Djerba – jak neutratit jmění za pár dní na kvalitní subtropické pláži a poznat Saharu

Do hněda opálené ruce se míhají nad neforemným kusem hlíny, zatímco nohy uvádějí do pohybu hrnčířský kruh. Jako zázrakem vyrůstají pod prsty vázy, karafy, amfory. Romdan Ben Mahmoud, hrnčířský mistr, proslavil vesničku Guellala ležící na největším středomořském ostrově Tuniska – Djerbě – po celém světě.

Djerba, ve stopách Odyssea
Jeden z Ben Mahmoudových učňů zatím předvádí skupince turistů „trik s karafou“. Nádoba ve tvaru velblouda má doslova všude, nahoře, dole i po stranách otvory. Ale když do ní nalijete vodu, nevyteče ven. Dvě komory s mezi otvory a šikovná manipulace zůstávají jádrem tajemství, které našince přivádí dnes a denně k úžasu stejně jako odpočinek v hotelových komplexech na Djerbě. Prvním cizincem na tomto písčitém suchém místě byl podle legend sám Odysseus a to dlouho předtím, než ho Římané spojili úzkou, několik kilometrů dlouhou hrází s africkým kontinentem. Djerba má být také oním pověstným „ostrovem Lótofagů” popsaným v Homérově Odysseji, kde obyvatelé servírovali opojné nápoje z lotosu. Ale protože i řada dalších míst ve Středozemním moři tvrdí totéž, rodilí „Djerbis“ (tedy žádní kontinentální Tunisané, ale neortodoxní tolerantní muslimové) mají po ruce další historky a pověsti. Například o tom, jak je jejich vlast spjatá s nymfou Kalypsó. Ta okouzlila již zmíněného Odyssea natolik, že mu trvalo sedm let, než se dostal z jejího zajetí…

Lenošní je na Djerbě povoleno
Dnes přijíždí turisté na stejné místo většinou na pouhých osm dní a tak musí být jejich pobyt náležitě odpočinkový i zážitkový. „ O to první se starají pohádkové písečné pláže s jemným pískem, průzračně čisté moře jakož i průměrných 320 slunečních dní v roce“, říká tisková mluvčí cestovní kanceláře FIRO-tour, Eva Němečková. Djerba nabízí výborné podmínky pro všechny druhy vodních sportů – pro potápění, surfování, vodní lyžování i rybaření. Moderně vybavené hotely umístěné u břehů moře musí zajistit zábavu po celý den, protože v jejich okolí toho jinak moc není. Nadohled se roztahuje de facto plochá, vyprahlá pustina, s nejvyšším vrcholem čnícím do výšky 53 metrů.

„Poznávání a nevšední zážitky tak jistí fakultativní výlety. Směřují například do měst Zarcis či Gabes, kde ve středověku končily poutě obchodních karavan. Odtamtud to je už jen kousek na Saharu, k oázám, jimž se za starověku říkalo skvrny na kůži leoparda“, líčí výlety paní Němečková. Ještě mnohem blíž je rybářský přístav Adjim. Dodnes tam žijí tam lovci mořských hub, jenž se vrhají se od časného rána do tyrkysových vod moře a potápějí za kořistí. Barva jejich člunů je dávno oprýskaná, důležitější je to, že do nich teče jen trošku… Přívětivé oslovení, malá porce štěstí a nějaký ten bakšiš – a můžete se vydat společně k obzoru. A pak odpoledne i na trhy v městech Midoun a Houmt či do severněji položeného hlavního města ostrova, do Houmt Souku.

Smlouvání je na Djerbě nakázáno
Barvy a tvary tamních palem, bílých kopulí, štíhlých minaretů, modře natřených dveří a pestrých výkladních skříní se harmonicky doplňují. Každé pondělí je orientální obrázek města ještě o něco bohatší. Je totiž den trhu a tak proudí davy ze všech částí ostrova. Uprostřed shonu se zaklínač snaží tóny flétny vylákat z koše hada. V dáli zní bubny, lidé tančí, zatímco mladé arabské dívky v rytmu vytepávají do měděných hrnců vzory tvaru kudrlinek. Nejvíce se toho odehrává na souku. To slovo znamená trh a po mešitě a studni (někdy spíš veřejných lázních) je jednou z trojice věcí, které nesmí v žádném arabském městě chybět. Pro cizince z Evropy je trh opojně tajemný, lákající koberci, hrnčířskými výrobky, šperky ze zlata a stříbra, ozdobami z mědi a kůže či předměty z olivového dřeva. O všechno to zboží se ale musí smlouvat. Orient totiž znamená obchod, a kdo odmítá licitovat o ceny, je podivín, který připravuje sebe i prodavače o nejzábavnější činnost dne. A samozřejmě prodělá, neboť počáteční nabídka je většinou alespoň dvojnásobná v poměru k tomu, na čem se dá dohodnout. Po celou dobu sjednávání obchodu je přitom důležité vtipkovat, odmítat nabídky obchodníka s nadhledem a hlavně – zůstat přátelský. Že chcete zaplatit kreditní kartou? „Non olet“– jak říkávali již staří Římané.

Z Djerby za expedicemi na Mars
Kdo může, měl by si dovolenou u moře zpestřit návštěvou poušti. Sahara, to je ticho a dálka posetá hvězdami – prostě setkání s nekonečnem… byť je vzdálené jen 4 hodiny jízdy autem od Djerby. Do oáz Zarzis či Tozeur létají dokonce malá letadla. Ta druhá byla strategickým bodem už v době římské, ač dnes je známá hlavně díky exportu šťavnatých datlí přezdívaných deglet noor (prsty světla). Většina z přibližně 700 000 zahraničních návštěvníků města pak směřuje i na místa, kde se natáčely Hvězdné války nebo Oskary ověnčený film Anglický pacient. Navštíví pobořené vesničky Tamerza, Chebica a Mides a největší solné naleziště Sahary – jezero Chott el-Jerid. Jen hrstka vyvolených však míří níž, do oblasti Grand Erg Oriental. Moře písku začíná zhruba 50 km jižně od Douz a roztahuje se dalších 500 km až k Alžíru. Teprve po dalších nekonečných hodinách divoké jízdy terénními auty přichází brána národního parku Jebil a další hodinu za ním se z nekonečné roviny zvedá stolová hora Timbaine. Přímo pod ní stojí pětadvacet pohodlných stanů obsluhovaných beduíny – kemp jako z jiné planety příznačně nazvaný Mars. Daleko od civilizace, mobilního signálu i elektriky. Až tam začnete poznávat doslova zrnko po zrnku jednotlivá tajemství pouště, která pokrývá až 70% fascinující země jménem Tunisko.

Zdroj a foto: FIRO-tour

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.