Neviditelný problém módního průmyslu – kam s nepotřebným oblečením!

Nově pořízený kousek přináší radost asi každému, a zejména u žen to platí dvojnásob. Do obchodních center nás mnohdy žene pouze touha sehnat něco pěkného, udělat si radost nebo si pořídit něco za odměnu. Domů si často přinášíme věci za pár korun, které můžeme po dvou vypráních vyhodit. Oblečení vnímáme jako spotřební zboží, často i jako jednoúčelovou položku.

Vyplatí se ale zainvestovat a namísto pěti triček za měsíc pořídit jedno kvalitní, které vydrží třeba i několik let. Ušetříte svou peněženku, čas strávený v obchodech a životní prostředí. Impulzivní nákupy plní naše skříně k prasknutí, přesto každé ráno zoufáme, že nemáme co na sebe. Aktuální podobu oděvního světa lze přirovnat ke stánkům s rychlým občerstvením. Rychle a levně zahnat hlad, aniž bychom přemýšleli, jaký má tento fastfoodový styl dopad.

Móda – rozmar, nebo nutnost?
V letech minulých oděv určoval společenský status jednotlivce. Móda byla privilegiem především bohatší vrstvy, až průmyslová revoluce pomohla objevit šicí stroje a možnost „líbit se“ se otevřela i nižší vrstvě obyvatel. Později začaly vznikat módní domy a první konfekce byla na světě. Výroba oblečení se postupně přesunula do zemí třetího světa. Tento přesun sice způsobil snížení cen oděvů, ale za jakou cenu?

Určitě se vám už stalo, že jste si vyhlédnutý kousek oblečení nezakoupili okamžitě, vrátili jste se pro něj až po několika dnech – ale co se nestalo, už jste ho na místě nenašli. Velké řetězce totiž obměňují regály s oblečením několikrát do týdne a my pod taktovkou slev skupujeme i to nepotřebné. Vývoj současné módy lze označit jako fast fashion, která zaplavuje nejen volná místa v naší skříni, ale především planetu, a to nekvalitním oblečením často neznámého původu.

Textilní nadprodukce prokazatelně poškozuje životní prostředí. Na výrobu jednoho bavlněného trička se dle některých studií spotřebuje až 7 000 l vody. Množství použitého rychloobrátkového textilu přitom zbytečně končí na skládkách nebo v kotlích spaloven (ZEVO). „Textil může být dobře recyklovatelný materiál,“ říká Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství, a dodává: „Pro jeho recyklaci je však potřebné, aby byl co nejlépe roztříděn a co nejméně znečištěn různými chemikáliemi či mastnotou. Řada našich firem poskytuje obcím možnost doplnění speciálních kontejnerů na použitý textil. Z nich je potom druhotná surovina směřována nikoli na skládky nebo do spaloven, ale na recyklaci.“

Druhý život
Textil lze recyklovat dvěma způsoby. „Mechanická recyklace se zabývá pouze přírodními materiály. Tento proces ovšem způsobuje zkracování vláken, tudíž není možné jejich využití k výrobě materiálu odpovídajícího původní kvalitě,“ vysvětluje Havelka. Dochází tedy ke smíchání vláken, a to v poměru 20 % recyklátu a 80 % nových vláken. Druhou možností je chemická recyklace. Ta zpracovává např. oděvy ze 100% polyesteru, z něhož se vyrábí znovu recyklovaný polyester.

Oblečení vyrobené ze směsi vláken se nerecykluje, ale provádí se tzv. downcyklování. „Během tohoto procesu vznikne materiál nižší kvality i hodnoty. Vznikají vlákna, která se používají k výrobě netkaných textilií, čisticích hadrů, izolačních materiálů nebo jako příměs v papírenském průmyslu,“ říká pan ředitel Havelka. Samotné recyklaci předchází proces „odknoflíkování“, kdy se odstraňují všechny kovové komponenty (zipy, knoflíky, přezky, etikety, korálky, nášivky atd.). Jedná se o velmi časově náročnou činnost a běžně se stává, že se takto ozdobené kousky oblečení rovnou vyhazují.

Nebuďme lhostejní
Svět módy potřebuje designéry, kteří si mimo jiné uvědomí i určitá rizika textilního průmyslu a převezmou větší míru odpovědnosti za svůj produkt během celého jeho životního cyklu. U textilu, stejně jako u všeho jiného, mohou právě jeho výrobci nejefektivněji pomoci tomu, aby bylo možné materiál v budoucnosti znovu využít – tím, jak a z čeho výrobek na začátku navrhnou a vyrobí. Významně tím ovlivní možnost materiál po skončení jeho životnosti opět použít. Je také nutné dále prohloubit zájem spotřebitelů, aby o módě nepřemýšleli jen jako o rychloobrátkovém zboží, ale aby věnovali větší pozornost kvalitě. To rovněž omezí zbytečné odpady a náklady na jejich zpracování.

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.