Herec a scénárista Zdeněk Svěrák: Pomáhal mu Jack Rozparovač!

Ve čtvrtek 17. srpna 2017 vtrhne do film nový český film, který patří bezpochyby k nejočekávanějším událostem léta. Snímek Zdeňka a Jana Svěráka Po strništi bos čerpá ze vzpomínek na dětství, které prožil Zdeněk Svěrák za války na venkově. Svým námětem zapadá do řady filmů Obecná škola, Kolja a Vratné lahve, v nichž rodinná tvůrčí dvojice vypráví o různých fázích života mužského protagonisty na pozadí dějinných událostí. Zdeněk Svěrák ve spojení s filmem odpověděl na pár otázek….

Co pro vás znamená film Po strništi bos?

„Po strništi bos je vzpomínka na dobu protektorátu, kdy jsem byl přesazen z města na venkov a učil se tam žít. Naučil jsem se tam – a to vyjadřuje obrazně ten název – chodit po strništi bos. Opravdu jsem chodil bos, když to šlo.“

Jak vznikal scénář k filmu?

„Je to asi čtrnáct let, co mě Honza požádal, abych zavzpomínal písemně na dobu protektorátu. Pak si to přečetl a říká – no to je materiál, ale vůbec to nemá klenbu, musíme z toho udělat příběh. A já to nedokázal. Tak jsem to nechal deset let u ledu. Potom jsem si to znovu přečetl a už mi to připadalo, jako kdyby to napsal někdo jiný, už jsem to mohl poupravit. Nadělal jsem tam dost změn ku prospěchu příběhu, takže už to pak nějaký oblouk mělo.“

To ale nebyla definitivní verze…

„Honza to dal potom anglickému dramaturgovi, který se jmenuje Jack. A protože nám ten scénář rozcupoval, tak mu říkám Jack Rozparovač. Řekl jsem Honzovi: Víš co? Ty řezy, co chce Jack Rozparovač, udělej sám. A tak psal scénář Honza. Byl jsem pak přizván k tomu rozpáranému a pomohl jsem to třeba proveselit. A tak vznikl film na půdorysu knížky.“

Po strništi bos
fotografie © Dagmar Vyhnálková

Čeho si nejvíc ceníte na svém synovi?

„Nejvíc si na něm cením toho, že ho neopustila ta urputná snaha dát tomu to, co to potřebuje. A pak obdivuji, jak obrovský kolos řídí. To jsem v životě neviděl. Dokázal se obklopit spolehlivými lidmi, takže ho to natáčení nevyčerpávalo, protože nekřičel, nerozčiloval se, všichni jednali tak, aby byl spokojený. A nechodili, ale běhali.“

Příběh popisuje vaši rodinu, jací byli vaši rodiče?

„Táta byl veselý, silný kuřák, milovník anekdot. Maminka lítostivá a docela hezká. Táta nebyl tak poddajný, jako jsem byl já v Obecné škole, jako to drží Ondra Vetchý. Ondřej tu roli moc chtěl a obětoval pro ni jak kila váhy, tak vlasy, které si nechal prostříhat, aby byl plešatější. Jako byl můj tatínek a jako jsem byl já, když jsem ho hrál ve filmu Obecná škola.“

Po strništi bos
fotografie © Dagmar Vyhnálková

A líbí se vám, jak vás hraje malý představitel hlavní role?

„Představitel Edy, tedy mě, je kouzelný. To je objev. Já jsem byl taky hezký, ale ne takhle… Je to kluk, na kterého se vydržíte hodinu a půl dívat. Má trošku odstáté uši, ale to je jenom ku prospěchu. Hraje civilně, vypadá, že je nesoustředěný, neustále si s něčím hraje, ale pak když přijde před kameru, udělá všechno, jak má být, a je to důvěryhodné. Já, když se na něj dívám, tak se neubráním dojetí. Protože on mě vrací do toho krásného dětství, kdy poznáváme svět.“

Nebojíte se, že lidé budou film srovnávat s Obecnou školou?

„Ta soutěž s Obecnou školou bude samozřejmě těžká, ale i když budeme druzí, tak to bude pořád nádherný film.“

Po strništi bos
fotografie © Dagmar Vyhnálková

Foto BIOSCOP

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.