Co si přinesou maminky na útěku do azylového domu?
Maminky, které se i se svými dětmi dostanou do azylových domů, utíkají z komplikovaných situací většinou velmi narychlo. Sbalí si jen několik nezbytných věcí, většinou pro děti, a hledají střechu nad hlavou. Útočiště nacházejí v azylových domech, které jim poskytnou přechodné bydliště. Podle statistické ročenky MPSV je V České republice 211 azylových domů, ve kterých hledalo v roce 2016 pomoc 1691 žen a 1777 dětí. V azylovém domě můžou zůstat jeden rok.
Fotograf Tomáš Třeštík vyfotil věci, které mají maminky s sebou, když do azylového domu přijdou. Za vyfocenými věcmi se skrývají velmi smutné příběhy.
Příběh číslo 1: Jana
Otec Jany pil a doma se choval agresivně, Jana chtěla z domu co nejdříve odejít a v 18 letech otěhotněla. Její partner byl ale kopií jejího otce. O rodinu se nestaral, peníze utrácel za alkohol, hádky a fyzická napadení byla na denním pořádku. Janu vyhodil i s dcerou na ulici. Jana je v azylovém domě 6 měsíců, šetří si na kauci a věří, že se ji podaří postavit na vlastní nohy.
Příběh číslo 2: Eva
Evě je 35 let, má 2 letého syna a 10 letou dceru, která vyrůstá u svého otce. V azylovém domě je 4 měsíce. Její bývalý partner si na ni vzal několik půjček, které nebyla schopná splácet a nemohla ani platit nájem. Po hádce s partnerem se ocitla se synem na ulici. V azylové domě se pokouší ušetřit na kauci, každý měsíc si odkládá z mateřské 1000 korun, zbyde ji 2000, se kterými musí měsíčně vyjít.
Příběh číslo 3: Katka
Katka bydlela s manželem na ubytovně. On pil a ona chodila do práce. Mají spolu dvě děti, 5 letého syna a 2 letou dceru. Partner byl agresivní a často je bil. Poté, co vztáhl ruku na děti, sbalila jim rychle věci a odešla, nejprve ke známým, a poté do azylového domu. Když přišli do azylového domu, měl její syn zlomenou nohu. S bývalým partnerem se však vídá stále, pravidelně ji a děti v azylovém domě navštěvuje. Katka tvrdí, že se k němu nevrátí.
Příběh číslo 4: Petra
Petra má dvojčata, 2 syny, kterým je 6 let. Azylový dům bude tento měsíc opouštět, za rok si ušetřila na kauci a sehnala si bydlení. Pracuje u technických služeb. Když se před rokem do azylového domu dostala, odcházela narychlo. Od agresivního partnera utíkala jen s igelitkou, ve které bylo pár základních věcí. Na minulost moc nechce vzpomínat a doufá, že se ji podaří udržet práci a bydlení a zajistit lepší život pro její syny.
Příběh číslo 5: Helena
Helena žila s přítelem a dcerou v pronajatém bytě, peníze na nájem ale manžel většinou propil a byl agresivní. Majitel bytu ztratil trpělivost a chtěl, aby se odstěhovali. To její partner neunesl a útoky začaly být častější. Helena sbalila pár věcí a utekla pryč. Nyní žije i s dceru v azylovém domě a věří, že se ji podaří vrátit do běžného života.
Příběh číslo 6: Lenka
Lenka se narodila do úplné rodiny, její otec byl však alkoholik. Často proto pobývala u babičky. Vyučila se kadeřnicí, brzy otěhotněla a vdala se. Manžel krátce po svatbě zemřel. Po čase navázala Lenka nový vztah, nový partner byl ale velmi žárlivý a majetnický. Lenka nemohla chodit ven, potkávat se s kamarádkami, partner chtěl mít přehled o každé minutě jejích života, a když se mu něco nelíbilo, byl agresivní. Odvahu odejít našla Lenka až po několika letech. Nyní žije s dvěma syny v azylovém domě a snaží se nalézt ztracené sebevědomí.
Jak focení v azylovém domu vnímal fotograf Tomáš Třeštík?
„Když jsem se v azylovém domě byl poprvé podívat, slyšel jsem různé životní příběhy. Většinou je spojoval rychlý útěk do bezpečí azylového domu, často s pár nejnutnějšíma věcma v ruce. Téma “věcí”, toho co člověk má, co sbírá, co se mu líbí, je moje dlouhodobé téma. Napadlo mě zkusit spojit vizuálně čistou estetiku “produktové fotografie” s temnými příběhy, které se za tou hromádkou nezbytností položených na papíře skrývají. Překvapilo mě, jak statečné a skromné ty ženy jsou a jak málo si stěžují. Jak málo člověk potřebuje k životu, když jde fakt do tuhého… Plnou vahou na mě dolehla ta celková tíseň, když se sečetly všechny jednotlivé příběhy, které jsme vyslechli.“
Autory projektu jsou Nadace Terezy Maxové dětem a fotograf Tomáš Třeštík. Nadace Terezy Maxové dětem pomáhá v rámci projektu MADE BY právě maminkám v azylových domech. Projekt zvyšuje jejich finanční gramotnost a také šanci na uplatnění na trhu práce. Tyto vědomosti a dovednosti jsou nezbytné pro start nového života.
