Nechodíte na pravidelné prohlídky k lékaři? Možná bráníte odhalení závažného onemocnění!

Aktuální výzkum STEM/MARK1 ukázal, že sami často bráníme odhalení onemocnění srdce. Z výsledků vyplývá, že na pravidelné prohlídky k lékaři chodí pouze 55 % dospělých Čechů. Lidé přes 60 let sice navštěvují lékaře pravidelněji než skupina čtyřicátníků, častěji ho však neinformují o potížích, které si spojují s věkem.1, 4 Právě ty ale mohou být příznaky chronického srdečního selhání, jímž trpí přes 200 000 Čechů.2 Chodit na pravidelné prohlídky a být k lékaři sdílný může zajistit kvalitní život s onemocněním pod kontrolou.

Případů chronického srdečního selhání přibývá. Každým rokem je toto onemocnění diagnostikováno 40 tisícům nových pacientů.3 Největším rizikem tohoto onemocnění je jeho nenápadný rozvoj, projevující se na první pohled nepodstatnými příznaky. Aby však mohl lékař onemocnění odhalit a zahájit správnou léčbu, musí se o příznacích dozvědět, což je ale často největším kamenem úrazu. Potvrdil to i poslední výzkum STEM/MARK.1 Ačkoli většina Čechů souhlasí, že pro správnou diagnózu je zapotřebí říct lékaři celou pravdu o svém zdraví, více než polovina sděluje jen to, co sama považuje za podstatné. Třetina Čechů už si pravdu o svém zdravotním stavu dokonce někdy upravila. Tento přístup lékařům znesnadňuje včasnou diagnózu tak závažných onemocnění, jako je například chronické srdeční selhání.

Pro laika nepodstatné, pro lékaře zásadní
Nejpoctivější, co se návštěv praktického lékaře týká, jsou lidé ve vyšším věku (od 60 let). Řada z nich mu ovšem nesděluje problémy, které připisuje stáří. Paradoxně za ně označili přesně ty obtíže, které jsou typickými příznaky chronického srdečního selhání – zvýšená únava (66 %), zadýchávání (64 %), vyšší frekvence močení (51 %), otoky nohou a kotníků (36 %), přibírání na váze (35 %) či dušnost vleže (13 %).4, 8 Chronické srdeční selhání je přitom nejčastějším důvodem hospitalizace lidí nad 65 let.5

Právě včasná diagnostika je zásadní pro další vývoj onemocnění. Díky ní lze nemoc včas podchytit, řádně kontrolovat a umožnit pacientovi kvalitní život i s touto diagnózou. Lidé ale mnohdy dlouhodobě ignorují příznaky a dostávají se k nám až v pozdějších fázích nemoci. Je nesmírně důležité, aby pacienti včas rozpoznali příznaky a obrátili se na svého praktického lékaře, který je následně předá do péče internisty či kardiologa,“ říká prof. MUDr. Richard Češka, CSc., F. E. F. I. M., vedoucí Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky VFN v Praze.

prof. MUDr. Richard Češka, CSc.

Čtyřicátníci nejsou z obliga
Srdeční selhání se rozvíjí u každého pátého člověka nad 40 let,6 avšak právě čerství čtyřicátníci (40–45 let) významně častěji zamlčují pravdu o svém životním stylu (sportování, kouření, váhu) a pouze třetina říká lékaři skutečně vše, co je trápí.1 Takový přístup znesnadňuje diagnostiku závažných onemocnění a vede k tomu, že je srdeční selhání u řady pacientů odhaleno až v pokročilém stadiu.

Setkáváme se s tím, že mají pacienti tendenci své příznaky zlehčovat, a to i pacienti, kteří už dochází přímo do ordinace kardiologa či internisty a vědí, že by k nim měli být pozorní. Často až vhodně položené otázky a pozorování nás přivedou k tomu, který z příznaků pacienta trápí. Příkladem mohou být oteklé kotníky, které prozradí třeba otisk lemu od ponožek. Takto i běžný laik může poznat např. u prarodiče či rodiče, že je něco v nepořádku,“ dodává profesor Richard Češka.

Zdraví je naše zodpovědnost
Ruku na srdce, naše zdraví je i naše zodpovědnost. Z výzkumu ale vyplynulo, že čtvrtina Čechů odpovídá jen na dotazy, které jim lékař v ordinaci položí. Nečekejte, až se lékař zeptá, a pomozte mu včas odhalit, co vás trápí. Začněte tím, že budete sdílní. Stejně tak je důležité mluvit o zdraví se svými blízkými a pomoci tak onemocnění včas zachytit. Jste-li už v péči lékaře, nebuďte lhostejní a zajímejte se o svou léčbu i to, jak můžete ke svému léčení přispět.

Srdeční selhání
Srdeční selhání je onemocnění, které postihuje více než 200 tisíc Čechů.2 Během života se rozvine u jednoho z pěti2, 5 a jeho prognóza je horší než u některých běžných druhů rakoviny.7 Hlavní funkcí našeho srdce je udržovat krevní oběh a zásobovat tak všechny naše orgány kyslíkem a živinami. Při srdečním selhání srdce nezvládá tuto úlohu plnit a orgány nejsou dostatečně prokrvené. Mezi příznaky se řadí dušnost, otoky nohou a kotníků, nárůst váhy, únava, nechuť k jídlu, nadměrné bušení srdce a vyšší frekvence močení.8 Když není silné vaše srdce, nebudete ani vy. Ruku na srdce, staráte se o něj? Mluvte se svým lékařem. 

Zdeněk S.

Příběh pacienta Zdeňka S. – KDYŽ VÁS ZASÁHNE INFARKT A ZŮSTANE SRDEČNÍ SELHÁNÍ
Dokud nemoc nepotká nás nebo naše blízké, zůstáváme v klidu. Pak ale může přijít ve chvíli, kdy ji čekáme nejméně. Do života dokáže vstoupit velmi nenápadně. Každým rokem přibývá 40 tisíc nových pacientů s diagnózou chronického srdečního selhání.1 Proč? Jedním z důvodů je paradoxně schopnost lékařů vyléčit jiná kardiovaskulární onemocnění. U vyléčeného, ale nemocí poznamenaného srdce se totiž později může rozvinout srdeční selhání. Stejně tomu bylo u pana Zdeňka S.

Prodělal jsem hodně rozsáhlý infarkt. Jednou v sobotu ráno se mi udělalo tak zle, že mi přítelkyně musela zavolat záchranku a já se probudil až po operaci v nemocnici. Ani by mne nenapadlo, že po úspěšně vyléčeném infarktu se u mého srdce rozvine chronické srdeční selhání, není se ale asi čemu divit,“ vzpomíná pan Zdeněk S. z Prahy (67 let).

Když jsem se probudil a zjistil, že jsem prodělal infarkt, věděl jsem, o co jde. Co je to srdeční selhání, o kterém jsem se dozvěděl později, jsem ale netušil. Dokud se to člověku samotnému nepřihodí, tak nemá ponětí, jak nemoc probíhá a co bude následovat.

Po návratu z nemocnice, kde mi léčili infarkt, jsem se potýkal s ukrutnou dušností. Měl jsem problém se spaním. V noci se mi špatně dýchalo a probouzel jsem se. Když jsem šel ven, byl jsem slabý a vyčerpaný. Byla to opravdu těžká doba, zadýchal jsem se i tím, že jsem vyšel jediný schod, a při procházce mě museli přidržovat. Až později mi doktoři vysvětlili, že to způsobilo nedostatečné prokrvení. Moje srdce nezvládalo rozvést dostatek krve do těla ani do svalů. Rozvinulo se u mne chronické srdeční selhání, které vzniklo následkem prodělaného infarktu. Z naší rodiny nikdo problémy se srdcem neměl. Já sám jsem abstinent, nekuřák, který pravidelně sportoval, a najednou další nemoc srdce.

„Chronické srdeční selhání se často rozvine právě u pacientů, kteří prodělali infarkt nebo jiné onemocnění srdce. Důvodem může být ale i dlouhodobě neléčený vysoký tlak. Při srdečním selhání je srdce pacienta oslabeno a nezvládá tělu dodat dostatek krve. V takovém případě příznaky přichází postupně a často nenápadně, o to více jejich včasné rozpoznání může usnadnit život. Onemocnění totiž ve většině případů nelze uzdravit, ale je možné jej kontrolovat a při včasné diagnóze může pacient prožít dlouhý a plnohodnotný život. Důležité je nepodceňovat příznaky, kterými jsou dušnost, únava, otoky končetin, nechuť k jídlu, rychlé přibývání na váze, nadměrné bušení srdce či nadměrné nutkání k močení,“ říká ošetřující lékař pana Zdeňka S. MUDr. Miroslav Černohous z Kardiologického oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze.

Chvíli trvalo, než jsem s panem doktorem našel ideální zátěž a moje tělo si zvyklo na nová omezení. Teď chodím pomalu, a pokud je cesta do kopce, zastavuji se častěji a odpočívám. V práci ale stojím a nepřecházím, takže to zvládám dobře. Chodím na pravidelné kontroly každého půl roku, beru prášky a mám radost, že se mi nemoc nezhoršuje. V noci dokážu spát i osm hodin v kuse. Nemůžu už lítat jako dřív a nesportuji, ale jsem šťastný, že jsem stále tady.

Chronické srdeční selhání beru jako takový svůj úděl, nikdo z nás neví, co se mu přihodí. Mám skvělého doktora, který mne hlídá. Srdce mi funguje omezeně, ale funguje. Chodím do práce a můžu dělat spoustu věcí jako dřív. Lékaři říkají, že je zázrak, že jsem vůbec přežil.

Zdroje:
1 Hradec J. Heart failure – epidemic of the 21st century. Vnitr Lek 2004;50(Suppl. 1):S23–31

2 Špinar J et al. Souhrn Doporučených postupů ESC pro diagnostiku a léčbu akutního a chronického srdečního selhání z roku 2016. Připraven Českou kardiologickou společností, Cor et Vasa 2016;58:e597–e637

3 Go et al. Heart Disease and Stroke Statistics−−2014 Update: A Report From the American Heart Association, Circulation 2014;4;129:e28-e292

4 Lloyd-Jones DM et al. Lifetime risk for developing congestive heart failure: the Framingham Heart Study. Circulation 2002;106:3068–72

5 Stewart S et al. More ‘malignant’ than cancer? Five-year survival following a first admission for heart failure. European Journal of Heart Failure. 2001;3:315–322

6 Ponikowski P, Voors AA, Anker SD et al. Authors/Task Force Members. 2016 ESC Guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure: The Task Force for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure of the European Society of Cardiology (ESC) Developed with the special contribution of the Heart Failure Association (HFA) of the ESC. Eur Heart J. 2016 Jul 14;37(27):2129–2200

Více informací o srdečním selhání včetně tipů, jak na život s tímto onemocněním, najdete na www.rukunasrdce.cz. Edukační projekt Ruku na srdce zaštiťuje Česká internistická společnost.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.