Odborník radí: Nevyhýbejte se alergenům a zařaďte je do jídelníčku co nejdříve!

V dnešním světě jsou alergie obecně daleko častější než dříve. Mohou se projevit celou řadou obtíží, mezi nejčastější patří dýchací problémy (kašel, rýma, astma), zažívací obtíže (průjmy, bolesti břicha, nechutenství, nadýmání, zácpa), nebo kožní projevy (svědění, atopické ekzémy, kopřivky). Alergie je považována za nemoc století, a především v dětské populaci výskyt alergiků neustále stoupá.

Alergie dokáží život znepříjemnit. Ke kojencům se většina alergenů dostává potravou, nebo prostřednictvím mateřského mléka. Nejčastějším typem u kojenců je tzv. ABKM, nebo-li alergie na bílkovinu kravského mléka. Objevit se může alergie na vaječný bílek, pšeničnou mouku, později na ryby, sóju apod. V podstatě alergie může vzniknout na jakoukoli potravinu. Nezapomínejme, že příčinou mohou být také aditiva (přídatné látky z potravin). „Někdy nás na alergii upozorní nespefické obtíže, např. horší prospívání dítěte, nepohoda, neutěšitelný pláč, neklid nebo poruchy spánku,“ říká výživová poradkyně Iva Šmrhová a vysvětluje: „Specifické obtíže se projevují ve formě zažívacích, dýchacích nebo kožních problémů, v krajním případě může nastat i život ohrožující celková alergická reakce.“ Rodiče, kteří sami trpí alergiemi, se oprávněně obávají, že riziko bude u jejich dětí vyšší. A právem. Pravdou totiž je, že na vzniku se vrozené dispozice významně podílí. Nesmíme opomenout ani další faktory, jako je výživa, naše životní prostředí, stres, některé infekce nebo léky.

Bude Vaše dítě alergik?
Na tuto otázku Vám dopředu nikdo nedá stoprocentní odpověď. Obecně platí, že dědičnost hraje významnou roli. Až 40 % všech dětských alergií je dáno geneticky. V případě, že oba rodiče trpí stejnou formou alergie, např. sennou rýmou, je tato pravděpodobnost až 70 %.
„Pokud má dítě ABKM, obtíže obvykle do 3. – 4. roku života vymizí,“ říká Iva Šmrhová a dodává: „80 % dětí s ABKM ve školním věku nemá obtíže, i když většina z nich kravské mléko „moc nemusí“. Zůstává ale sklon k alergiím, který si neseme v sobě po celý život. V pozdějším věku se tak mohou objevit rozličné potravinové alergie nebo nesnášenlivosti, respirační obtíže – senná rýma, kašel, astma nebo nepříjemné atopické ekzémy.

Výživa v útlém věku
Není nikterak přehnané klást na výživu kojenců a batolat mimořádný význam. Na co se zaměřit? Nejvhodnějším zdrojem výživy pro novorozence je mateřské mléko, což potvrzuje také Světová zdravotnická organizace (WHO), podle které je mateřské mléko nejpřirozenější a nejhodnotnější výživou pro novorozence a kojence. V situacích, kdy kojení není z nějakého důvodu možné (nebo jen v omezené míře), přichází ke slovu náhradní kojenecká výživa. V souladu se stanoviskem EFSA (Evropského úřadu pro bezpečnost potravin) je koncipována kojenecká a batolecí výživa na bázi bílkovin z kozího mléka. Podle Šmrhové má kozí mléko velmi nízký podíl αs 1-kaseinu, což je významným předpokladem pro nižší alergizující potenciál, na rozdíl od bílkovin mléka kravského. Navíc se kozí mléko svým složením více bližší mateřskému mléku než kravské mléko a jako takové je pro náš organismus i lépe stravitelné. S tím souvisí i vyšší obsah nenasycených mastných kyselin s kratším uhlíkatým řetězcem v kozím mléce.

Zavádění příkrmů u kojenců
Při zavádění prvních příkrmů do dětské výživy je nezbytné vycházet z doporučení společnosti ESPGHAN (Evropské společnosti pro pediatrickou gastroenterologii, hepatologii a výživu).  Je třeba si uvědomit, že prevence alergií netkví ve vyhýbání se možným alergenům, ale naopak v jejich zařazování do stravy kojenců ve správném čase! „Odborníci zjistili, že toto období je mezi ukončeným 4. – 6. měsícem věku,“ říká výživová poradkyně a radí: „U dítěte, které v tomto čase seznámíme s prvními příkrmy, jež mohou obsahovat potenciální alergeny, snížíme riziko vzniku potravinové alergie a podpoříme správný vývoj enzymatického systému trávicího traktu. Odsunutím zavádění sporných příkrmů (např. s obsahem lepku) na později, nebo naopak jejich předčasným podáváním, můžeme zbytečně přispět k rozvoji alergie.“

Podle výživové poradkyně jsou vhodným druhem kojeneckého příkrmu také kozí kaše. Poskytují mnoho benefitů dětem bez projevů alergie, mohou být prospěšné ale i dětem, u kterých je zvýšené riziko alergií. Kozí kaše se v souladu s ESPGHAN do stravy kojenců zavádějí mezi ukončeným 4. – 6. měsícem věku. Horní hranice věku však není nijak omezena. Kozí kaše, stejně jako batolecí mléka na bázi bílkovin kozího mléka, jsou vhodným zpestřením jídelníčku batolat a malých dětí. Přinášejí jim benefity, které s konzumací kozího mléka souvisejí.

Desatero, jak snížit riziko alergií
1. U zdravého prospívajícího kojence je vhodné plně kojit do ukončeného 6. měsíce věku.
2. Optimální doba zavádění prvních příkrmů je mezi ukončeným 4. – 6. měsícem věku (ne dříve, ne později)
3. Příkrmy je optimální zavádět v době, kdy je dítě ještě alespoň částečně kojeno. Jednotlivé potraviny se doporučuje zavádět postupně v pozvolna se zvyšujících se dávkách.
4. Při zavádění příkrmů není důvod odkládat zařazování potravin, o kterých si myslíme, že by mohly vyvolávat alergie.
5. Potenciální alergeny se dle současného trendu v pediatrii zařazují ve správném čase i v případě, že rodiče dítěte jsou alergici.
6. Je potřeba dbát na každodenní pobyt dítěte na čerstvém vzduchu, pokud je dítě zdravé, doporučuje se jezdit na výlety na venkov a do přírody.
7. Místnosti doma nemají být přetopené, mají být dobře větrané. Není vhodné používat nadbytek úklidových čistících prostředků.
8. Sami nekuřte ani nedovolte vystavovat své dítě cigaretovému kouři.
9. Snažte se své dítě chránit před zbytečnými nákazami v okolí.
10. Ve spolupráci s dětským lékařem se pokuste předejít opakovanému užívání antibiotik. Pokud jsou antibiotika předepsána, vždy dokončete užívání dle doporučení a po ukončení léčby zařaďte kvalitní probiotika s bifidobakteriemi.

Tip redakce:
Kozí kaše vícezrnná s borůvkami
Borůvková kaše se zdravým kozím mlékem vhodná pro děti od ukončeného 6. měsíce, ale skvělá je i pro dospělé, děti a sportovce. Má patentované složení a na množství borůvek v žádném případě nešetřili. Snadno a rychle ji připravíte. Skvěle zasytí jako chutný oběd nebo vydatná večeře, po které budou Vaše děti spokojeně spinkat. Kozí kaše neobsahuje kravské mléko, je bez syntetických barviv, aromat, i konzervačních látek. Produkt je kladně posouzen Českou pediatrickou společností. Cena: 118 Kč/ 225 g, 1 porce (na ochutnání, praktické balení na cesty) 20 Kč.

Zdroj: www.goldim.cz