Tojesenzace.cz

Tak trochu bulvární web nejen o českých celebritách, ale i o všech radostech, které život nabízí – lásce, jídle či cestování!

Ze života

Při příležitosti Mezinárodního dne popálenin vzniká v Česku platforma Burn Fighters. A vedou ji samotní popálenci!

Téma popálených dětí a mladistvých je v České republice stále ještě tabu. Při příležitosti Mezinárodního dne popálenin, spadajícího na 8. října, se ale rozjíždí projekt, jenž má lidem přiblížit příběhy, které se lidem s popáleninami staly a které si musely vytrpět. Vzniká tak nová platforma pod názvem Burn Fighters s životními osudy lidí, kterým nepozornost, nevědomost, nebo také nenávist druhých, navždy změnila život.

Podle údajů Centra dětské úrazové prevence se ročně v Česku popálí necelé dvě tisícovky dětí. U nejmenších převažuje horká tekutina, u starších tvoří největší podíl experimenty s ohněm a zásahy elektrickým proudem. Na rozdíl od jiných úrazů, popáleniny jsou vidět celý život. Obzvlášť u dětí a mladistvých jsou popáleniny jedním z nejbolavějších poranění, protože při vývinu jizvy rostou a postižený trpí nepředstavitelnou bolestí. Navíc popálení často doplácí na sociální vyloučení, protože zkrátka vypadají jinak než ostatní, což často vede k depresím a bohužel nezřídka kdy také k myšlenkám na sebevraždu.

Burn Fighters jako platforma příběhů, poradna a komunita
I proto vzniká platforma Burn Fighters, na které si po vzoru ze zahraničí budou moci lidé, kteří přišli s popáleninami do styku, přečíst příběhy ostatních lidí, diskutovat, šířit osvětu a lépe se tak vyrovnávat s následky. Nápad vzešel od děvčat, která patří mezi popálené. Simona Riedlová je v kategorii tzv. vagonářek, těch, které byly popáleny elektrickým proudem. „Komunikace je velmi důležitá. Samy to dobře víme, protože myšlenky po úrazu byly všelijaké. I díky podpoře od ostatních lidí, kteří si prošli podobnými osudy, neustále nabíráme sílu, kterou bychom v rámci blogu Burn Fighters zase rády předávaly dál,“ říká Simona, která s následky popálení žije už jedenáct let.

Vzorem pro autorky Burn Fighters je Katie Piper, bývalá britská modelka a v současné době spisovatelka a velmi vlivná dáma na sociálních sítích. Katie Piper v roce 2008 znásilnil její tehdejší partner, který následně nařídil jeho kamarádovi, aby Katie polil kyselinou. Bývalá modelka podstoupila celou řadu operací, vychovává se svým současným manželem dceru Bellu a je jednou z nejvýraznějších tváří popálených. „Je naší inspirací. Když ji zohavili, nevzdala se. Nyní má svou nadaci, která pomáhá popáleným, vydala knihu pod názvem „Krásná“ a dokonce o ní byl i natočen film Má krásná tvář. Její blog už pomohl tisícům popálených a my bychom na ni rády navázaly v českém prostředí,“ říká Martina Půtová, druhá z dvojice popálených dívek.

Burn Fighters navazují na úspěšný projekt Vagonáři z loňského roku
Platforma Burn Fighters navazuje na úspěch loňského projektu Vagonáři, který se věnoval převážně teenagerům s popáleninami od trakčního vedení. Projekt zastřešila válečná fotografka Jarmila Štuková, která o vagonářích natočila i syrový videoklip, jehož dosah velmi výrazně překročil hranice České republiky a získal několik prestižních ocenění. „Dokázali jsme vagonáře dostat do téměř všech velkých médií, bylo o nich slyšet. Největším problémem u dětí, které utrpěly popáleniny elektrickým proudem, byla neznalost. Nikdo z nich před úrazem nevěděl, že když vyleze na vagon, může přeskočit výboj. Snad se nám díky vagonářům tedy podařilo upozornit na nebezpečí, které odstavené vlaky představují,“ říká Jarmila Štuková.

Jarmila se nyní snaží pokračovat v odkazu popálených a preventivní tématice, a i proto se zapojila do přípravy projektu Burn Fighters. Přání o založení platformy či blogu vznesly právě děvčata v doprovodu s dalšími popálenci, kteří po svých úrazech nemohli najít prostor, kde si popovídat, sdílet své příběhy, a neformálně se poradit o denních problémech komunity popálenců. Burn Fighters má ambice nejen odhalovat příběhy, ale i radit v oblasti lifestylu např. pomocí video tutoriálů. V praxi by se dívky chtěly věnovat i klasických starostem všedního dne a dát svým čtenářům např. tipy, jak se nalíčit a co použít za make up, když chcete skrýt své jizvy, nebo na koho se obrátit, když potřebujete vyhledat odbornou pomoc. Na první verzi webu Burn Fighters se může podívat zde.

Smutný příběh Simony Riedlové
Jmenuji se Simona Riedlová. Je mi 27 let. Před deseti lety jsem udělala krok špatným směrem. S kamarádkami jsme vylezly na vagón odstavený ve vlakovém depu. Ani nás nenapadlo, jaké nebezpečí nám hrozí. Chtěly jsme si dát jen cigáro, posedět a pořídit pár fotek. Vždy jsem byla zvědavá, tak jsem se chtěla podívat, jestli je poklop na vagónu otevřený. A potom…

Potom, už si nic nepamatuji, záchranku, vrtulník, snahu záchranářů mě udržet při životě. Když jsem se probrala, nevěděla jsem, kdo jsem, co se stalo. Jen podle pípání přístrojů mi došlo, že jsem v nemocnici. Hrozná žízeň, neschopnost se přes lavinu obvazů pohnout, byla mi příšerná zima ze šoku, který moje tělo dostalo. Když přišla moje mamča, neměla jsem ponětí, kdo to je, jen to, že ji mám moc ráda. Postupně se paměť vracela, rodina mi musela spoustu věcí vyprávět, abych si vzpomněla. Cítila jsem se celkem dobře, pod léky jsem neměla bolesti a také jsem nevěděla, jak moc jsem tímto činem změnila svůj život. Přišla ta chvíle, kdy jsem se to dověděla…. Skalpovaná hlava, takže už žádné vlasy, přišla jsem i o ucho a celé mé tělo je pokryto hlubokými jizvami. Chtěla jsem to vzdát. „Copak takhle můžu žít? Jsem ošklivá. Zničila jsem si život.“ Říkala jsem si v nekonečně dlouhých osamělých nocích.

Plakala jsem, často do chvíle, než mi došlo, že tohle není moje slabina. Můžu díky tomu být silnější, jsou to zkušenosti. Pláč, sebelítost, to k ničemu nevede. Já chci žít, chci mít radost ze života, z toho, že jsem to přežila. Nikdy na nic nejste sami, kolem vás jsou lidé, kteří vám pomůžou se z toho dostat, stačí jen otevřít oči a najdete je. Vzala jsem zbytky sil a začala bojovat. „Já nejsem chudinka, dokážu to!“ Opakovala jsem si přes slzy při fyzioterapiích, které jsem nesnášela, při převazech kdy mi tekly bolestí slzy.

Každý den, ač byl dlouhý jako celý měsíc, jsem věděla, že to dokážu. A dokázala. Vše zlé jednou skončí a místo toho nastoupí to dobré. Jsou lidé, kteří vás milují a milovat budou, a to proto, co jste prožili, že se nevzdáváte. Najdete si práci, kterou budete milovat, bude Vás bavit a naplňovat, budete se posouvat dál, budete lepší, než jste byli před tím. Popáleninami život nekončí, jizvy jsou jen vzpomínka na to, že jste bojovali a zvítězili.

O projektu:
Projekt vedou Marina Půtová a Simona Riedlová, popáleninové oběti, které se staly hlavními osobnostmi a bloggerkami projektu spolu s fotografkou Jarmila Štukovou, která se tématu popálených dlouhodobě osobně i profesionálně věnuje. Vizuální identitu, komunikační strategii a web Burn Fighters vytvořili v rámci uskupení CareCollective (madeby.cc) stratég Tom Hodboď, designér Charlie Isslander a senior web developer Jakub Kontra.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *