Co jste nevěděli o čočce? Semínka z doby bronzové, luštěniny místo masa nebo nehynoucí tradice!

Čočka je zásadní součástí české kuchyně. Už od malička nám ji maminky servírovaly na talíři a ve školních jídelnách byla také oblíbenou součástí menu. Navíc je tato luštěnina zdravá a bohatá na bílkoviny, což je důležité především pro vegetariány a také podporuje zažívací trakt. Řekli byste ale, že je ještě několik věcí, které jste o čočce nevěděli?

Čočka pro peníze
Každý určitě zná tradici, že na Nový rok by se měla jíst čočka. Proč? Protože tento pokrm by měl přinést v budoucím roce do rodiny hromadu peněz. Není sice jisté, kdy a jak tato tradice vznikla, odvíjí se zřejmě hlavně od toho, že čočka připomíná mince. Průzkumy ale v poslední době ukázaly, že tuto tradici dodržují pouze 2/5 lidí! Nejpoctivějšími z nich jsou vysokoškoláci. Tradice je zkrátka lepší nepokoušet!

Čočka v nevídané podobě
Pokud jste vegetariáni, budete čočkové burgery určitě znát. Jestli ale dáváte přednost spíš masu, možná se trochu zarazíte. Když totiž ochutnáte čočkový burger, na první dobrou skoro nepoznáte rozdíl. Stačí jen rozmixovat v mixéru doměkka uvařenou čočku beluga Lagris, červenou čočku Lagris nebo mix obou čoček společně s cibulí, česnekem, kořením a trochou oleje. Poté hmotu vytvarujte do tvaru hamburgerů a hoďte na chvilku na pánvičku. Pokud chcete být ještě zdravější, upečte čočkové burgery v troubě. Podávejte stejně jako masové hamburgery v housce, se zeleninou a dipem. Uvidíte, že vaše chuťové buňky zaplesají!

Čočka nejenom na jídlo
Máte rádi hezké dekorace a styl, který zaujme? Čočku nemusíte mít pouze na talíři v uvařeném stavu. Kupte si skleněnou nádobu, do které nasypete několik druhů čoček. Použijte červenou, zelenou a černou čočku, které vzájemně vytvoří barevnou mozaiku vrstev. Nádobu postavte na polici v kuchyni a uvidíte, jak se najednou vaše království rozzáří barvami. Když navíc na chutnou luštěninu dostanete chuť, budete ji mít hezky při ruce.

Čočka z doby bronzové
Čočka je na světě už od nepaměti. V Turecku byla dokonce archeology objevena čočka, která je stará 4 000 let! Po zasetí vzklíčila jen díky tomu, že ji před neblahými vlivy chránily střepy nádoby, do které byla uložena. Díky tomu mohou vědci zkoumat, v čem byla čočka tehdy jiná. Už teď je jasné, že se od té dnešní liší zejména tím, že je plazivější a slabší. Rostlina je velmi cenná hlavně pro zemědělce. Nese v sobě totiž prastaré geny.

Bleskový losos se sladkokyselou čočkou beluga
Suroviny:
300 g černé čočky beluga Lagris
3 lžíce olivového oleje
1 cibule
1 červená paprika
1 mrkev
1 jarní cibulka
2 citrony
sůl a pepř
chilli vločky dle chuti
hrst čerstvého kopru
1 lžíce třtinového cukru
2 lžíce rajčatového pyré
1 lžíce hrubozrnné hořčice
4 lžíce másla
4 filety lososa s kůží
1 dcl bílého vína

Postup:
Čočku propereme v cedníku a pak dáme vařit na 20 minut do dvojnásobného množství vroucí neosolené vody. Asi v polovině této doby si na pánvi rozpálíme olivový olej a opečeme na něm cibuli a papriku, oboje pokrájené na tenké proužky. Po pár minutách přidáme nahrubo nastrouhanou mrkev a nasekanou jarní cibulku. Společně už jen lehce osmahneme. Po dvaceti minutách varu slijeme přebytečnou vodu z čočky a teprve pak ji osolíme. Pak vmícháme do čočky zeleninu, šťávu z jednoho citronu, chilli vločky, pepř, polovinu posekaného kopru, cukr, rajčatové pyré a hořčici. Připravíme si lososa: na pánvi si rozpustíme 3 lžíce másla a opečeme na něm osoleného a opepřeného lososa, nejprve kůží dolů a poté kůží nahoru, z každé strany to bude trvat přibližně 3-4 minuty podle síly filetu – na boční straně filetu krásně uvidíme změnu barvy, jak se maso postupně propéká. Hotového lososa zabalíme do alobalu, necháme pět minut odpočívat a v pánvi mezitím do výpeku přidáme bílé víno, osolíme, opepříme a necháme chvilku zredukovat, aby vznikla pěkná šťáva. Necháme v ní na úplný závěr rozpustit zbylou lžíci másla. Lososa podáváme přelitého touto šťávou, s čočkou a s pěkným měsíčkem citronu.

Extra tip:
Při vaření belugy je dobré dodržet poměr 450 ml vody na 250 g belugy. Že je čočka hotová poznáte podle toho, že se voda v hrnci vstřebala. Pokud ji vaříte ve větším množství vody, tak jak je u luštěnin obvyklé, černá barva se vyluhuje do vody a beluga ztratí svou krásnou barvu.

Zdroj: Lagris