Pylovým alergikům pomáhá od dýchacích potíží speciální masáž i hatha jóga

Alergií trpí až 40 procent Evropanů a čísla strmě stoupají. Březen je měsíc břízy a jen počty alergiků na její pyl vzrostly v posledních 20 letech na trojnásobek. Nepříjemným příznakem pylové alergie bývají astmatické projevy. Účinnou, ale stále trochu neobjevenou pomoc astmatikům nabízí fyzioterapie.

„Dýchací potíže spadají do kompetence fyzioterapeuta stejně jako jakékoli jiné problémy se svalovým a kosterním aparátem. Hlavní dechový sval – bránice, má totiž mimo jiné nezastupitelnou posturální funkci, což znamená, že udržuje pozici těla a jeho části ve stále se měnícím prostředí. Spolu s bránicí se dále na dechovém stereotypu podílí celá řada kosterních svalů, například svaly břišní a svaly mezižeberní. Proto fyzioterapeuticky správné držení těla velmi významně ovlivňuje dýchací funkce a naopak,“ vysvětlila Iva Bílková, vedoucí fyzioterapeutka FYZIOkliniky.

Až 90 procent astmatiků pociťuje zúžení dýchacích cest při cvičení, a to především v zimním období. V teplejších měsících pak bývá astma způsobené plísňovými alergeny a pylovou sezonou. Ta trvá podle údajů pylového zpravodajství až deset měsíců v roce – začíná na jaře, kdy rozkvétají dřeviny, pokračuje v létě travinami a obilovinami a končí časným podzimem, kdy dominuje pyl bylin a spory plísní.

„Dlouhodobé problémy dechových funkcí se mohou negativně projevit i na pohybové soustavě – místo hlavních dechových svalů začne postižený člověk víc používat takzvané svaly pomocné, čímž dojde k jejich přetěžování, vzniku svalových dysbalancí, kloubních blokád a dalším neduhům. Negativní efekt však funguje i opačným směrem – patologie přítomná v oblasti pohybového aparátu škodí dechovým funkcím, například když blokáda žeber vede k bolestivému a neúplnému nádechu či výdechu,“ popsala Iva Bílková.

V březnu a dubnu trápí lidi náchylné na pyl rozkvétající břízy, vrby, topoly, tisy, jalovce, duby a jilmy. Už od února ale v ovzduší poletuje také zvýšená koncentrace pylů olše a lísky. Jako neviditelné mikročástečky se přenáší větrem, vodou a zvířaty. Pouhých pět zrnek pylu v metru krychlovém vzduchu stačí k vyvolání alergické reakce, květy jich přitom uvolní miliony denně. Alergiky dráždí především za teplého a suchého počasí, kdy se snadno dostanou i na velké vzdálenosti od svého zdroje. Strom, který člověku zhoršuje dýchání, tak vůbec nemusí být v jeho bezprostředním okolí.

„Pro odstranění dýchacích obtíží v terapii využíváme techniky měkkých tkání a mobilizace. Pomocí léčby na neurofyziologickém podkladě usilujeme o obnovu správného dechového stereotypu a korekci držení těla, tak aby se popsané potíže už nevracely. Od problémů ulevuje také správně provedená masáž zad a hrudníku určená speciálně astmatikům nebo uvolnění stažených tkání trupu pomocí fyzioterapie s míčkem. Existuje také řada způsobů, kterými si může astmatik aktivně ulevit sám – výborné jsou lekce hatha jógy, plavání nebo některé svalové relaxační techniky. Dětem se často doporučuje hra na dechové nástroje,“ přiblížila Iva Bílková.

Cvik na uvolnění svalů krku
V sedu si položte ruce dlaněmi křížem přes sebe na horní část hrudníku pod klíční kost. Zakloňte hlavu a ukloňte ji doleva, tak abyste cítili napětí mezi čelistí a klíční kostí. S nádechem se podívejte očima dolů, s výdechem nahoru. Několikrát zopakujte a proveďte to samé také v úklonu na druhou stranu.

Jak ulevit očím od alergie?
Nějaká forma alergie trápí zhruba každého třetího Čecha, každý druhý alergik se navíc během alergie potýká s očními problémy. „Nepříjemné svědění, zvýšené slzení, oteklé oči, pocit cizího tělíska v oku, pálení, řezání nebo zarudnutí očí – to všechno jsou příznaky oční alergie. Nejčastějším projevem oční alergie je zánět spojivek. Oční alergie je nejčastěji spojena se sennou rýmou. Ačkoliv se záněty spojivek objevují nejčastěji během jarního období, mohou vznikat po celý rok,“ upozornil Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Zbavit se nepříjemných projevů oční alergie nebo očím alespoň částečně ulevit jde hned několika způsoby. „Důležité je zamezit kontaktu očí s alergenem. Například při alergii na pyl mohou pomoci sluneční brýle, které udrží alespoň část alergenu mimo oči. Také je dobré podrážděné oči vypláchnout studenou vodou. Akutní příznaky pomohou zmírnit oční kapky s obsahem antihistaminik a látek, které zmírňují zarudnutí a otok. Na oteklá víčka příznivě působí studený obklad. Při pocitu svědění mají alergici tendenci si oči mnout. To ale může potíže ještě zhoršit, protože při mnutí očí se může uvolňovat ještě víc dráždivých látek. Proto je dobré se tření očí vyhnout,“ poradil Pavel Stodůlka.

Člověk může začít být alergický kdykoli v průběhu života, spousta lidí si tak ze začátku ani neuvědomuje, že se o alergii jedná. Otálet s léčbou se ale nemusí vyplatit. „Pokud má člověk pocit, že trpí oční alergií, měl by co nejdříve navštívit očního lékaře. Předepsané oční kapky nebo léky v naprosté většině případů nepříjemné příznaky alespoň výrazně utlumí, pokud je zcela neodstraní. Dlouhodobě neléčená oční alergie může však vést k vážným komplikacím, kdy alergický zánět postihne i rohovku. To dokonce může vést k závažnému postižení oka i s trvalými následky na kvalitě zraku,“ varoval Pavel Stodůlka.

V tiskové zprávě byla využita data z české pylové informační služby.

Zdroj: FYZIOklinika a Gemini

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.