Děti zabavil nový projekt Policie ČR a bubeníka Tokhiho!

Na 25. května každoročně připadá Mezinárodní den pohřešovaných dětí, tzv. pomněnkový den. V celosvětovém měřítku si tak připomínáme osudy ztracených a pohřešovaných dětí i jejich blízkých. Policie ČR v letošním roce v návaznosti na pomněnkový den uspořádala edukativní tour spolu s bubeníkem Tokhim, který s dětmi v základních školách pravidelně pracuje v rámci svého projektu Bubny do škol.

„Tento projekt je prevencí proti šikaně, je to nová forma vzdělávání. Vyučujeme prostřednictvím rytmů a nástrojů komunikaci a jde o to, aby se děti vnímaly, poslouchaly a respektovaly navzájem. Není to vyučování techniky bubnování. Bubny a trubky jsou prostředkem k tomu, aby si děti užily kolektivní činnost a všechny pochopily, že jsou stejně důležité,“ vysvětluje uznávaný český bubeník Tokhi, který na nabídku Policie ČR, spojit síly a vyrazit na tour po základních školách, kývl bez váhání. „Myslím si, že to spojení je ideální. Děti mají právo vést šťastný život, a ne mít někde vzadu myšlenku, že utečou z domova. Navíc je dobré, aby všechny děti věděly, že utéct od čehokoliv není dobrý klíč při řešení problémů.“

Zahájení projektu podpořil oblíbený herec, bavič a režisér Jakub Kohák, jehož přítomnost se strhla v malou neplánovanou autogramiádu. Trpělivě se fotil s každým, kdo měl zájem a dostalo se na každé dítko, které si stouplo do fronty. Sám Kohák naštěstí žádnou vážnější zkušenost s pohřešováním dětí nemá. „Na svoje děti dávám pozor, nespouštím je z očí a hlídám je každou vteřinu. Ale občas se stane, že se na chvíli otočím, třeba jen někoho pozdravit a najednou tam děti nejsou a těch pět nebo šest vteřin, než děti najdu očima, jsou maximálně stresující. Naštěstí mám jen takovou zkušenost a doufám, že mě nikdy nepotká to, že by se mi děti ztratily na nějaký delší čas a já nevěděl, kde jsou. Hluboce soucítím s každým, kdo prožívá chvíle beznaděje, když se mu děti ztratí a on neví, kde a s kým jsou.“

Na akci nechyběla ani cvičitelka Hanka Kynychová, která s Policií ČR v minulosti spolupracovala na kampaních prevence domácího násilí a násilí uplatňovaného na ženách. Ani ona nikdy nezažila žádnou vážnější zkušenost s pohřešováním dětí. I když jak sama říká, toto téma se jí týká. „Nejen jako trojnásobná máma, ale také jako zakladatelka Nadačního fondu Hanky Kynychové, který se stará o děti v dětských domovech, cítím potřebu tuto akci podpořit. Představa, že se mi děti ztratí a já nebudu vědět, kde jsou, je strašná. Stalo se mi, že jsem v hypermarketu ztratila jednu ze svých dcer. Zaběhla za regál z jiné strany a nemohla jsem jí chvíli najít. Asi to bylo pár vteřin, než jsem jí našla, ale mě to přišlo jako věčnost. Krve by se ve mně nedořezal a už bych to nechtěla nikdy zažit. Co se týká dětí v dětských domovech, tak tam jsou útěky bohužel časté. V rámci aktivit mého nadačního fondu se snažíme dětem naplnit volný čas, ukázat jim nějaký směr a být jim dobrými kamarády, abys se měly případně komu svěřit,“ vysvětlila Kynychová, proč se rozhodla akci podpořit. Na akci dorazila poprvé v brýlích, které nebyly pouze na ozdobu, ale jsou opravdu dioptrické. „Dlouho jsem se brýlím bránila, nechtěla jsem být jako stará bába, ale když už mě opravdu oči bolely tak, že jsem si vypěstovala tik, abych očím ulevila, rozhodla jsem se konat a mám brýle jak na dálku, tak i na blízko. Konečně vidím a oči mě přestávají bolet,“ odpovídala se smíchem Kynychová na otázky, zda se jedná o dioptrické brýle či nikoliv.

A co je posláním celé edukativní tour? „Tour má dětem připomenout, že se dá s jejich strachem a s jejich emocemi pracovat, a to zejména z toho důvodu, aby vždycky hledaly řešení svých problémů u osob, které jsou jim blízké a neřešily je útěkem. Děti by měly vědět, na koho se mají obrátit. Když už to nejsou rodiče, tak na svoje učitele, trenéry či kamarády, a v případě, že mají pocit, že v jejich okolí není nikdo důvěryhodný, tak jsou zde prostředky pomáhajících organizací např. Linky bezpečí. Ve chvíli, kdy dojde ke ztrátě dítěte, je to náročná situace pro všechny. Zaprvé pro dítě samotné, které neví, co ho venku čeká, vzniká spousta nebezpečí, a pokud je na útěku delší dobu, je pro něj život velmi náročný. Za druhé pro rodiče, u kterých vzniká velký strach, obava o život a beznaděj, jestli se dítě najde. A za třetí i pro pomáhající složky Policie ČR, které po dítěti pátrají,“ vysvětluje republiková koordinátorka prevence Policie ČR pplk. Zuzana Pidrmanová a dodává: „Bubny do škol jsme zvolili proto, abychom apelovali na interakci, a na to aby se děti nebály samy vyjádřit a prosadit. Tato forma nám přišla z hlediska prevence vhodná. Program je sestaven tak, aby se děti naučily pracovat samy se sebou, vytvořily si se spolužáky vazby a vnikala mezi nimi spolupráce. Díky tomu si pak uvědomí, že nikdy nejsou na řešení problémů samy.“

Foto: PČR a Tokhi

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.