Tojesenzace.cz

Tak trochu bulvární web nejen o českých celebritách, ale i o všech radostech, které život nabízí – lásce, jídle či cestování!

ZdravíZe života

Co stojí za touhou vypadat jako Barbie? Jak se na tento trend dívají naši přední plastičtí chirurgové?

Nafouklé kačeří rty, extrémně velká ňadra, uměle prodloužené vlasy, zúžený pas i za cenu vyoperování žeber, vytvarované pozadí, opakované liposukce… To je jen zlomek zákroků, které podstupují ženy posedlé vzhledem panenky Barbie. Pokoušejí se proměnit v bizarní ideál krásy i za cenu vlastního zdraví. Jak se tento znepokojivý trend dívají naši přední plastičtí chirurgové Jan Měšťák a Libor Kment?

Na první pohled to vypadá, že se jedná o pouhý rozmar, ale důvody k takové transformaci mohou mít kořeny v psychice a pošramoceném sebevědomí. „V klinické praxi se někdy setkáváme s tzv. dysformofobií, neboli pocitem vlastní ošklivosti. Bývá to nejčastěji u dívek v období puberty, čili v období ještě „nezralého “ ženství, kdy se formuje postava a celkový vzhled. Pokud navíc ještě někdo zasáhne nevhodnou poznámkou do již narušené psychiky dospívající dívky, tak jsou známé u těchto dívek případy vzniku mentální anorexie, bulimie nebo zmíněné dysmorfofobie,“ vysvětluje docent Měšťák.

Pokud se pak dívka ve svých problémech a kritických hodnocením těla neustále utápí, tak její kroky vedou za plastickým chirurgem. „Dysmorfofobie se v nejlepším případě projevuje stálým naléháním na plastického chirurga za účelem korekce pomyslné vady kdekoli na těle, ale může však vést i k žádosti o náročnější operaci s extravagantními požadavky na vzhled. Pokud na to plastický chirurg přistoupí, výsledkem je vytvoření něčeho naprosto umělého a nepřirozeného,“ dodává vedoucí lékař kliniky Esthé.

MUDr. Libor Kment

V přiměřené míře provedené estetické zákroky nejsou nebezpečné a často lidem po psychické i fyzické stránce prospějí. Samozřejmě každá operace má svá rizika a komplikace se vyskytnout mohou. „Extrémní zákroky mají rizik daleko více a jsou často už nevratné. Může po nich zůstat povolená kůže, projizvení tkání, deformity obličeje či těla mnoho dalších problémů,“ vyjmenovává Libor Kment.

V ideálním případě by lékař měl poslat dotyčnou spíše k psychologovi, než pod kudlu. „Cílem špičkového pracoviště estetické chirurgie by mělo být provádět takové výkony, které přinesou zlepšení přirozeného vzhledu pacienta a přitom nikdy nepodlehnout potřebám ekonomického zisku. A právě tímto přístupem se klinika Esthé liší od některých jiných pracovišť estetické chirurgie.“ říká Jan Měšťák s tím, že plastický chirurg by neměl provádět operaci v případě, kdy není potřebná či pokud má pacient nepřiměřené požadavky na výsledek operačního zákroku. Samozřejmostí by bylo být odmítnutí pacienta se žádostí o provedení jakékoliv extrémní operace.

Lékař musí občas zastoupit i práci psychologa či partnera, který své polovičce neumí zvednout sebevědomí. „Plastický chirurg by měl mít také schopnost přesvědčit i ženu pokročilejšího věku, že je stále její vzhled mladistvý a žádný zákrok v této době není nutný. Pokud tuto schopnost má, potom žena odchází s pocitem jakéhosi navrácení svého nedostatečného sebevědomí,“ říká.

Doc. MUDr. Jan Měšťák, CSc.

Zároveň zkušený plastický chirurg velmi dobře rozpozná, kdy je operační zákrok potřebný a v takovém případě operaci doporučí. Absolutně nejčastějším zákrokem jsou podle Měšťáka operace horních a dolních víček. Dále augmentace prsů implantáty, modelace prsů, případně jejich redukce. „Časté jsou také liposukce, operace povadlé stěny břišní po porodu, operace nosu a v pozdějším věku omlazující operace obličeje,“ vyjmenovává chirurg.

Operovat se má tehdy, pokud bude efekt operace dobrý a pacientovi pomůže ať již po psychické stránce, či mu uleví od fyzických potíží. „Ideální je, když žena provádí zákrok kvůli sobě, aby se cítila lépe, a ne že jí do toho někdo tlačí,“ uzavírá Libor Kment.

Foto: archiv Klinika Esthé a J. Fikota, www.esthe-plastika.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *