Jak zařídit pokoj školáka v souladu s jeho zdravým vývojem?

Každé dítě by mělo mít v bytě svůj vlastní prostor. Když ne přímo dětský pokoj, mělo by mít alespoň svůj pracovně-relaxační kout, kde se může soustředit na učení, bavit se hrou nebo odpočívat. Jaké vybavení volit, aby mělo dítě pohodlí a nehrbilo se stejně jako ve školní lavici?

1. PRACOVNÍ KOUT
Psací stůl je pro školáka nutností. Pracovní deska by měla být ve výšce 70 až 75 centimetrů, dostatečně prostorná, aby pojala pracovní plochu i místo pro počítač. Pokud je dítě menší, je dobré mít stůl s možností korekce výšky nohou, tak aby deska „rostla“ spolu s dítětem. Stůl může být i rohový, ovšem monitor a klávesnice počítače musí být vždy v jedné ose, aby se dítě netočilo k jedné straně a nezatěžovalo krční páteř.
Místo kolečkové židle je pro malé děti vhodná tzv. rostoucí židle s přesně nastavenou opěrkou na nohy, pro všechny pak gymnastický míč. „I ten může růst s dítětem. Navíc bude podporovat aktivitu zádových svalů a svalů v pánvi. Dítě se tak lépe koncentruje, jelikož jej neunavuje statické sezení, a zároveň procvičuje stabilizační systém. Klasické židle nejsou vhodné. I kdyby dítě sedělo na židli napřímeně, statické sezení svaly kolem páteře po čase unavuje a dítě se hrbí a bortí. Proto alespoň pro domácí přípravu doporučuji dětem pořídit gymnastický míč nebo židli s labilním sedákem. Páteř a svaly zatěžují dynamicky, takže i sed je malým cvičením. Obecně jsem zastáncem více možností, v jaké pozici se učit, nejenom za psacím stolem. Mnoha dětem například vyhovuje ležet na břiše na koberci. Zvládá-li v této pozici i pěkně psát, nebránila bych mu, alespoň si protáhne bederní a hrudní páteř, kterou u stolu hrbí na opačnou stranu. Děti by měly mít i dostatečný prostor na chození v pokojíčku, tak aby si mohly ‚memorovat‘ probranou látku. Je dokázáno, že si mozek při opakujícím se rytmickém pohybu snáze zapamatuje, co je potřeba se naučit nazpaměť,“ uvedla Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.

2. PROSTOR NA HRANÍ
Předškolní a školní děti by měly jako kompenzaci dlouhého sezení ve škole minimálně dvakrát týdně ve volném čase sportovat. K dennímu řádění a na protažení je pak ideální vybavit dětský pokoj žebřinami a jednoduše skladnou žíněnkou, karimatkou nebo do pokojíčku položit měkký koberec. „Rodičům vždy říkám, že nezáleží na tom, jak se dítě ‚hýbe‘, ale hlavně že se ‚hýbe‘. Nedostatek pohybové aktivity má totiž horší následky než nevhodné typy sportů. Kdybych měla být důsledná, tak bych volila sportovní kroužky, které napomáhají správnému držení těla, jako je tanec, balet, gymnastika, nebo podporují pohybovou všestrannost a dobrou koordinaci, jako například atletika. Aktivity, jako třeba judo, hokej, tenis, které naopak posilují sevřené, shrbené držení těla, podobné tomu, jaké dítě zaujímá celý den ve škole nebo za psacím stolem, profesně doporučit nemohu anebo pouze v kombinaci s vyváženějšími sporty. Na druhou stranu je pro pohybový vývoj dítěte mnohonásobně lepší hokej než sed u notebooku,“ popsala fyzioterapeutka.

3. ODPOČINKOVÁ ZÓNA
Postel je dominantou dětského pokoje. Kromě nočního spánku dítěti přes den supluje i gauč a hrací plochu. Pokud se dítě nezalekne většího prostoru, je možné přejít z dětské postýlky rovnou na klasický rozměr postele 90 x 200 centimetrů. Matrace pro zdravý spánek by měla být co nejtvrdší, aby mělo tělo správnou podporu a páteř ležela v rovině. Na příliš měkké matraci hrozí propadnutí těžších částí těla, jako je pánev, oblast břicha nebo hrudníku, a tím nesprávné zakřivení páteře. „Chybou je také vysoký polštář, který předsunuje hlavu a příliš ohýbá krční páteř do předklonu. Hrudní páteři nejvíc prospívá spánek s velmi nízkým polštářem nebo bez něj. Takto otevřená pozice usnadňuje dýchání a odpočinek je kvalitnější,“ doplnila Iva Bílková.

Zdroj:  FYZIOklinika

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.