Nová naděje v léčbě nedomykavosti trikuspidální chlopně, ve VFN ji jako jedni z prvních v ČR úspěšně operovali katetrizačně

Lékaři ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze katetrizačně operovali nedomykavost jak mitrální, tak trikuspidální srdeční chlopně. Právě u druhé zmíněné se jedná o jeden z prvních zdařilých výkonů provedených tímto způsobem v České republice. Tento úspěch může v budoucnu znamenat naději pro pacienty, kterým hrozí vysoké riziko při běžném kardiochirurgickém zákroku.

Trojcípá neboli trikuspidální chlopeň se nachází v srdci mezi pravou komorou a pravou síní. Její funkcí je zabraňovat návratu krve z pravé komory do pravé síně. K jejímu poškození nejčastěji dochází následkem zvýšeného tlaku v plicních tepnách, ať už z důvodů špatného fungování mitrální či aortální chlopně nebo onemocnění plic v oblasti levého srdce. Pacienti postižení nedomykavostí trojcípé chlopně si většinou stěžují na otoky dolních končetin a zvýšenou dušnost při námaze. Lékaři ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze jako jedni z prvních v České republice operovali tuto vadu katetrizační metodou. Ta se dnes běžně využívá při operacích mitrální a aortální chlopně, v případě chlopně trikuspidální se doposud používal výhradně kardiochirurgický zákrok. „Důvodem je především fakt, že v porovnání s poruchami aortální a mitrální chlopně se jedná o méně časté postižení a trikuspidální chlopeň je hůře zobrazitelná. Proto dosud nejsou dostupné katétry primárně určené k jejímu ošetřování,“ vysvětluje doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., intervenční kardiolog z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1 LF UK.

Kolíčky, které zachraňují
Samotná operace začíná uvedením pacienta do umělého spánku. Ten je zároveň po celou dobu výkonu napojen na plicní ventilaci. Následně se do jeho jícnu zavede echokardiografická sonda sloužící k vizuální monitoraci výkonu. Přes femorální žílu (v oblasti třísla) se pak pacientovi zavede katétr do pravé síně v srdci. Pod rentgenovou a echokardiografickou kontrolou se umístí speciální kolíčky do trikuspidální chlopně za účelem fixace jednotlivých cípů k sobě. Kolíčků může být zavedeno i více (obvykle 1 až 2). Pak se pacientovi vyjme katétr a drobný otvor se jedním stehem zašije. Po vytažení jícnové echokardiografické sondy a ukončené celkové anestezii se pacient probouzí do plného vědomí. „Jedná se o jeden z obtížnějších katetrizačních zákroků, především kvůli horšímu zobrazení trikuspidální chlopně na přístrojích. Hospitalizace pacienta trvá za optimálních podmínek 2 až 4 dny. Už druhý den po výkonu se může pohybovat,“ vysvětluje doc. David Zemánek.

Nová naděje pro pacienty
Katetrizační zákroky v léčbě nedomykavosti trikuspidální chlopně by mohly do budoucna představovat optimální alternativu pro pacienty, kteří jsou při standardním kardiochirurgickém zákroku vystaveni vysokému nebezpečí. „Obecně se jedná o pacienty s vysokým rizikem vzniku komplikací po operaci. Nejčastějšími důvody jsou vysoký věk nebo přidružené závažné choroby. Třeba plic nebo ledvin. Také se může jednat o pacienty po předchozí kardiochirurgické operaci,“ říká doc. David Zemánek. Kardiochirurgická operace tak nadále zůstává standardním řešením pro většinu pacientů s onemocněním trikuspidální chlopně, nelze však vyloučit, že se situace v budoucnu změní. Po jedněch z prvních úspěšných katetrizačních operací trikuspidální chlopně v České republice plánují odborníci z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze tento zákrok zařadit do svého běžného operačního portfolia. „Plánujeme v tomto programu pokračovat. Bude se jednat o standardní zákrok, který budeme vybraným pacientům ve VFN provádět,“ uzavírá doc. Zemánek.

Zdroj: www.vfn.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.