Meningokok řádí v ČR: Od ledna do srpna 2019 již 41 případů, 3 lidé na následky onemocnění zemřeli!

Invazivní meningokokové onemocnění je nemoc s krkolomným názvem, která může mít děsivé důsledky. V České republice každoročně postihuje několik desítek osob. Lidé, kteří prodělali toto onemocnění mohou skončit s vážnými trvalými následky, několik osob ročně v důsledku tohoto onemocnění zemře. Od začátku letošního roku do srpna, dle dat Státního zdravotního ústavu, nemoc vstoupila do života 41 Čechům, 3 lidé na následky onemocnění zemřeli.

Meningokok se šíří pomocí kapének, tedy kýchnutím či smrkáním, stejně jako chřipka či viróza. Na rozdíl od nich se ale lze nakazit i od člověka, který viditelně nemocný není. V populaci se vyskytují bezpříznakoví nosiči, kteří mají bakterii v sobě, nemoc u nich nepropukne, a nevědomky šíří nákazu dále. Jak upozorňuje praktická lékařka pro děti a dorost Hana Cabrnochová: „Nemůžeme předvídat, u koho onemocnění propukne, ale častým faktorem, který nemoci předchází, je – zvláště u mladých lidí – pobyt ve velkém kolektivu, zvýšená únava, vyčerpání ze sportu či ponocování.

Meningokok v číslech:
· Celosvětově invazivní meningokokové infekce postihují ročně kolem 500 tisíc lidí.
· Až 30 % pacientů zemře nebo má trvalé následky a to i přes rychlý zásah lékařů.
· Až 24 % mladých lidí jsou nosiči bakterie bez projevu příznaků.

V prvopočátku nemoc provází stejné příznaky, jako u běžné virózy – horečka, bolest hlavy, nevolnost, nechutenství, zvracení, bolesti v krku, bolesti končetin a celého těla, zvýšená dráždivost, následně pak tuhnutí šíje, či citlivost na světlo. Přibližně po 16 hodinách může nastat delirium, zmatenost a bezvědomí. Jak tedy už na začátku poznat, že se nejedná o běžnou chřipku? „Rodičům radím, aby vždy, když má dítě vysokou teplotu, kontrolovali, zda-li nemá kožní projevy – mohou to být takové červeno-fialové skvrnky, které nezmizí ani když na ně zatlačíme. Dalším z projevů, který už značí postižení nervové soustavy, je ztuhlost šíje – dítě se nemůže posadit, ohnout hlavu,“ říká Hana Cabrnochová a doplňuje: „to, co nás lékaře trápí nejvíce, je rychlost s jakou invazivní meningokoková infekce probíhá. Ani přes sebelepší péči totiž nelze u pacienta zabránit závažným důsledkům.“

Jedinou formou specifické prevence je očkování, které Česká vakcinologická společnost doporučuje především malým dětem do čtyř let věku a dospívajícím či mladým dospělým – přibližně od 13 do 25 let. „Stát nyní zvažuje zavedení plošného očkování – to se ale bude týkat pravděpodobně jen nejmenších dětí, přitom riziko nákazy je i pro další věkové kategorie,“ upozorňuje MUDr. Hana Cabrochová a doplňuje: „řada rodičů se mě na očkování proti meningokoku aktivně ptá, zajímá je především účinnost – která už je dnes opravdu vysoká díky tomu, že máme k dispozici vakcíny proti všem nejčastěji se vyskytujícím séroskupinám.“

Pro co nejširší ochranu je třeba kombinovat dva typy vakcín: jedna je proti skupinám A, C, W a Y a druhá proti séroskupině B. Očkování lze uskutečnit současně, nebo s odstupem minimálně 14 dnů. Pojišťovny na vakcíny přispívají v rámci svých preventivních programů – a to až do výše 2500 Kč.

Zdroj: Česká vakcinologická společnost

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.