Dětští praktici bojují s nedostatkem ochrany, ordinace ale drží otevřené
Jeden respirátor na den, nedostačující množství dezinfekce, rukavice, které zatím nedorazily, ochranné pláště, brýle, štíty v nedohlednu – taková je realita drtivé většiny ambulancí dětských praktických lékařů. Přesto nadále ordinují a snaží se uzpůsobit provoz ordinací tak, aby zajistili dětským pacientům bezpečí. Pomoci se jim však nyní dostává spíše od svých šikovných rodičů pacientů.
„Před měsícem jsme se na Kongresu primární péče bavili se zástupci Ministerstva zdravotnictví o potřebě ochranných pomůcek v našich ordinacích a bohužel ani teď nemohu říci, že by situace byla dobrá. Dostali jsme nějaké roušky, jeden respirátor na den, což samozřejmě nestačí. Správně bychom měli mít i další doporučené ochranné pomůcky, respirátor bychom měli měnit zhruba po 4 hodinách, nemluvě o tom, že pokud bychom se šli najíst nebo napít, tak hrozí při chybné manipulaci kontaminace. Snažíme se vše uzpůsobit tak, aby naše ordinace byly pro děti a jejich rodiče bezpečné, nemluvě o nás, protože průměrný věk dětského lékaře v České republice je 60 let,“ říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. Sama přesunula prohlídky kojenců na sobotu a přizpůsobila ordinační hodiny tak, aby se v ordinaci nepotkaly nemocné a zdravé děti.
„Rodiče jsou ukáznění, nejdříve volají, respektují všechna naše doporučení, dokonce nám šijí roušky, na domácí 3D tiskárně vyrábí štíty, míchají dezinfekci, někdy donesou i ochranné rukavice,“ pokračuje MUDr. Hülleová. Rodiče se dětských lékařů nejčastěji ptají, zda mají s dítětem dorazit na preventivní prohlídku nebo očkování. „Černý kašel, spalničky nebo riziko tetanu se vyskytují i v době pandemie a mohou dítě vážně ohrozit. Pokud jsou děti bez zjevných akutních potíží, není důvod očkování odkládat – pokud ovšem dítě není v karanténě nebo akutně nemocné. Když bychom na očkování rezignovali, mohou se vracet choroby, s nimiž se už naše společnost dříve vypořádala. Stejně je tomu s očkováním nepovinným, jako například proti encefalitidě, rotavirům, HPV, pneumokokům a další. Intervaly očkování jsou takové, aby organismus získal co nejlepší ochranu proti infekci, a neměli bychom je bezdůvodně prodlužovat,“ doplňuje předsedkyně dětských lékařů.
Pediatři přes nedostatek ochrany každodenně riskují a děti vyšetřují, i když mají teplotu nebo kašlou. „Pomáhá nám, že známe rodinnou anamnézu a samotného pacienta, takže víme, že když je dítě alergik a začíná pylová sezóna, zřejmě má jeho kašel na svědomí něco jiného než COVID-19. Snažíme se provoz ordinací maximálně zachovat, po každém pacientovi vše dezinfikujeme, větráme. Na hygienu, infekční oddělení či dětské oddělení v nemocnici posíláme naše pacienty, jen když máme vážné podezření,“ uzavírá MUDr. Hülleová.
O SPLDD
Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost sdružuje více než čtyři pětiny všech aktivně působících praktických dětských lékařů a jejich počet převyšuje 2000. Sdružení zastupuje členy při jednáních týkajících se koncepce a zajištění primární zdravotní péče v ČR, při stanovení zásad smluvních vztahů mezi nestátními zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami aj. Organizuje kontinuální vzdělávání svých členů. Úzce spolupracuje zejména s Odbornou společností praktických dětských lékařů, Sdružením praktických lékařů pro dospělé a dalšími odbornými společnostmi České lékařské společnosti J. E. Purkyně, dále s Českou lékařskou komorou, lékařskými fakultami na území České republiky a ostatními zdravotnickými organizacemi. Pro své členy vydává časopis VOX PEDIATRIAE, který slouží k předávání základních informací důležitých pro činnosti jednotlivých praxí, o výsledcích jednání a doporučeních z nich plynoucích a zároveň mé i výukový charakter. Více informací na www.detskylekar.cz.
