Dostatečná tepelná i zvuková izolace – u kterých místností a prostor v domácnosti na ní dbát obzvlášť?

Rušivý hluk z okolí, v zimě pak i pronikání studeného vzduchu do obytných prostor. To jsou některé z hlavních rizik, na které je třeba pamatovat při zařizování bydlení. Speciální pozornost si v tomto směru zaslouží některé místnosti a prostory domu či bytu. Které to jsou? A jaké změny směrem k lepší tepelné a zvukové izolaci lze realizovat dodatečně i po dokončení stavby? Odpovědi nabízí následující článek.

Garáž není nutné vytápět
Pokud je součástí domu garáž, měl by člověk dbát na dostatečnou tepelnou izolaci celého jejího prostoru. Týká se to především zimního období, kdy se studený vzduch může přes nekvalitní garážová vrata dostávat do dovnitř. Otevřenými vraty zároveň okamžitě proudí studený vzduch do garáže. Lidé ji proto v řadě případů vytápějí, podle odborníků to však není při použití kvalitních materiálů nezbytně nutné.

„V chladnějších obdobích roku bývá garáž v drtivé většině případů zavřená a využívá se pouze k vjezdu či výjezdu vozidel. Klíčová jsou v tomto směru především kvalitní garážová vrata s přerušenými tepelnými mosty, která prostor dostatečně tepelně izolují,“ uvedl Petr Přichystal ze společnosti Lomax. Na izolaci je podle něj dobré myslet i v případech, kdy garáž slouží jako hlavní vstup do domu. V takových případech je dobré do vrat instalovat také klasické dveře, aby při pouhém pohybu osob nebylo nutné otevírat celá vrata a teplotu v prostorech garáže tak výrazně ovlivňovat tou venkovní.

Izolace stropu spodních místností
Na tepelnou izolaci by se mělo myslet i v místnostech, které se u rodinných domů nacházejí přímo nad garáží nebo také sklepem. Pokud totiž nejsou spodní prostory dostatečně odizolované a v případě sklepa jsou i logicky nevytápěné, může člověk v místnostech nad nimi cítit výrazný chlad od podlahy. V létě to může být příjemné, v zimním období je tomu ale přesně naopak. Jednou z variant, ovšem poměrně nákladnou, je instalace podlahového topení. Toto řešení zároveň vyžaduje i dost prostoru, což v řadě případů jeho realizaci brání. Druhou možnost pak představuje dodatečné zateplení stropů spodních místností například s pomocí polyuretanové pěny.

Především prostorům garáže se pak vyplatí věnovat pozornost i z hlediska izolace zvukové. Dostatečné odhlučnění přijde vhod především v případech, kdy se vozidla pohybují v garáži v době, kdy někteří obyvatelé domu spí – typicky brzy ráno. Problém může být o to větší, pokud se nad garáží nachází přímo ložnice. V takových případech je možné využít například speciální akustické panely či opět polyuretanovou pěnu, která je neprůzvučná.

Minimum decibelů v ložnici
Pokud existuje jedna místnost v domě, u které se obzvlášť vyplatí dbát na zvukovou izolaci, je to právě zmíněná ložnice. Pojí se s tím zejména kvalita spánku, kterou může přílišný hluk z okolí poměrně lehce snížit. Nedostatečná zvuková izolace ložnice může vést k přerušování spánku či jeho nekvalitnímu průběhu. V následku toho pak člověk trpí únavou, podrážděností či poruchami koncentrace, v horším případě se pak tento problém podepíše na dlouhodobém zdravotním stavu.

K izolaci ložnice tak pomohou nejen správně zhotovené stěny či kvalitní okna. „Výrazně ji může zvýšit také stínicí technika, zejména pak předokenní rolety. Ty při zatažení snižují hladinu hluku až o 16 decibelů, což je z hlediska platných norem nezanedbatelná hodnota. V ložnici pak díky maximálnímu zastínění pomáhají také snižovat teplotu. Ta by měla být ve srovnání s jinými místnostmi nižší, aby člověk mohl dosáhnout optimální kvality spánku,“ uvedl Petr Přichystal. Právě zmíněné normy, přesněji hygienické limity pro hluk, který proniká do vnitřních prostor, udávají, že jeho maximální hodnota může dosáhnout 40 decibelů. Například projíždějící osobní auto přitom vydává hluk okolo 80 decibelů, vlak pak ještě o 10 decibelů více. Kromě toho existuje také norma pro takzvanou vzduchovou neprůzvučnost v bytě, která udává minimální hodnotu hluku, kterou dělící konstrukce – tedy stěna, strop či podlaha – nesmí propustit. Minimální hodnota je přitom stanovena na 53 decibelů.

Špatnému utěsnění nepomohou ani sebelepší dveře
Předsíň je podobně jako garáž prostorem, kde je dobré dbát na materiály s dobrou tepelnou izolací. Naprostým základem jsou v tomto směru vchodové dveře, u kterých výrobci uvádějí z hlediska izolačních vlastností dvě veličiny. První je tepelný odpor, který se značí písmenem R – platí přitom, že čím je jeho hodnota vyšší, tím jsou izolační vlastnosti dveří lepší. Setkat se lze i s veličinou součinitele prostupu tepla, která se značí U. V tomto případě platí přesný opak, tedy čím nižší hodnota, tím lepší vlastnosti. Řada uživatelů má přitom i dnes za to, že pokud bude součástí dveří prosklení, bude jejich celková tepelná izolace nižší. Například při použití trojskel se však lze i u zmíněného součinitele setkat s velmi nízkými hodnotami.

Vedle dveří je však nutné dbát i na práh a jeho maximální utěsnění u vstupu. Pokud není dokonalé, mohou mít dveře sebelepší izolační vlastnosti, nicméně do předsíně stejně bude pronikat vzduch z okolí. Problém to přitom nemusí být jen v zimním období, kdy se předsíň ochlazuje, ale také v létě, kdy se do interiéru může dostávat horký vzduch či zápach. Tato nepříjemnost se pak týká nejen rodinných domů, ale i bytů a nepříjemného průvanu ze společných prostor. Problémy se pak u netěsného prahu projevují i z hlediska špatného odhlučnění. Ačkoliv jsou v takovém případě ruchy z okolí vzdálené od vchodu i několik desítek metrů, uživatel má pocit, jako by se vše odehrávalo hned za dveřmi.

Zdroj: Lomax & Co

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.