Meningokok, HPV nebo „ereska“: nemoci mladých s hektickým životem

Začínají nenápadně, ale jejich následky mohou být fatální. Nemoci, které mladým lidem mohou vzít i život. Prvotní příznaky často nemusí ani postřehnout, zejména v případě, kdy jsou mladí lidé vytížení prací, studiem nebo společenským životem. Je však potřeba být na pozoru, eliminovat zbytečný stres a u nemocí, kde je to možné, podstoupit nepovinné očkování a chránit tak sebe a mnohdy i své okolí.

Běžné chování teenagerů a mladých dospělých může vést ke zvýšenému riziku vzniku infekčního onemocnění. Mezi taková chování mohou patřit nejen návštěvy restaurací a klubů, ale také pití z jedné sklenice, líbání, sexuální praktiky, nedostatek spánku, stres a hektický způsob života.

Mezi nemoci mladých patří například invazivní (závažné) meningokokové onemocnění, virus HPV, který je nejčastější sexuálně přenosnou infekcí, anebo „ereska“ neboli roztroušená skleróza.

Meningokok: nejrychleji probíhající onemocnění infekčního původu
Tuto nemoc sice nepotkáte „na každém rohu“, nesetkáte se s ní dnes a denně jako například s nachlazením nebo alergií. Přesto se jedná o onemocnění, které je zákeřné a může mít fatální následky do pouhých 24 hodin. Přichází totiž nečekaně a nenápadně. Řeč je o invazivním meningokokovém onemocnění, které ohrožuje hlavně malé děti do 4 let a dospívající, teenagery a mladé dospělé v rozmezí 14–24 let. Způsobuje ji bakterie Neisseria meningitidis, která se přenáší kapénkami tak jako rýma nebo chřipka. Nejčastějším projevem této nákazy je zánět mozkových blan (meningitida), nebo otrava krve (sepse). Důsledky bývají tragické – až 30 % končí smrtí nebo závažnými trvalými následky jako je ztráta sluchu, amputace končetin, zjizvení kůže, deprese, epilepsie atd. Veliké riziko nákazy představují nosiči, kteří mají bakterii v sobě, mohou ji šířit, ale onemocnění u nich nepropukne. V tomto ohledu představují největší zdroj infekce pro ostatní věkové skupiny mladí dospělí. Až 24 % z nich jsou právě nosiči bakterie bez projevu příznaků.

Důvodem, proč jsou nejohroženější skupinou dospívající a mladí dospělí, je jejich životní styl a chování, které oni mohou vnímat jako zcela normální, přesto zvyšuje riziko vzniku invazivního meningokokového onemocnění. „Všichni by si měli být vědomi zodpovědnosti za vlastní zdraví a rizikových situací, do nichž se například pohybem v místech, kde je vysoká koncentrace lidí, vrhají. Není totiž vyloučené, že zrovna na jednoho konkrétního jedince tato nemoc padne. Ani v období pandemie meningokok nezmizel,“ říká MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP, a dodává, že jediným řešením je očkování.

HPV: nejčastější sexuálně přenosná infekce
Virus HPV je zákeřný a nebezpečný papillomavirus, který může mít až 100 různých podob. Napadá lidské buňky pokožky a sliznice, a může vyvolávat vznik závažných nádorových onemocnění, a to nejen u žen, ale i u mužů. S HPV se setká více než 80 % sexuálně aktivní populace, a to nejčastěji ve věku 15–25 let. Přenos se nejčastěji uskuteční pohlavní cestou, přímým stykem při úzkém kontaktu nebo dotykem sliznic. Dojít může i k přenosu z matky na dítě během porodu. U žen mohou viry způsobit karcinom děložního hrdla, pochvy nebo vulvy, u mužů karcinom penisu. U obou pohlaví se může objevit karcinom konečníku. K nákaze může dojít už při první sexuální zkušenosti a nemusí se přitom jednat přímo o pohlavní styk. Virus se totiž přenáší i dotykem kůže nakaženého partnera na kůži v genitální oblasti. Proto před tímto onemocněním 100 % nechrání ani kondom.

„Rakovina mi vzala ženskost. Snad jen dočasně, čekám, až vlasy vyrostou. Dala mi velkého brouka do hlavy. Při sexuální výchově by se mělo zmiňovat, že se při nechráněném pohlavním styku nepřenášejí jen pohlavní nemoci, kterých se každý bojí, ale také HPV virus. To jsem dříve vůbec neřešila,“ říká Denisa Laubrová, onkologická pacientka s rakovinou děložního čípku.

Řešením je včasná prevence, pravidelné návštěvy gynekologa a očkování. To provádí dětští praktičtí lékaři, gynekologové nebo očkovací centra.

Roztroušená skleróza: nemoc mladých a upracovaných
Roztroušená skleróza může propuknout v jakémkoli věku, i u náctiletých. Nejčastěji však v ordinacích končí lidé mezi 20. a 30. rokem věku. Podle lékařů mají obvykle něco společného: hektický životní styl, pracovní nasazení na sto procent a permanentní stresový režim.

„Ereska“ spadá do skupiny autoimunitních nemocí, při kterých imunitní systém poškozuje vlastní tělo. Obal vláken nervového systému ovlivňuje schopnost mozkových buněk komunikovat s míchou. Nemoc přichází nenápadně – projevuje se brněním končetin, bolestmi oka, anebo zakopáváním a může končit upoutáním na invalidní vozík. Objevovat se mohou i potíže s řečí a pamětí. Jedná se o nevyléčitelné onemocnění, které ale mohou utlumit léky. K úmrtí obvykle nedochází v důsledku neurologického postižení, ale na komplikace s nemocí. Mladých lidí s tímto onemocněním bohužel neustále přibývá.

Foto: archiv

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.