Posilněte imunitu na blížící se zimu. Jak vám v tom pomůže jogurt?

Abychom se mohli těšit dobrému zdraví, potřebujeme silnou a správně fungující imunitu. Letos bychom navíc na svou obranyschopnost měli dbát víc než kdy dřív. Věděli jste, že jedním z nejdůležitějších center našeho imunitního systému jsou střeva? A že si k pevné imunitě můžeme pomoci „obyčejným“ bílým jogurtem?

Tradičně s nástupem podzimu a zimy začínáme čím dal častěji slýchávat rady lékařů, abychom posílili svoji imunitu. Lépe tak zvládneme období nachlazení, a především chřipek. Letos je přitom na silnou obranyschopnost důraz kladen již téměř nepřetržitě od jarního nástupu koronavirové pandemie. Vedle fyzické aktivity na čerstvém vzduchu, otužování se či mytí rukou se doporučuje také dbát na vhodnou stravu, která nám zajistí jak přísun důležitých živin, tak i dobře fungující střeva. Jak střeva souvisejí s imunitou? Víc, než byste si možná mysleli.

8 z 10 imunitních buňek sídlí v našich střevech
„Slizniční systém zažívacího traktu představuje asi 400 m2 mimořádně složitého ekosystému, v němž žije přes sto bilionů – asi 1014 – mikroorganismů. Ty patří k více než dvěma tisícům druhů a dvanácti různým kmenům. Vedle bakterií jsou tu zastoupeny i mikroorganismy z říše hub, archebakterie či prvoci. Celé této velké kolonii organismů souhrnně říkáme střevní mikrobiom či střevní mikroflóra a může obsahovat až pětsetkrát více genů než lidská DNA,“ popisuje známý celostní lékař MUDr. Bohumil Ždichynec a dodává, že právě díky mikroflóře patří střeva – vedle kostní dřeně, brzlíku, lymfatických uzlin a sleziny – k nejvýznamnějším centrálám lidské imunity. Podle současných odborných výzkumů ovlivňuje přítomnost střevní mikroflóry vývoj bílých krvinek a jejich počet „usazený“ v kostní dřeni a ve slezině, a to velmi výrazně. A jak známo, právě bílé krvinky jsou buňkami odpovědnými za imunitní reakci a jejich nedostatek se projevuje sníženou obranyschopností a zvýšenou náchylností k onemocněním.

„V našich střevech sídlí téměř 80 procent všech buněk imunitního systému. Zároveň zde panuje velmi specifické prostředí, které je tvořeno právě koloniemi různých prospěšných bakterií, takzvaných probiotik,“ doplňuje Bohumil Ždichynec. Probiotika jsou citlivá na hodnoty pH ve střevech, teplotu, kyslík, ale také se ovlivňují navzájem či na ně působí jiné typy střevních mikroorganismů. Aby tyto „hodné bakterie“ udržely svou převahu nad těmi „zlými“ a mohly pečovat o prostředí v našich střevech, potřebují se množit. To se jim daří, když mají co jíst. A je jasné, že tuto potravu jim musíme poskytnout my.

Nakrmte a rozmnožte svůj mikrobiom
Zmíněné potravě bakterií se říká prebiotika. Jsou to nestravitelné složky naší stravy a patří mezi ně především prebiotická vláknina a dále také například inulin, oligofruktóza, galaktooligosaharidy a laktulóza. Prebiotickou vlákninu náš organismus čerpá hlavně z ovoce a zeleniny, luštěnin a obilovin. Dostatek těchto potravin tak střevní mikrobiom pozitivně ovlivňuje. Vedle toho ovšem našim střevům, a tím i naší imunitě prospívá, když jim probiotika dodáme napřímo, a to opět stravou. Mezi probiotické potraviny se řadí hlavně fermentované pochoutky jako kysané zelí nebo kefír. Jedním z nejznámějších významných zdrojů hodných bakterií je pak jogurt s obsahem živých kultur. Kromě toho, že obsahuje probiotické kultury, je bílý jogurt navíc dobrým zdrojem proteinů a obsahuje i vitamín A a zinek, což jsou živiny, které náš imunitní systém potřebuje. Nejvhodnější jsou v tomto ohledu bílé jogurty v BIO kvalitě a s přídavkem živých kultur, jako je například BIO Selský jogurt od společnosti Hollandia, který obsahuje vysoké množství přesně specifikovaných kmenů probiotik Bifidobacterium a Lactobacillus acidophilus.

Jogurtem proti rýmě i kašli
Bakterie druhu Lactobacillus acidophilus jsou jedněmi z nejběžnějších probiotik, které se v kysaných produktech a jogurtech objevují. Jakožto probiotikum obecně posilují imunitu, studie ovšem naznačují, že mohou mít vliv i přímo na redukci symptomů některých běžných onemocnění. Například studie z roku 2009 uveřejněná v odborném žurnále Americké akademie pediatrů ukázala, že děti, které po dobu půl roku dvakrát denně přijímaly probiotika čistě složená z bakterií Lactobacillus acidophilus, vykázaly o 53 % snížený výskyt horečky, o 41 % snížený výskyt kašle a o 28 % snížený výskyt rýmy oproti dětem, které v rámci studie dostávaly pouze placebo. Když se navíc daný laktobacil zkombinoval s dalším probiotikem z rodu Bifidobacterium, stoupla redukce výskytu daných symptomů dokonce na téměř 73 % (horečka), 62 % (kašel) a necelých 59 % (rýma). U dětí, jimž byla probiotika podávána, ale i tak onemocněly, se pak výrazně zkrátila délka trvání daných obtíží.

Zdroj a foto: Hollandia

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.