Smutná neděle: strhující příběh geniálního muzikanta ve Vršovickém divadle MANA

Život i nevšední lásku autora známých hitů a klavíristy Rezsö Seresse přiblíží nová hra Petera Müllera Smutná neděle. Tu připravuje Divadlo MANA v pražských Vršovicích. Hra plná humorných skečů i hudebních čísel se odehrává v prostředí kabaretu, místa, kde Rezsö Seress, kterému všichni říkají Rudi, trávil i celý svůj život.

„Smutná neděle je i název nejslavnějšího Seressova songu. A Rudiho život, to je příběh nezdolné vůle, humoru, optimismu a schopnosti vidět i v tom nejhorším marasmu záblesk krásy,“ říká dramaturgyně vršovické scény Věra Mašková. Hlavní roli ztvární mladý charismatický herec, držitel Thálie Zbigniew Kalina. Rudiho manželku hraje muzikálová hvězda s hlasem jako zvon a s prvorepublikovým půvabem Kateřina Bohatová. Režie této mimořádné divadelní lahůdky se ujal Ondřej Zajíc. Premiéra se uskuteční 18. ledna online prostřednictvím sociálních sítí divadla. Další reprízy a premiéra s publikem přímo v sále se uskuteční jakmile to situace dovolí na jaře 2021.

Maďarský Žid Rezsö Seress, vlastním jménem Rudi Spitzer, trávil většinu svého života za klavírem v budapešťské kavárně, kde hrál své songy. Ten nejslavnější z nich, Smutnou neděli, měli v repertoáru později téměř všichni jazzmani i šansoniéři. V Maďarsku prožil dva totalitní režimy a jeho život se potácel od světové slávy až k ohrožení života a zákazu tvorby. Jeho písně jsou tam známé dodnes. To vše inspirovalo významného dramatika Petera Müllera, aby napsal hru na motivy Rudiho života. „Smutná neděle se nese v lehkém, kabaretním duchu. Rudi se vrací k nejdůležitějším okamžikům svého života I po jeho smrti se s ním setkáváme v kabaretu. V nebeské kavárně rekapituluje svůj život. A přestože to byl život těžký, vypráví o něm Rudi velmi lehce, humorně. Způsobem, který bychom v českém prostředí nazvali pábení,“ dodává Věra Mašková.

Na klavír bez not a jen pěti prsty
„Rudiho kariéra začala na visuté hrazdě v cirkuse. Tam ho okouzlila krásná artistka. Navštívíme s ním kavárnu, kde hrál, skromný byt, kam si poprvé přivedl svou životní lásku. Zažijeme s ním slávu, ale i koncentrák a pak komunistický režim v Maďarsku, které se mu nakonec stalo osudným. Každá z jeho životních epizod ve hře evokuje nějakou humornou příhodu. A zároveň se stává inspirací pro novou píseň,“ dodává Věra Mašková.

Celý život Rudiho byl plný paradoxů. Slavný muzikant neměl žádné hudební vzdělání, neznal noty a na klavír uměl hrát jen jednou rukou. Přesto jsou jeho písně úžasné. Vždycky reagovaly na tep doby a odrážely ji tak dokonale, že z každé byl zanedlouho hit.  Jeho nejslavnější song se zrodil v době vrcholící hospodářské krize. „Přestože autor textu Pál Jávor psal především o nešťastné lásce, Rudimu se podařilo v písni Smutná neděle vystihnout s velkou naléhavostí pocit té doby.  Jeho hudbu uslyšíme v aranžmá brilantního pianisty a skladatele Petra Ožany, který také v inscenaci hraje na klavír a svým doprovodem nápaditě dotváří jednotlivé scény,“ vypráví Mašková.

Celoživotní múza a Rudiho optimismus
Důležitým motivem celé inscenace je vztah Rudiho a jeho celoživotní lásky Heleny. Krásná, bohatá dáma zaujímala ve společnosti vysoké postavení. Přesto opustila zajištěnou existenci kvůli chudému, tehdy ještě neznámému muzikantovi. A nesla s ním útrapy jeho života. Když byl Rudi odvlečen do koncentráku, byla přesvědčená, že zemřel. Po válce se ho pak snažila přimět, aby s ní odjel do USA, kde měl obrovský majetek za autorská práva ke svým písním. Rudi ale nechtěl odjet. A nakonec spáchal sebevraždu.  Jejich posmrtné účtování je místy bolestné, místy nesmírně vtipné, ale hlavně prodchnuté mimořádným citem, který tryská i z Rudiho hudby.

„Smutná neděle je příběh hitmakera, který složil smrtonosnou píseň – hymnu sebevrahů. Mohlo by to zavánět velikou depresí. Ale pokud autor použije lehké pero, prošpikuje to suchým černým humorem, nadhledem, milým pábitelstvím a dobovými šlágry, tak se můžeme zasmát i těm největším životním trablům.,“ říká představitel Rudiho Zbigniew Kalina, herec, jehož nejsilnější stránkou je schopnost bravurně zachytit tragikomické polohy. V roli jeho přítele Janiho mu zdatně sekunduje Petr Klimeš, který hraje v Divadle MANA v inscenaci Ta třetí.

„Začali jsme zkoušet v nelehké době karantény a zavřených divadel. Ale Rudiho optimismus a schopnost vidět v každém zlém okamžiku něco krásného nebo humorného, nám tuto dobu zpříjemnil a možná i naše vidění momentální situace trochu ulehčil,“ uzavírá Věra Mašková.

Víte, že…
• Ve třicátých let minulého století vznikla legenda, že píseň Smutná neděle je hymnou sebevrahů? V období hospodářské krize bylo stále více sebevražd z pocitu marnosti a bezvýchodnosti. Kontroverzní sláva pak provázela Seresse celým životem. Ale poselství té písně není v tom, že by měla inspirovat k sebevraždě, ale v tom, že maličký, životem pronásledovaný maďarský Žid dovedl mizérii života proměňovat v krásu. A navíc dokázal všechny dramatické epizody svého života podávat s osobitým humorem.
• Divadlo MANA sídlí ve známém husitském kostele v Moskevské ulici v pražských Vršovicích na místě někdejšího Jiráskova divadla?  Nezaměnitelně voní divadelní patinou a šarmem první republiky. Je útulné nechybí mu úžasná specifická atmosféra. Hrají se tu zajímavé a netuctové inscenace.
• MANA je zkratka místní a neopakovatelná atmosféra, anebo pokrm shůry?
• Významný podíl na úspěšné rekonstrukci divadelního sálu a obnovené divadelní adresy má tamní farář Husitské církve David Frýdl?  Právě on oživil znovuobjevený kulturní stánek, který se dočkal v roce 2014 rekonstrukce, a stal ve Vršovicích vyhledávaným místem k setkávání.

Zdroj a foto: www.vrsovickedivadlo.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.