Obézní lidé si uvědomují riziko horšího průběhu nemoci COVID-19, čtyři pětiny z nich chtějí letos zhubnout

Tři čtvrtiny obézních lidí vnímají svou tělesnou hmotnost jako riziko zhoršeného průběhu onemocnění COVID-19. Nad rámec doporučených opatření se však chrání jen dvě třetiny z této skupiny lidí. Většina se však rozhodla, že v tomto roce změní svůj životní styl, upraví svůj jídelníček a zhubne. Vyplývá to z průzkumu agentury IQVIA pro společnost Novo Nordisk.

Obezita je při nákaze koronavirovou infekcí přitěžujícím faktorem, a to zejména z důvodu řady přidružených chorob, kterými trpí častěji lidé s vyšší tělesnou hmotností. Podle Světové zdravotnické organizace je Česká republika sedmou v žebříčku evropských zemí s nejobéznější populací[1]. Tloustnutí navíc nyní nahrává i fakt, že se lidé v karanténě méně hýbou a stres častěji řeší nadměrnou konzumací jídla.

Zda člověk trpí nadváhou či obezitou orientačně určuje index tělesné hmotnosti (BMI), který vyjadřuje poměr mezi tělesnou výškou a váhou. Za normální se u dospělého považují hodnoty indexu od 18,5 do 25. Hodnoty nad 25 již signalizují nadváhu, nad 30 už se jedná o obezitu. Tou podle dat ČSÚ trpí téměř pětina Čechů. S mírnou nadváhou se u nás navíc potýká skoro polovina mužů a třetina žen[2].

Obezita se stala více diskutovaným tématem ve chvíli, kdy se odborníci shodli na tom, že obézní pacienti s COVID-19 mají prokazatelně horší průběh onemocnění, jsou častěji hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče a déle se uzdravují. Důvodů je hned několik.

„Lidé mívají zpravidla k obezitě jiné přidružené choroby, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka 2. typu a další kardiovaskulární komplikace,“ komentuje doc. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D. a dodává: „V důsledku většího množství tukové tkáně mají také obézní lidé oslabenou imunitu, a tudíž i vyšší riziko infekce. Zároveň je kvůli obezitě vytvářen větší tlak na bránici, čímž se zvyšují energetické nároky na dýchání a obézní pacienti tak častěji končí na dýchacích přístrojích, než je tomu u běžné populace.“

Z průzkumu společnosti Novo Nordisk vyplývá, že si tato rizika spojená s onemocněním COVID-19 lidé trpící nadváhou i obezitou uvědomují. Téměř 40 % lidí s nadváhou a 73 % lidí s obezitou vnímá svou tělesnou hmotnost jako přitěžující faktor. Jsou proto i více obezřetní a většina z nich dodržuje opatření nad rámec vládních nařízení. Celkem 15 % obézních lidí dokonce nákupy řeší pouze online, omezilo sociální kontakt, nebo se zcela izolovalo od úzké rodiny.

Izolace ale na druhou stranu bývá spojená s menší pohybovou aktivitou, což problémy s obezitou ještě prohlubuje. Někteří lidí se také mohou dostat vlivem úzkosti, samoty, stresu či strachu z onemocnění do psychické nepohody, kterou řeší větší konzumací nezdravých potravin, jako jsou například sladkosti a jiné cukrovinky. Potěšující je proto množství lidí, kteří se rozhodli svou váhu řešit. Tři čtvrtiny žen a dvě třetiny mužů s nadváhou chtějí podle průzkumu v tomto roce zhubnout. Svou tělesnou hmotnost plánují snížit dokonce čtyři pětiny obézních lidí.

Naprostá většina z nich se chce do tohoto boje pustit sama. Doufají, že se jim to podaří změnou jídelníčku a celkového životního stylu. Mají v plánu více chodit na procházky a cvičit doma. Na diety příliš nesázejí, nicméně přibližně desetina obézních lidí chce o pomoc požádat lékaře či výživového poradce.

O průzkumu
Průzkum společnosti Novo Nordisk se uskutečnil v prosinci 2020 na vzorku 544 respondentů ve věku od 35 let, z nichž 61 % uvedlo, že trpí nadváhou či obezitou. Průzkum zpracovala agentura IQVIA pro společnost Novo Nordisk.

Zdroj: Novo Nordisk
[1] zdroj: https://news.expats.cz/weekly-czech-news/the-czech-republic-is-one-of-europes-10-fattest-countries/
[2] zdroj: https://www.czso.cz/csu/stoletistatistiky/jak-jsou-na-tom-cesi-s-chudobou-obezitou-ci-sportovanim

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.