Pocit bezpečí díky rutině?

Návyky, rituály a tradice představují neustále opakující se vzorce chování. Jedná se až o rutinní činnosti, jejichž smysl a průběh si téměř neuvědomujeme, ale právě ty našemu životu dodávají pocit bezpečí.

Zvyk je železná košile
Zvyk je železná košile, znáte to přísloví? Většinou se používá jako konstatování těžkosti změnit něco, co dlouhodobě známe a děláme. Je obtížné své zaběhlé zvyky měnit a mnohdy je potřeba vůle, odhodlání a znovu zkoušení, aby se to podařilo. V dnešní době mnozí o změně návyků píší knihy a manuály, jak se zvyků zbavit a být díky tomu úspěšní, výkonnější a snad i šťastnější.

Ano, na jednu stranu nás naše obvyklá rutina tíží a zbavuje nás flexibility a brzdí v rozletu. Ale na druhou stranu nás chrání, dává pocit jistoty, zklidnění a bezpečí, že vše je tak, jak dobře známe. Chodíme do práce, jdeme pro dítě, dáme si kávu ve stejný čas, koukneme na film, jdeme spát.

K tomuto přemýšlení nad našimi zvyky a jejich přínosy nás přivedly aktuální příběhy na lince důvěry Modré linky. Již cca 10 měsíců trvá stav, kde mnoho našich každodenních zvyků, automatického chování a hlavně jistot, najednou není nebo dostalo velkým skokem jinou podobu, možná za tu dobu už i několikátou. Již od března jsme všichni v situaci, kdy jsme vystaveni mnoha změnám, na které musíme nějak reagovat, a o kterých se musíme rozhodovat, jak je zakomponujeme do života.

Změna je život
Ano, další přísloví, které nás k současné době napadá. je: život je změna. Ale mnoho změn může vyvolat chaos, dezorientaci, a především v nás způsobit frustraci nebo únavu.

A když si čteme nebo slyšíme trápení, se kterým se na nás lidé obracejí, tak ve většině případů je to určité vykolejení z toho, na co jsme zvyklí, z toho, co máme rádi nebo z toho, co potřebujeme. Lidé musejí dávat více energie do každodenních aktivit, znovu si věci přenastavovat a většinou ne tak, jak by to plně vyhovovalo jim a jejich blízkým, ale na to, aby byli schopni zareagovat, když se zase něco změní.

Vlastně je to takové stěhování, nebo radikální úklid i s přestavbou, každých pár dní. A to je podle nás na tom to nejtěžší, znovu a znovu se přizpůsobovat a znovu a znovu měnit, když nevíte na jak dlouho.

S tím, jak náročná ta situace pro lidi je, se potkáváme u všech věkových skupin, ale asi nejvíce viditelné je to u dětí a dospívajících. Děti i rodiče mnohdy brali začátek distanční výuky jako vybočení z rutiny, jako rozptýlení, ale nyní po delší době už to zábavné není. Je to unavující, navíc není jistota, kdy to skončí. Tato situace nahrává k posouvání hranic, vyvolává pocit nejistoty a nové neočekávané situace jsou zdrojem chaosu, nejistoty. Navíc se často kumulují role a přirozené vrstevnické vztahy chybí, možnost realizovat se ve volnočasových aktivitách s vrstevníky a těšit se na prázdniny, kdy budeme mít prázdninový režim doma.

Mnoho psů – zajícova smrt
Samozřejmě nelze to vše zobecňovat. Někomu současná situace i vyhovuje nebo se alespoň dokázal přizpůsobit bez větších problémů.

My však tento text píšeme pro ty, kteří se se změnami nějak potýkají, buď v sobě nebo propady vidí u svých blízkých. Rádi bychom upozornili, že to opravdu není nic mimořádného, a že prostě stojí dost energie ustát takovéto změny. Zvlášť, když se tyto změny potkají ještě se zimním časem, který je energeticky náročnější, existenčními, vztahovými či individuálními životně náročnými událostmi, může být těžké ubránit se psychickým propadům či negativnímu chování.

Je však dobré na to nebýt sám, dát si možnost se ze stresu vypovídat, zvolnit či se vyspat. Postupně hledat možnosti, jak vše ustálit a najít si tu svou cestu základní jistoty a bezpečí. I pro tyto situace jsou zde naši blízcí, odborníci či linky důvěry.

Zdroj: Modrá linka, foto: archiv