Bolid z rána dne 29. ledna 2021 – dráha a co (ne)dopadlo na zemský povrch

V pátek 29. 1. 2021 letěl po 7. hodině ranní (mezi 7:04:54 až 7:04:58 SEČ) jasný meteor – bolid, který byl doprovázen zvukovými projevy. Vzbudil mimořádnou pozornost ve veřejnosti, strhla se lavina reakcí a hlášení. Většina našeho území byla v tu dobu pokryta hustou oblačností a navíc již svítalo. Přesto řada svědků hlásila pozorování jasných záblesků přes oblačnost a následné zvuky podobné hřmění.

Kombinací získaných videozáznamů a průběhu svícení bolidu známého ze dvou kamer Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR na stanicích Šindelová (Krušné hory) a Přimda (Český les) lze bolid popsat následovně. V 7:04:53 středoevropského času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 45 kilogramů ve výšce 88,5 km nad Krušnými horami (vodní nádrž Přísečnice nedaleko hranic s Německem). Těleso se v té době pohybovalo rychlostí téměř 33 km/s po dráze skloněné 29 stupňů k povrchu východo-jihovýchodním směrem. V poslední asi jedné třetině dráhy došlo k několika výrazným zjasněním, během kterých se původní těleso rozpadalo. Tyto výbuchy ve výškách mezi 47 a 29 km nad zemí také přispěly ke generování zvuků hlášených mnohými svědky. Maximální jasnost asi dvacetinásobku jasnosti Měsíce v úplňku (téměř -16 magnitud) dosáhl bolid ve výšce 34,5 km nad zemí severozápadně od Neratovic (nad obcí Obříství). Těleso náhle pohaslo po 3,8 sekundách letu po zjasnění ve výšce 29,5 km nad obcí Všetaty, kdy jeho rychlost klesla těsně pod 20 km/s. Na základě průběhu svícení a rychlosti bolidu lze určit, že jen velmi malá část původní hmoty mohla přečkat průlet. Velká většina materiálu byla spotřebována v průběhu letu. Pokud došlo k pádu meteoritů, pak jejich hmotnost bude v řádu jednotek gramů a jejich počet nebude velký. Velká jasnost bolidu i mohutnost zvukových projevů byla v tomto případě způsobena především velkou vstupní rychlostí meteoroidu. Na druhou stranu velká rychlost a s ní související vysoké tlakové namáhání způsobilo, že se těleso téměř úplně rozpadlo na prach. U typických pádů meteoritů bývá vstupní rychlost významněji nižší, obvykle pod 20 km/s. Systematické hledání meteoritů v tomto případě nedává velkou naději úspěšnému nálezu. Průmět atmosférické dráhy na povrch je znázorněn na obrázku.

Před srážkou se Zemí tento meteoroid o průměru asi 30 cm obíhal Slunce po eliptické dráze, která byla 20 stupňů skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se meteoroid dostával ke Slunci téměř tak blízko, jako je dráha planety Merkur. Tato skutečnost společně s poměrně velkým sklonem k ekliptice byla příčinou vysoké kolizní rychlosti se Zemí. V odsluní se meteoroid dostal do vnější části hlavního pásu planetek, tedy do oblasti mezi planetami Mars a Jupiter. Velmi pravděpodobně se jednalo původem o malou část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.

Více http://www.asu.cas.cz/articles/1779/19/draha-jasneho-bolidu-z-rana-dne-29-ledna-2021.

Obrázek:
Průmět světelné dráhy bolidu v atmosféře na zemský povrch. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 121 km dlouhá a bolid jí uletěl za necelé 4 sekundy (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.