Samsung spouští projekt Wildlife Watch, díky němuž se můžete stát virtuálními ochránci ohrožené divoké zvěře v africké buši

Společnost Samsung dnes představila nový ambiciózní projekt Wildlife Watch, který pomocí moderní technologie bojuje proti pytláctví v africké buši. Špičkové kamery profesionálních kvalit v telefonech Samsung Galaxy S20 Fan Edition (FE) budou nepřetržitě, 24 hodin denně a 7 dní v týdnu, streamovat živý záznam z rezervace Balule, což je součást slavného Krugerova národního parku v Jihoafrické republice. Kdokoli se tak může stát virtuálním strážcem a chránit ohrožená zvířata před pytláctvím tím, že je bude sledovat v jejich přirozeném prostředí a užívat si krásné živé záběry z domova. 

  • Špičkové fotoaparáty v telefonech Samsung Galaxy S20 FE přenášejí nepřetržitý stream divoké zvěře z rezervace Balule v Krugerově národním parku v Jihoafrické republice
  • Samsung se spojil se známou firmou Africam, společně budují streamingovou infrastrukturu v divoké přírodě v buši
  • Podporujeme jednotku Black Mamba tvořenou téměř výhradně ženami, která nenásilně zabraňuje pytláctví
  • Na osud divokých zvířat, v čase pandemie opomíjených, upozorňuje i známá DJ Peggy Gou, velká milovnice přírody

Při přípravě projektu spojil Samsung síly s firmou Africam, která v minulosti odvedla spoustu průkopnické práce při zavádění moderních technologií v afrických zemích. Při monitorování zvířat v buši sehraje velkou roli jeden z nejnovějších chytrých telefonů řady Galaxy. Nesmírně důležitá je také účast ochranářské organizace Black Mamba, tvořené téměř výhradně ženami. Ta pomocí nenásilných metod potírá pytláctví, jehož výskyt v pandemické éře výrazně vzrostl – ilegální lovci využívají náhlé absence turistů. Díky projektu Wildlife Watch se kdokoli může zblízka podívat, co práce strážců obnáší, prohlédnout si ohrožená zvířata a případně na jejich ochranu i finančně přispět.

Jednou z hlavních tváří celé iniciativy je DJ, producentka a módní návrhářka Peggy Gou. Rodačka z Jižní Koreje, dnes žijící v Berlíně, je velkou milovnicí exotických zvířat, zejména žiraf. Svou účastí hodlá podpořit veřejnost, aby se do projektu zapojila, podílela se na hlídání zvířat před pytláky a šířila potřebné informace dál.

Firma Africam v buši na různých místech instalovala čtyři mobilní telefony Samsung Galaxy S20 FE, a tím zdvojnásobila svou současnou infrastrukturu v rezervaci Balule. Model S20 FE je vybaven špičkovou kamerou profesionálních kvalit, vylepšenou umělou inteligencí a výkonnou technologií 30X Space Zoom. Na živý streaming zvířat v buši jsou tyto přístroje jako dělané, k jejich hlavním přednostem totiž patří skvělý výkon ve slabém světle a kvalitní záběry i z větší vzdálenosti. Členky organizace tak můžou vedení rezervace poskytnout podstatně kvalitnější záznam, který pak slouží jako důkaz pro policii či soudy.

Strážkyně budou při hlídání rezervace používat i maskovaný džíp rovněž vybavený Samsungem Galaxy S20 FE. Streaming z hlídek umožní zájemcům na vlastní oči spatřit, co členky Black Mambas vidí při své práci denně, jako by stáli vedle nich.

Samsung u modelů Galaxy spustil program upcyklace (recyklace s přidanou hodnotou), jehož cílem je řešení sociálních problémů, prodloužení životního cyklu produktů a snížení množství odpadu – telefony díky němu získávají druhý život, v němž slouží k odlišným účelům a získávají nové důležité funkce. Tímto způsobem lze omezit potřebu neustále vyrábět nové produkty. V rámci iniciativy Wildlife Watch se telefony Samsung v rukou strážkyň rezervace mění v bezpečnostní kamery hlídající hranice území, a výrazně tak usnadňují jejich každodenní práci při ochraně zvěře.

Kdo se k projektu připojí a stane se virtuálním strážcem na webových stránkách www.wildlife-watch.com, může poslat strážkyním rezervace zprávu, když uvidí nějaké zvíře, jemuž hrozí pytlácký útok. Může také obrázky z fotoaparátů sdílet na sociálních sítích nebo oslovit své přátele a blízké, aby se k akci rovněž připojili a jednotku Black Mambas finančně podpořili. Kamery mobilních telefonů jsou neustále v pohybu a záběry se tak pořád mění, takže si můžete z domova užívat nové a nové pohledy na majestátní slony, lvy či žirafy.

DJ, producentka, módní návrhářka a velká milovnice zvířat Peggy Gou popsala projekt slovy: „Jsou to nádherní tvorové a všichni je milujeme, ale smutná pravda zní, že pytláctví v celé Africe momentálně roste. Je proto skvělé, že v boji s ním může pomoct zařízení, které všichni používáme každý den. Možnost stát se virtuální strážkyní a podpořit ty skvělé ženy, které pytláctví potírají, je prostě úžasná.“

Komentář připojil i Mark Notton, ředitel evropské divize mobilních zařízení Samsungu: „Naše životy se v poslední době stále častěji přesouvají do virtuální sféry, a tím pádem ještě lépe vidíme, nakolik moderní technologie dokážou dát lidi dohromady za dobrým účelem. Projekt Wildlife Watch je toho skvělým důkazem – naše telefony díky němu získávají novou funkci a my doufáme, že si získá dostatek příznivců. Nejenže tak podpoříme ochranu divoké zvěře v jejím přírodním prostředí, ale ještě dáme lidem možnost, aby si je v pohodlí domova prohlíželi a dozvídali se o nich vše potřebné.“

Projekt Wildlife Watch využívá moderní technologii k obecně dobrým účelům, a přispívá tak k plnění cíle č. 15 (Život na souši) ze seznamu cílů udržitelného rozvoje, jak je stanovila OSN. K programu Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 se v současné době přihlásilo 193 členských zemí OSN. Výsledkem spolupráce Samsungu s Rozvojovým programem OSN (UNDP) je edukační a dobročinná mobilní aplikace Samsung Global Goals. V současnosti je nainstalovaná víc než na 100 milionů chytrých telefonů Galaxy po celém světě a jejím prostřednictvím se už pro Rozvojový program OSN vybrala suma přesahující milion dolarů. Miliony uživatelů mají možnost přispět i drobnou částkou k lepšímu světu a zároveň se o cílech udržitelného rozvoje dozvědět víc.

Projekt Wildlife Watch bude trvat zhruba dva měsíce (od 3. března 2021 do 8. dubna 2021). Společnost Samsung doufá, že se během této doby podaří na situaci afrických zvířat, v pandemii poněkud pozapomenutých, upozornit maximální množství lidí. Víc informací najdete na stránkách http://samsung.com/cz/explore/photography/anti-poaching-wildlife-watch/. Živé záznamy jsou k dispozici na adrese http://www.wildlife-watch.com/.

Co je Wildlife Watch?
Wildlife Watch je nový projekt, který pomocí moderní technologie bojuje proti pytláctví v africké buši. Samsung při jeho přípravě spojil síly s firmou Africam, která v minulosti odvedla spoustu průkopnické práce při zavádění moderních technologií v afrických zemích, a s protipytláckou jednotkou Black Mamba. Při monitorování zvířat v buši sehraje velkou roli jeden z nejnovějších chytrých telefonů řady Galaxy. Autoři projektu instalovali čtyři modely Samsung Galaxy S20 Fan Edition (FE) v přírodní rezervaci Balule, což je součást slavného Krugerova národního parku v Jihoafrické republice. Živý záznam se bude vysílat nepřetržitě 24 hodin denně a 7 dní v týdnu.

Kdokoli se tak může stát na webu wildlife-watch.com virtuálním strážcem a chránit ohrožená zvířata před pytláctvím tím, že je bude sledovat v jejich přirozeném prostředí a užívat si krásné živé záběry z domova.

Základní fakta o pytláctví

  • Celosvětově dosahuje ilegální obchod s divokými zvířaty a produkty z nich ročně hodnoty přes 72 miliard dolarů, čímž se vyrovná ilegálnímu obchodu s narkotiky, zbraněmi a lidmi. 7
  • Pytláci zabíjejí ohrožená zvířata kvůli prodeji částí jejich těl – chobotů, srsti, klíčních kostí apod. 2
    • Na černém trhu panuje mimořádně vysoká poptávka zejména po nosorožčích rozích – mají větší cenu než zlato. Ačkoli pro to nejsou žádné důkazy, mnoho lidí věří, že nosorožčí rohy léčí kocovinu, impotenci, horečku nebo rakovinu. 2
    • Velmi drahá je na černém trhu také ilegálně pořízená slonovina. Navíc vynáší rychlé zisky, pokud pytláci dokážou dodat větší množství. Ze slonoviny se vyrábějí šperky, potřeby pro domácnost, náboženské figuríny a bižuterie. 2
  • Velkou většinu pytlácké činnosti mají na svědomí organizované zločinecké syndikáty vybavené moderní technologií a zbraněmi – útočnými puškami AK-47, granátomety, brýlemi pro noční vidění, GPS navigací a helikoptérami uzpůsobenými pro nízký let. Tím pádem mohou sledovat a zabíjet velké množství zvířat najednou.8
  • Každý týden přijdou podle oficiálních zpráv o život v průměru dva strážci, je ale možné, že jich je víc. Počítají se totiž jen profesionální zaměstnanci strážních služeb, nikoli vojáci či další jedinci, kteří se do ochrany zvěře na zemi nebo ve vzduchu zapojují.11

Základní údaje týkající se jednotlivých druhů zvěře

  • Sloni
  • Denně v Africe pytláci zabijí kvůli masu a slonovině zhruba 96 slonů, což znamená cca 35 tisíc ročně.[1]
  • V 80. letech 20. století se počet afrických sloních stád v důsledku nelegálního obchodu se slonovinou dramaticky snížil asi o 80 %.1
  • Lvi
  • Lví populaci v současnosti považujeme za ohroženou. Za posledních 21 let se zmenšila o 43 %.[2]
  • Po drastickém snížení tygří populace je lev posledním druhem, s jehož kostmi se nelegálně obchoduje na asijských „zdravotnických“ trzích.1
  • Nosorožec
  • Množství nosorožců dvourohých se od roku 1960 snížilo o 97,6 %. 2
  • V Jihoafrické republice umírá jeden nosorožec kvůli rohům v průměru každých 22 hodin.10
  • V letech 2007-2014 vzrostly pytlácké útoky na nosorožce v Jihoafrické republice exponenciálně – víc než o 9000 %.10
  • V Asii stojí nosorožčí rohy cca 55 000 liber za kilogram.12
  • Nosorožec dvourohý severozápadní vyhynul v roce 2011, za hlavní příčinu úřady oficiálně označily pytláctví. V současné době se všech pět žijících nosorožčích druhů nachází na červeném seznamu ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Tři z pěti druhů se považují za kriticky ohrožené.1

Dopad pytláctví na Krugerův národní park

  • Pytláci rejdí v celé Africe, ale nejvíc ilegálních aktivit se uskuteční v Krugerově národním parku, což je chráněné území o rozloze 19 485 km2 v severovýchodní části Jihoafrické republiky u hranic s Mosambikem. 10
  • Krugerův národní park, území s největším výskytem nosorožců na světě, přišel v uplynulém desetiletí vinou pytláctví o dvě třetiny zvířat (údaj z roku 2019).12
  • Populace nosorožců v Krugerově národním parku poklesla za uplynulé desetiletí asi o 70 % vinou pytláctví a dlouhotrvajícího sucha. Ve výroční zprávě za sezónu 2019-2020 organizace SANParks uvádí, že v parku zbylo pouze 3549 nosorožců tuponosých a 268 nosorožců dvourohých. 12
  • V letech 2014-2017 klesl počet nosorožců narozených v Krugerově parku téměř o 60 %. Pytláctví má nepochybně velký vliv i na sníženou reprodukci zvěře, mezi další negativní faktory patří úbytek vegetace vinou dlouhodobého sucha. 10
  • Dnes žije v Krugerově parku méně než 4000 nosorožců, v roce 2010 jich bylo 10 tisíc. Z nich je 3549 nosorožců tuponosých, kteří mají ploché pysky uzpůsobené k pasení, a 268 nosorožců dvourohých, jejichž špičatý horní pysk jim umožňuje trhat listy a plody ze stromů. V Krugerově parku žije přibližně 30 procent celkové světové populace nosorožců (18 000). 13

COVID-19 a vliv na pytláctví

  • Plošné lockdowny, uzavřené hranice, zákaz vydávání víz, karantény a další opatření proti šíření koronaviru výrazně poškodily africký turistický ruch, jehož předpandemická hodnota dosahovala 39 miliard dolarů.[3]
  • Až 90 % afrických cestovních kanceláří zaznamenalo propad objednávek víc než o 75 %.[4]
  • Vzhledem ke škrtům ve financování klesá schopnost ochránců přírody hlídat národní parky a další chráněná území. Organizace musejí propouštět zaměstnance a nemají dost peněz na důležitou výbavu.[5]
  • Podle údajů Africké rozvojové banky funguje v turistickém průmyslu 8,7 milionu pracovních míst přímo a dalších 20,5 milionu v návazných sektorech.[6]
  • Keňská organizace pro ochranu divoké přírody Kenya Wildlife Service (KWS) ohlásila, že lov pro maso vzrostl od začátku pandemie o 56 %.[7]
  • Podle Africké nadace pro divokou přírodu se už zpočátku pandemie ukázalo, že bude mít neblahý vliv na růst pytláctví. Pro místní obyvatele se může stát jediným možným zdrojem obživy a nejrůznější pochybné firmy můžou využívat omezené možnosti ochránců přírody k nabídkám komerčního lovu slonů, nosorožců a dalších cenných druhů. 8

O společnosti Africam
Společnost Africam vznikla v roce 1999 s cílem seznámit celosvětovou veřejnost s jedinečným prostředím africké buše obrazem i zvukem prostřednictvím živých záběrů. Tvoří ji nadšení milovníci divoké přírody, jejichž společným cílem je chránit překrásné prostředí a panensky čisté ekosystémy, v nichž africká zvěř žije. Kamerový systém instalovala i v mimořádně odlehlých lokalitách, živý záznam se přenáší víc než do 200 zemí. Víc informací o komunitě Africam najdete na webových stránkách www.africam.com.

O protipytlácké jednotce Black Mambas (Černé mamby)
Skupinu s plným názvem The Black Mambas Anti-Poaching Unit založila v roce 2013 nezisková organizace Transfrontier Africa NPC kvůli ochraně divoké zvěře v západní části přírodní rezervace Balule, což je součást Krugerova parku v Jihoafrické republice. Už během prvního roku činnosti rozšířila jednotka, tvořená převážně ženami, působnost i na jiné regiony a v současné době chrání hranice celé rezervace o rozloze 62 tisíc hektarů. Organizace se řídí principem „rozbitého okna“ – snaží se z Balule udělat území, v němž je pytláctví natolik obtížné, opovrhované a málo výnosné, že se zkrátka nevyplácí, ať už jde o jakýkoli druh. Členky jednotky mají v africké komunitě velmi uznávané postavení, především díky usilovné a zdařilé snaze o záchranu nosorožčí populace a další ohrožené divoké zvěře.

Cílem projektu Black Mambas není ovšem jen ochrana africké fauny díky každodenní terénní práci – její členky hrají důležitou společenskou roli coby vzory pro ostatní. Chtějí, aby všichni v komunitě chápali, že ochrana přírody přináší větší výhody než pytláctví, a snaží se řešit neblahé sociální a morální důsledky, které falešná ekonomika spojená s pytláctvím do afrických komunit přinesla, včetně drogové závislosti.

Společnost Samsung skupinu Black Mambas dlouhodobě finančně podporuje. Prostřednictvím nástroje pro okamžitý finanční dar, který je nově součástí webových stránek jednotky, se k této podpoře může připojit kdokoli.

Zdroj:
[1] https://www.blackmambas.org/about-poaching.html
[2] https://campaign.awf.org/poaching-infographic/
[3] https://www.brookings.edu/wp-content/uploads/2018/12/Africas-tourism-potential_LandrySigne1.pdf
[4] Hockings, M. et al. Editorial essay: COVID‐19 and protected and conserved areas. Parks 26, 7–24 (2020)
[5] Spenceley, A. COVID-19 and Protected Area Tourism: A Spotlight on Impacts and Options in Africa (World Trade Organization, 2020)
[6] https://www.global-geneva.com/focus-wildlife-pandemics-covid-19-bushmeat-and-poaching-in-africa/
7 https://www.traffic.org/site/assets/files/13382/insights-from-the-incarcerated-web_final.pdf
8 https://campaign.awf.org/poaching-infographic/
9 https://www.unodc.org/documents/data-and-analysis/wildlife/2020/World_Wildlife_Report_2020_9July.pdf
10 https://www.savetherhino.org/rhino-info/poaching-stats/
11 http://www.poachingfacts.com/poaching-statistics/
12 https://www.sanparks.org/assets/docs/general/annual-report-2020.pdf
13 https://www.nationalgeographic.com/animals/2021/02/rhino-numbers-drop-kruger-national-park/

Foto: Samsung

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.