Omezení sociálních kontaktů přineslo zajímavé změny ve výskytu běžných onemocnění

Poslední rok ve znamení koronavirové pandemie snížil počty infekčních onemocnění žloutenkou, spalničkami, planými neštovicemi nebo meningokokem, tedy onemocněními, na jejichž šíření mělo vliv omezení sociálních kontaktů. Zcela minimální byl i výskyt sezonní chřipky.

Naopak zvýšená obliba návštěv přírody přinesla navýšení počtu nemocných klíšťovou encefalitidou a lymskou boreliózou. Právě na delší pobyt v přírodě nejsou někteří lidé správně připraveni a vystavují se zbytečně nebezpečí napadení klíštětem.

Klesly počty nakažených planými neštovicemi, žloutenkou nebo meningokokem
Vládní kroky, které měly za úkol snížit počty onemocnění nákazou covid-19, přinesly snížení i počtu dalších infekčních onemocnění. V důsledku omezení sociálního kontaktu meziročně klesly počty infekčních nemocí jako jsou plané neštovice, a to téměř na třetinu, spalničky z počtu hlášených v roce 2019, kterých bylo 590, klesly na loňské 4 případy, a v letošním roce k posledními březnu nebyl zatím evidován žádný případ. Počet nemocných v loňském roce klesl i v případě onemocnění žloutenkou typů A, B i C, stejně tak se snížil počet invazivních meningokokových onemocnění, spály, mononukleózy ale například i virových střevních infekcí. Sezonní chřipka, na kterou jsme byli v minulých letech zvyklí, se letos vyskytovala minimálně. Vyplývá to ze statistických dat SZÚ (Státního zdravotního ústav, porovnání dat 2018, 2019 a 2020).

Zvedly se počty onemocnění klíšťovou encefalitidou
Počty onemocnění, které naopak stouply, jsou hlášeny u nemocí přenášených klíšťaty, zejména klíšťové encefalitidy. Nemocných meziročně přibylo přibližně o 10 %. Vzhledem k oblíbenosti návštěv přírody, která se za poslední rok výrazně zvedla, se zvyšuje také riziko onemocněním lymskou boreliózou přenášenou klíšťaty, kterou v loňském roce onemocnělo téměř 4000 lidí, což je meziročně sice o něco méně, ale následky nemoci mohou být velmi nebezpečné až život ohrožující, stejně jako je tomu u klíšťové encefalitidy, kdy nemocní často končí v nemocnici s komplikacemi. Klíšťovou encefalitidou je možné onemocnět již po dvou hodinách od přisátí infikovaného klíštěte na kůži. Tato infekce pak způsobuje zánět mozku, jedná se o infekční virové onemocnění napadající nervový systém.

Závažné je i onemocnění zmíněnou lymskou boreliózou, a to zejména kvůli často nenápadné první fázi, která se snadno podcení a nemoc se dostane do závažnější fáze druhé, kdy dochází k bolestivosti kloubů, svalů, k otokům a někdy dokonce i k periferní obrně nervů. Poslední fázi pak doprovází zánětlivá onemocnění mozku a míchy, srdce nebo oka.

Účinně se lze před onemocněními přenášenými klíšťaty chránit především preventivními opatřeními. V období nejvyšší aktivity klíšťat je vhodné zvážit, zda je návštěva rizikových oblastí nutná. Velmi účinnou ochranou je pak používání repelentních prostředků, které je nutné použít zejména na oblast nohou – od kolen dolů. „Pokud máte potíže s používáním repelentních přípravků z důvodu podráždění kůže, lze zvolit i šetrnější varianty, například Arpalit Bio, který lze použít jak na oděv, tak přímo na pokožku. Doporučuji u přípravků sledovat jejich složení a volit repelenty bez obsahu pesticidní látky DEET, a naopak s koncentrací netoxické látky IR3535, takový repelent lze aplikovat přímo na kůži, jak dětí a dospělých, tak zvířat,“ radí Dušan Sedláček ze společnosti Aveflor.

Na vycházky do přírody se dále doporučují dlouhé rukávy, nohavice, ale také světlé oblečení, na kterém lze případného parazita včas odhalit. Po návratu z přírody je pak nutné dobře prohlédnout celé tělo a v případě nalezení klíštěte ho ihned odstranit.

Foto: archiv 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.