Tak masivní infarkty jako vloni neviděli kardiologové 20 let!

Nejčastější příčinou úmrtí dospělé populace v ČR a zároveň i ve všech vyspělých zemích je  srdeční infarkt a kardiovaskulární onemocnění. Systém péče o pacienty se srdečním  infarktem v ČR je díky výborné organizaci a spolupráci především intervenčních kardiologů a  Zdravotnické záchranné služby dlouhodobě na špičkové úrovni. Naším způsobem péče se  stále inspiruje mnoho zahraničních zemí. 

„Bohužel pandemie do tohoto systému dramaticky zasáhla a po celou dobu je ohroženo jak  zdraví pacientů s COVID-19 infekcí, tak pacientů s dalšími onemocněními srdce a hlavně  pacientů s akutními potížemi,“ zamýšlí se Petr Kala, přednosta Interní kardiologické kliniky  brněnské Fakultní nemocnice v Bohunicích a pokračuje, “právě při záchraně života pacientů  při akutních potížích hraje zásadní roli čas. Ten rozhoduje nejen o životě a smrti člověka, ale  i o kvalitě jeho dalšího života.“ 

Během pandemie však pacienti přicházeli do nemocnic a k lékařům pozdě. 

„Často to bylo i s odstupem několika dnů od vzniku potíží – většinou akutních bolestí na  hrudi. Pacienti vysvětlovali, že nechtěli do nemocnic, které jsou přetíženy pandemií. Já jsem  však přesvědčen, že roli hrála i obava z nákazy. A výsledek? Velký počet pacientů s těžkým  průběhem, pacientů resuscitovaných a s dalšími komplikacemi srdečního infarktu, které jsme  v takových počtech neviděli často i více než 20 let. Počet akutních léčebných výkonů se  v roce 2020 se snížil o 10% ve srovnání s rokem 2019,“ popisuje situaci Kala. 

Velká část práce kardiologů v ambulancích se přesunula do telefonických konzultací, provoz  nemocničních ambulancí byl téměř zcela zastaven. Přitom neléčený srdeční infarkt sebou  nese riziko úmrtí až u 30% případů. K tomu lze přičíst mnoho dalších rizik do budoucna,  jako jsou vážné srdeční arytmie či srdeční selhání. 

„Když ale pacient při prvních příznacích – tedy když bolest na hrudi trvá více než 10 minut,  zavolá záchranku včas – je jeho šance na plný návrat do života více než 95%. Během doby  než přijede záchranná služba je rodině k dispozici na telefonu asistentka dispečera  Zdravotnické záchranné služby (ZZS), která může ve vážném případě, například při náhlé  ztrátě vědomí, provést příbuzného resuscitací. Zároveň je odeslán vůz ZZS plně vybavený pro  akutní záchranu života. Důležité je zachovat klid, vytočit číslo záchranné služby 155 a  nechat si poradit dispečerem. Život v podobných situacích visí na vlásku a někdy i minutová  prodleva může rozhodnout o dalším osudu,“ apeluje kardiolog a pokračuje,“ v mezidobí je ve  zdravotnickém zařízení aktivován nejbližší tým intervenčních kardiologů, který pacientovi  během 20 min zprůchodní uzavřenou infarktovou tepnu. Podobně rychlá léčba  v současnosti v medicíně neexistuje…tento systém léčby infarktu bych nazval zázrakem  medicíny.“

V počátku péče při diagnostikování infarktu je nejdůležitější zajištění životních funkcí  pacienta, podání důležitých léků, transport do katetrizačního centra a právě velmi rychlé  zprůchodnění infarktové tepny většinou s implantací koronárních stentů. Vlastní léčba  bolestivá není, ale je nutné vnímat, to, že pro srdeční infarkt je typická akutně vzniklá bolest  na hrudi, kterou pacienti popisují jako pálení nebo svírání za hrudní kostí. Bolest se také může  různými směry šířit.  

„Někdy se jako první akutní projev infarktu objeví dušnost, náhlá ztráta vědomí nebo silné  zažívací obtíže. U pacientů vyššího věku, u žen a diabetiků mohou infarkt provázet pouze tyto  méně typické obtíže Dále, pokud bolest trvá více než 10 minut – pacient by měl okamžitě  vytočit záchrannou službu 155,“ nabádá Petr Kala, kardiolog a zároveň předseda České  asociace intervenční kardiologie.  

Realita je ale zcela jiná a zdržení na straně pacienta je v u nás v průměru dlouhých 180 min – tedy 3 hodiny. Po výkonu je pacient přechodně přijat na lůžko koronární intenzivní péče a  v případě nekomplikovaného průběhu je většinou po 3-5 dnech propuštěn do domácího  ošetřování. V nemocnici se nastaví farmakoterapie, stanoví se riziko dalších ischemických,  eventuálně krvácivých příhod, posoudí se přidružená onemocnění a zahájí se rehabilitace.  

„Akutní léčba je velmi rychlá a účinná, pacienti tak získávají mylný dojem, že jsou už zdrávi  a nic dalšího není třeba. Dlouhodobá a komplexní kardiologická péče po propuštění  z nemocnice je však velmi důležitá. Jedná se úpravu životosprávy, kardiovaskulární  rehabilitaci, posouzení efektu léčby, opakované stanovení hladiny krevní tuků, opakovaná  zhodnocení srdeční funkce, sledování výskytu srdečních arytmií aj.“ vypočítává Kala. 

Je důležité si uvědomit, proč srdeční infarkty postihují tak velké procento naší populace.  Máme rezervy v osvětě ohledně zdravého životního stylu a nekouření. Právě tyto aspekty,  spolu se známými alespoň z části ovlivnitelnými rizikovými faktory, jako jsou hypertenze,  obezita, tělesná neaktivita, diabetes, stres a vysoká hladina tuků v krvi, způsobují  aterosklerotické postižení s nasedající krevní sraženinou (trombózou). Průměrný věk pacientů  s infarktem je kolem 63 let a ve věku do 70 let infarkt dominantně postihuje muže, ženy pak  ve věku nad 70 let. 

U žen se infarkt myokardu a obecně ateroskleróza projevují přibližně o 10 let později než u  mužů a za významný ochranný faktor je brána hormonální aktivita. Nezřídka se ale  s infarktem setkáváme i u velmi mladých pacientů obou pohlaví, pokud se jedná o kuřáky  nebo pacienty s těžkou poruchou metabolismu lipidů a diabetem. 

„Bohužel Česká republika je až na 22. místě mezi evropskými zeměmi v žebříčku 10 ti letého  rizika fatální kardiovaskulární příhody. Jsme země s vysokým srdečním rizikem. A věřte, že  „pouze“ fakt, že umíme pacientovi po infarktu velmi rychle pomoci a zachránit mu život, nás  v těchto širších souvislostech netěší,“ dodává přednosta kardiologické kliniky FN Brno – Bohunice. 

Zdroj: doc. MUDr. P. Kala, Ph.D., FESC, FCAI  předseda České asociace intervenční kardiologie, foto: archiv

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.