Během pandemie se zapomíná na rutinní očkování. Problém může nastat u spalniček nebo chřipky!

Přestože se poslední měsíce skloňují především vakcíny proti COVID-19, nemělo by se zapomínat ani na ostatní nemoci. Bohužel, v průběhu roku bylo podle UNICEF na světě vynecháno rutinní očkování u 23 milionů dětí. Se začátkem školního roku se tak začínají objevovat obavy z lokálního šíření černého kašle, spalniček nebo záškrtu. Problémem může být i chřipka, která díky protiepidemiologickým opatřením nebyla v loňském roce tak častá. O to silněji může udeřit po odložení roušek upozorňuje spolek Medici PRO Očkování.

Během pandemie se zapomnělo na rutinní očkování
Podle neziskové organizace UNICEF, došlo v důsledku pozastavení očkovacích kampaní a omezení přístupu k lékařské péči během pandemie covid-19 celosvětově k opomenutí očkování běžnými rutinními vakcínami u 23 milionů dětí. Například v americkém Michiganu došlo během jednoho roku o více než 18% pokles proočkovanosti doporučenými vakcínami u dětí do pěti měsíců. „Řadu let zaznamenáváme zvyšující se výskyt infekčních onemocnění, proti kterým se lze očkovat, jako je černý kašel, spalničky nebo žloutenka A. Dokonce se znovu objevují případy infekcí, které v minulosti po zavedení plošného očkování zcela vymizely, jako například záškrt. Bohužel tento negativní trend jednoznačně souvisí i se snižující se proočkovaností,“ vysvětluje Milan Trojánek, lékař Kliniky infekčních nemocí 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Bulovka, “přestože bylo během pandemie doporučováno očkování dětí podle běžného očkovacího kalendáře, mnoho rodičů očkování z odložilo z důvodu obav z nákazy nemocí COVID-19,“ dodává.

Problém s přijímáním vakcinace není novinkou
S příchodem pandemie COVID-19 se upnuly síly vědeckých kapacit na vývoj očkování, které by chránilo před hospitalizací a smrtí způsobenými infekcí virem SARS-CoV-2. Díky globální spolupráci, obrovské finanční podpoře výzkumu a dostatku dobrovolníků, se podařilo cíl splnit za rekordní čas. Přesto se vědci nedočkali jednohlasného potlesku. Bohužel, při zavádění očkování většina západních států narazila na komplikace s přijetím vakcinace částí veřejnosti. „Nejedná se o nový fenomén. Odmítání očkování a z něho pramenící klesající proočkovanost populace proti různým onemocněním je dlouhodobým problémem, který byl již v roce 2019 Světovou zdravotnickou organizací zařazen na seznam deseti nejvýznamnějších světových hrozeb pro veřejné zdraví,“ říká Karolína Hájková ze spolku Medici PRO Očkování, který vznikl na 2. lékařské fakultě a Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Očkování proti běžným dětským nemocem naštěstí odmíná jen malá část populace. U očkování proti nemoci COVID-19 se jedná o mnohem větší část.

Nárůst spalniček kvůli klesající proočkovanosti a vyvanutí imunity
Obdobně jako je tomu u COVID-19, i u ostatních očkování proti infekčním nemocem je důležité zachování kolektivní imunity. Tedy situace, kdy očkovaná většina chrání menšinu, která nemůže být očkována kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Kolektivní imunita zároveň zamezuje šíření viru v populaci. „Už před pandemií COVID-19 došlo v České republice k porušení kolektivní imunity proti spalničkám nebo černému kašli. Bohužel, trend odmítání očkování vedl k návratu těchto onemocnění do České republiky. Přitom konkrétně prodělání spalniček může způsobit zánět mozku, zápal plic i smrt. Po porušení kolektivní imunity jsou riziku vystavěni i dospělí lidé, kterým protilátky získané očkováním v dětství již vyprchaly,“ popisuje situaci v České republice Aneta Nyčová z projektu Medici PRO Očkování.

https://www.youtube.com/watch?v=ddgMxl2OEnQ&list=PLYY6pyx7NLBnWK30l5XOn7LoUIhSbmac-

Chřipka nezmizela
Přestože se v internetových diskusích setkáváme s názorem, že kvůli nemoci COVID-19 zmizela chřipka, není toto tvrzení úplně přesné. COVID-19 i chřipka se přenáší za pomocí kapének vzduchem, a proto na jejich přenos mají vliv podobná opatření. Méně společenských akcí, nošení ochrany dýchacích cest a uzavření škol a školek omezilo nejen šíření covidu-19, ale i dalších infekcí jako je zmiňovaná chřipka. “Chřipka není nachlazení. Kdo prodělal chřipku ví – vysoké horečky, kašel, bolesti svalů a kloubů, možný je i těžký zápal plic. Navíc virus se každý rok mění, a proto naše imunita nemusí stačit. Proto je dobré se každý rok nechat očkovat, je to jediná dobrá prevence, kterou máme. Vakcíny jsou postaveny na převažujícím typu chřipky v předchozím období. Nemůžeme se spoléhat na to, že před letošní chřipkou nás ochrání respirátory, roušky a rozestupy jako loni. Chřipka je vážné respirační onemocnění a letošní vakcína bude zřejmě postavena podobně jako ta loňská, neboť virus chřipky neměl moc prostoru mutovat, nicméně virus by mohl udeřit s větší silou,” Petr Smejkal, vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace a hlavní epidemiolog IKEM.

Mezi rizikové skupiny patří občané nad 65 let, lidé se sníženou imunitou jako jsou diabetici, pacienti po transplantaci krvetvorných buněk, ti, kterým byla odebrána slezina, lidé s chronickým onemocněním srdce a cév, ledvin, jater, dýchacích cest, pacienti trpící cystickou fibrózou, nebo chronickou anemií. „Pro všechny vyjmenované platí nárok na proplacení očkování ze zdravotního pojištění,“ dodává Ivan Duškov, náměstek ředitele VZP pro služby klientům. Doporučováno je očkování také těhotným ženám, u kterých chřipka může zapříčinit závažné problémy.

O projektu Medici PRO Očkování
Projekt Medici PRO Očkování z.s., se začal formovat na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v roce 2019 a funguje ve spolupráci s Fakultou sociálních věd.  Projekt se snaží reflektovat současnou situaci, kdy kvůli snadnému šíření nepravdivých a zavádějících informací o očkování narůstá počet rodičů a osob odmítajících očkování, čímž dochází k významnému poklesu proočkovanosti naší populace a návratu závažných infekcí, proti kterým lze očkovat. Během pandemie covid-19 se projekt zaměřil i na téma očkování proti této nemoci.

Zdroj: www.mediciproockovani.cz, foto: archiv