Lidé se střevními záněty prožívají covid-19 a očkování stejně jako zdraví

Pacienti se střevními záněty prožívají covid-19 a očkování stejně jako zdravá populace. Dosud experti na trávicí trakt předpokládali, že je tato skupina nemocí více ohrožena a očkování u nich nevytvoří tolik protilátek jako o zdravých. Studie provedená Klinickým a výzkumným centrem pro střevní záněty ISCARE, kterou nyní publikoval prestižní americký časopis Inflammatory Bowel Disease, však tyto teorie zcela vyvrací. Idiopatické střevní záněty (IBD), tedy především Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu, má v Česku asi 60 000 lidí. Lékaři odhadují, že do čtyř let číslo vzroste až na 70 000.

„Sledovali jsme více než 600 pacientů s IBD záněty v souvislosti s nákazou koronavirem a s očkováním a porovnávali výsledky se zdravou populací. Vůbec poprvé se tak například prokázalo, že průběh nákazy se u lidí se střevními záněty nijak neliší od těch, kteří jsou zdraví. A že očkování vytváří pacientům stejnou hladinu protilátek jako těm, již střevními záněty netrpí. Pokud IBD pacienti nemoc prodělají, reaguje jejich imunitní systém lépe než u těch, jimž se nákaza vyhnula,“ shrnul nejzajímavější výsledky prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přednosta kliniky a primář Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE a první místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS).

Specialisté se dosud obávali, že pacienti s autoimunitními chorobami, mezi něž střevní záněty patří, zareagují kvůli své nedobře fungující imunitě na nákazu hůře a také že si nevytvoří po očkování proti covidu-19 dost protilátek. „Když jsme totiž očkovali pacienty s IBD záněty proti pneumokokovi nebo chřipce, museli jsme jim dávat více dávek, protože zkrátka nevytvářeli dost protilátek. O to důležitější je poznání, že u vakcíny proti covidu tomu tak není. Studie je pro nás, specialisty, zlomová,“ vysvětluje prof. Lukáš. Informace, které měli dosud čeští specialisté k dispozici ze zahraničí, byly podle experta na choroby trávicího traktu roztříštěné.

V ISCARE sledovali reakce na očkování proti covidu mRNA a vektorovou vakcínou u přesně 602 lidí se střevními záněty. Měřili jim protilátky po 8 týdnech a poté znovu po 26 týdnech od dokončené vakcinace a porovnali je se 170 zdravými očkovanými. „Hladina protilátek a rychlost poklesu se v obou skupinách nijak nelišila, i pro IBD pacienty tak platí doporučení, že by se měli nechat očkovat třetí dávkou,“ pokračuje prof. Lukáš. Studie obecně prokázala vyšší hladinu protilátek u těch, kteří dostali mRNA vakcínu. Potvrdila také, že léky na střevní záněty nijak neovlivňují tvorbu protilátek, a tak lékaři nemusí svým pacientům s IBD záněty kvůli covidu měnit ani přerušovat již zavedenou terapii. Střevní záněty patří mezi civilizační choroby a jen u Crohnovy choroby se za posledních dvanáct let zvedl počet nemocných ze 14 000 na 27 000.

„Důvodem růstu výskytu střevních zánětů jsou důsledky změn životního stylu, stravování a životního prostředí, které nás obklopuje. Zvyšuje se spotřeba antibiotik, které prostředí střeva – centrály veškeré imunity – neprospívají. Stresujeme se mnohem více a také se stravujeme potravinami bohatými na různé chemikálie,“ dodává prof. Lukáš. Střevní záněty postihují stále častěji mladší ročníky – platí to zejména u Crohnovy choroby, kde se obvyklé věkové rozmezí pohybuje mezi 15 a 30 lety, ale v posledních letech není výjimkou výskyt u předškolních dětí a školáků, asi u 15–20 %. Častým příznakem střevních zánětů je krvácení z konečníku, průjmy, bolesti břicha, hubnutí nebo časté nucení na stolici. Pacientům pomáhá především biologická léčba. Významné zlepšení péče představuje dle lékařů zavedení biosimilárních biologik, které snížily náklady na léčbu a zlepšily dostupnost terapie pro všechny potřebné pacienty.

Ke studii i k pravidelným kontrolám chronických pacientů využívají lékaři v ISCARE telemedicínu. Kontroly pacientů provádíme s pomocí webové aplikace, tzv. IBD asistent, přes niž lidé se svým lékařem komunikují, posílají naměřené hodnoty a vyplňují dotazníky. Pacienti si systém pochvalují, šetří totiž čas a peníze za dojíždění do centra – někteří k nám cestují z velké dálky. Lékař se jim paradoxně věnuje mnohem více, než když ho vidí jednou za dva měsíce při kontrole – on-line je s nimi v mnohem intenzivnějším styku,“ popisuje prof. Lukáš s tím, že virtuální klinika umožňuje pacientovi požádat si o e-recept, žádanku či objednání na vyšetření. Od ledna příštího roku bude dálkové monitorování pomocí telemedicínských nástrojů platit zdravotní pojišťovna.

Foto: archiv

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.