Až 50 tisíc zákazníků stále zůstává v režimu DPI a podstatná část z nich to ani netuší. Už není na co čekat!

Je to neuvěřitelné, ale je to tak. Na odchod od dodavatele poslední instance (DPI) mají zákazníci po úpadku svého dodavatele plynu a elektřiny šest měsíců. Ale kromě toho, že někteří zákazníci v režimu DPI situaci neřeší, existuje početná část těch, kteří ani nevědí, že se v něm nacházejí. Kdo včas nezareaguje, může se nevědomky stát černým odběratelem energie, případně bude od odběru „odstřihnut“.

„Je třeba si uvědomit, že v režimu DPI mohou domácnosti i firmy zůstat pouze dočasně. Navíc změnou na standardní ceník, tedy podepsáním smlouvy u nového dodavatele elektřiny nebo plynu, začínají okamžitě šetřit,“ vysvětluje Michal Kulig, ředitel společnosti Yello. Je to proto, že v režimu DPI dodavatel pro zákazníky nakupuje energie na denním (spotovém) trhu a poté zpětně vypočítá cenu za spotřebu v uplynulém měsíci podle předem stanoveného vzorce. To může být velmi zrádné – může se totiž opakovat situace z konce loňského roku, kdy ceny skokově vyskočily na trojnásobek současných cen.

„Aktuálně se sice nacházíme v klidnějším období, ale v žádném případě nelze počítat s návratem k hodnotám z první poloviny roku 2021,“ zdůrazňuje Michal Kulig. Takže se vyplatí jednat, protože je rozhodně lepší vyčkávat s konkrétním produktem než v režimu DPI. Nehledě na to, že řada dodavatelů již změnila ceníky a výrazně zvýšila ceny. A ti ostatní to udělají co nevidět. V závislosti na situaci zároveň nelze vyloučit, že se i někteří další dodavatelé dostanou do potíží, které mohou vést až k jejich pádu. Dodavatelé poslední instance přitom neúnavně pracují na převedení všech zákazníků v režimu DPI do běžného statusu. I pro ně totiž tento neobvyklý stav není žádnou výhrou a představuje náklady navíc.

Téměř 50 tisíc zákazníků v režimu DPI nereaguje
„Podle našich propočtů z dat od všech dodavatelů v celé České republice, kteří ukončili svou činnost, nadále zůstává v režimu DPI téměř 10 % zákazníků. Odhadujeme, že z nejrůznějších důvodů zůstane ke konci šestiměsíčního období DPI, ve kterém si může zákazník vybrat nového dodavatele, zhruba 5 % zákazníků. Vyjdeme-li z údaje, že dodavatele ztratilo zhruba 900 000 zákazníků, znamená to, že téměř 50 tisíc zákazníků neřeší svůj přechod. A to je alarmující fakt,“ prozrazuje s povzdechem Michal Kulig. Ke konci regulovaného období DPI dostanou odběratelé v tomto režimu konečné vyúčtování a budou odpojeni ze sítě ze strany dodavatele poslední instance. Tento krok je nutné udělat ze zákona, těžko se pak dotčení zákazníci mohou na někoho zlobit.

Je tedy více než oprávněné se obávat, že část zákazníků zkrátka skončí bez dodávek, a příčinou bude jen to, že mají tendenci tento problém neřešit. Je však třeba dodat, že mnoho firem i domácností ani nemusí tušit, že se v důsledku pádu svého dodavatele nachází v režimu DPI. Přestože jim o tomto faktu dodavatel poslední instance musí zaslat vyrozumění, nemusí se podařit ho doručit. Leckteří spotřebitelé totiž odebírají energie na jednom místě, ale trvalé bydliště mají na jiném, a dopis se tak může ztratit. A dostanou-li zprávu do datové schránky, nemusí si jí všimnout. „Proto důrazně doporučujeme každému zákazníkovi odebírajícímu plyn nebo elektřinu, aby si kvůli vlastnímu klidu ověřil, jestli se nenachází v režimu DPI, respektive zda jeho dodavatel stále funguje. Dost často se nám stává, že odběratelé vůbec nevědí, od koho energie odebírají,“ říká Michal Kulig. Domnívají se například, že jsou u společnosti, kterou si prověřili – třeba na webových stránkách našli informaci, že funguje –, ale už si nepamatují, že před nějakou dobou přešli ke konkurenčnímu dodavateli, který padl. „Toto by nikdo neměl podceňovat. Podle zákona může být v krajním případě za neoprávněný odběr uložena pokuta až 100 tisíc korun,“ sděluje Michal Kulig. A to se finančně nemusí vyplatit, stejně jako být celou dobu v režimu DPI a zbytečně platit velmi vysoké ceny.

Zdražování energií pokračuje, co dělat?
Mezitím na velkoobchodních trzích i nadále pokračuje růst cen. Situace na trhu však už není tak extrémní – v porovnání s cenami, které na trhu koncem roku atakovaly v určitou chvíli až 500 eur za MWh a oproti prázdninám byly na více než pětinásobku ceny. „Věříte-li rychlému usazení trhu a chcete-li si nechat otevřené možnosti, můžete si vybrat zpravidla dražší produkty na dobu neurčitou, které mají výpovědní dobu tři měsíce. Pokud jste spíš skeptičtí a máte rádi větší jistotu, pak doporučujeme produkty na dobu určitou za nižší cenu. Dejte však pozor na to, jestli je produkt fixovaný, nebo nefixovaný. Doba určitá neznamená automaticky i garanci a fixaci ceny na stejné období,“ radí závěrem Michal Kulig.

Foto: archiv Shutterstock

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.