Nadace Terezy Maxové dětem má vlastní známku, vydanou u příležitosti svých 25. narozenin. Její dražba podpoří studenty z dětských domovů a náhradní rodinné péče!

V rámci jubilejních oslav, 25 let své existence, se Nadace Terezy Maxové dětem spojila s Českou poštou. Díky tomuto spojení vznikla mimořádná spolupráce, která vyvrcholila 18. května 2022 vydáním unikátní série známek připomínající nadační výročí. Známky vytvořila speciálně pro tuto událost přední designérka Zuzana Lednická ze Studia Najbrt. Celkem vzniklo 25 variant unikátních známek na jednom archu. Co známka, to jeden rok z 25leté historie činnosti nadace. Do příprav se zapojily i děti z 25 českých dětských domovů.

Od 25. května 2022 do 1. června 2022, kdy si připomínáme Mezinárodní den dětí, proběhne charitativní aukce na Aukro.cz. Na pomoc znevýhodněným dětem se bude dražit ojedinělá zvětšenina vybrané známky a také zarámovaný arch se všemi známkami. Oba předměty budou opatřeny speciálním certifikátem, umocňujícím jedinečnost daného předmětu. Výtěžek aukce bude věnován na pomoc vysokoškolákům z dětských domovů a náhradní rodinné péče, pro které Nadace Terezy Maxové dětem zřídila speciální fond. Z něj se financují stipendia, školné, vzdělávací pomůcky, ubytování na koleji a jiné, ke studiu nezbytné náklady.

Dnes je pro Nadaci Terezy Maxové výjimečný den. Právě dnes, díky spolupráci s Českou poštou, byla uvedena na trh série unikátních známek, které připomínají již čtvrtstoletí podpory a pomoci pro české opuštěné a ohrožené děti.

„Je to neuvěřitelné, ale když dnes pozoruji příběhy dětí, kterým jsme od roku 1997 pomáhali, tak vlastně hledím na příběhy dnes hotových dospělých lidí, kteří stojí pevně na svých nohou, podařilo se jim dostudovat, našli si práci, založili  rodiny. Přitom jsou pro mě stále všechny ty vzpomínky čerstvé. Považuju za zázrak, že v srpnu 2021 schválila Poslanecká sněmovna České republiky zákon, který má od roku 2024 zakázat umístění dětí mladších tří let v ústavech. Za 25 let nadace pomohla téměř půlmilionu rodin, dětí, mladých lidí, a i když už nebude existovat původní kojeňáček v Krči, který tuhle dlouhou cestu naší nadace odstartoval, vím, že dětí, které potřebují naší pomoc, zůstává pořád dost a dost. Jsem zkrátka ráda, že se na tenhle polozapomenutý svět už nezapomíná,“ vzpomíná na začátky nadace její patronka, Tereza Maxová.

Design známek vytvořila Zuzana Lednická ze Studia Najbrt, která do své vize otiskla autenticitu dětské kresby. Známku tvoří ikonická fotografie Terezy Maxové od předního módního fotografa Mikaela Janssona, která je dotvořená dětmi z 25 dětských domovů. Co rok existence nadace, to jedno unikátní provedení. Na archu je pak 25 známek.

Zuzana Lednická k tomu dodává: „Od začátku jsem věděla, že do známky musím nějak zapojit samotné děti. Napadlo mě zkombinovat fotografii Terezy s dětskou kresbou. Děti tak dostaly jednoduchou šablonu, kde si mohly dokreslit fotografii samy, jak chtěly. Netušila jsem, jak to dopadne, a výsledek mě překvapil a nadchnul. Tolik různých přístupů a tolik kreativity! Vybírala jsem z cca 100 kreseb, které se sešly z různých dětských domovů ty nejvhodnější pro přetisk třemi zářivými barvami. Každá známka je jiná a já už se těším, až ji nalepím na první dopis!“

 „Česká pošta je logistickou firmou, ale známky, které nabízí nejen filatelistům, ale všem zájemcům, jsou skutečné umění. Stejné umění je 25 let podporovat děti a mladé lidi, kteří v životě neměli tolik štěstí. Jsem rád, že významné narozeniny Nadace Terezy Maxové můžeme oslavit originálními poštovními známkami, které jsou důstojnou připomínkou díla nejen Terezy Maxové, ale všech lidí z Nadace,“ uvedl generální ředitel České pošty, Ing. Roman Knap.

Jak známka pomáhá?
Od 25. května do Mezinárodního dne dětí, tedy do 1. června 2022, proběhne charitativní aukce na Aukro.cz. Vydraží se dva předměty – zvětšenina jedné vybrané známky a arch všech známek. Obé bude doplněno o unikátní certifikát, podepsaný patronkou nadace.

Výtěžek aukce podpoří mladé studenty vysokých škol z dětských domovů a náhradní rodinné péče. Dlouhodobou snahou nadace je podpořit co možná nejvyšší vzdělání a lepší šance pro mladé lidi z dětských domovů, doprovodit je do bezpečného samostatného života a vynahradit jim ušlou pozornost a možnosti, které by měli, kdyby vyrůstali ve funkční rodině. Proto Fond pro vysokoškoláky každoročně podporuje mladé lidi, kteří vyrostli v dětských domovech a hradí jim náklady spojené se studiem jako školné, ubytování, cestové, vzdělávací pomůcky, aj.

S charitativními aukcemi máme v Aukru rozsáhlé zkušenosti. Jsme velmi rádi, že u příležitosti takto významného jubilea můžeme touto cestou pomoci podpořit Nadaci Terezy Maxové dětem a mladé studenty z dětských domovů. Zarámovaný arch se známkami a zvětšenina budou rozdělené do dvou samostatných aukcí. Věříme, že předměty budou atraktivní nejen pro filatelistické publikum, které je u nás na platformě bohatě zastoupené, ale i pro širší veřejnost,“ uvedl Jiří Hejl, vedoucí marketingu Aukro.

Ohlédnutí za dvaceti pěti příběhy pomoci Fondu pro vysokoškoláky Nadace Terezy Maxové dětem
1) Belinda K.
„Můj vstup do světa nebyl úplně růžový, ale dostala jsem možnost si alespoň vybudovat budoucnost, kterou naplánuji a ovlivním jen já. Po 5 letech, kdy jsem opustila dětský domov, jsem se postavila na vlastní nohy. Začátky bývají vždy jedna z těch náročnějších fází v životě, a ani ten můj nebyl jednoduchý. S odstupem času mohu říct, že se vyplatí jít za tím, co chceme, a nevzdávat se. Mám ale to štěstí, že se prostřednictvím studia, které aktuálně mám, mohu alespoň z části postarat o to, aby ho některé děti měly. Studuji na VOŠ v Praze obor Předškolní a mimoškolní pedagogika. Docházím také na praxe, kde působím jako pedagog a učím děti od 2 až do 6 let.  Když odcházím z praxe, mám vždy takový příjemný, hřejivý pocit. Radost dětí a jejich zájem o činnosti, které děláme společně, mě dobíjí energií. Není nad to, když vím, že jsem alespoň jednoho malého človíčka naučila něco nového. Nadace Terezy Maxové dětem mě podpořila v době mého studia, kdy jsem se potřebovala plně věnovat škole. Za jejich velkou pomoc jsem opravdu velmi vděčná.“

2) Eva K.
Ačkoliv jsem na základní i střední škole nikdy neměla problémy, na vysoké se to změnilo. Škola byla časově náročnější, navíc jsem se osamostatnila, po 10 letech jsem se odstěhovala od pěstounů  a začala žít sama převážně v Praze. Finanční situace pro mě nebyla vždy přívětivá, nicméně díky pomoci Nadace Terezy Maxové dětem jsem se mohla plně soustředit na školu a nezabývat se časovým kloubením školy a práce. Nyní studuji druhým rokem Ekonomiku a management a jsem ráda, že si můžu dovolit žít život, jaký chci, a nemusím se moc omezovat. V poslední době jsem se začala věnovat fitness a zdravému životnímu stylu. Také ráda cestuji a jedním z mých cílů je vidět nové divy světa. Zbytek volného času trávím studiem sociálních sítí vzhledem k tomu, že si v této oblasti již buduji kariéru a jednou bych chtěla založit i vlastní agenturu.“

3) Lukáš K.
„Narodil jsem se v Brně, vyrůstal v kojeneckém ústavu a ve svých 4 letech jsem se dostal do dětského domova. O více než 250 kilometrů dál jsem dokončil prestižní gymnázium OPEN GATE v Babicích u Prahy. Účastnil jsem se  vzdělávacího programu Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu (DofE), získal zlaté ocení a dokonce měl možnost povečeřet se členy britské královské rodiny v Anglii.  Díky finanční podpoře Nadace Terezy Maxové dětem studuji obor mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Pracuji jako ředitel pražské PR agentury, věnuji se moderování a světu komunikace. Ve volnu se věnuji hře na housle v kapele, aktivně trávíme čas se snoubenkou Eliškou a pejskem Nessie a celoročně se s týmem dobrovolníků v DUZE Zámeček věnuji dětem z dětských domovů. Je pro mě důležité se věnovat dětem z prostředí, ze kterého sám pocházím.“

4) Nikola H.
Do dětského domova jsem se dostala v deseti letech společně se svými sourozenci. Naše rodina nefungovala hlavně po finanční stránce. Základní školou jsem proplula a výběr střední školy pro mě nebyl zrovna lehký. Nakonec jsem nastoupila na střední školu zemědělskou, kde jsem studovala obor Ochrana životního prostředí. Po odmaturování jsem se dostala na Vysokou školu finanční a správní – obor Veřejná správa. Kde jsem hned po prvním semestru zjistila, že toto studium není pro mě. A jelikož jsem odešla ze školy, tak jsem musela odejít i z domova. Odstěhovala jsem se do Domu na půl cesty, kde jsem se rozhodovala o dalším studiu. Začala jsem dálkově studovat Vyšší odbornou školu sociálně-právní (obor Sociální práce) v Praze. Studium na této škole mě velice baví. Nadace Terezy Maxové dětem mě při mém studiu finančně podporuje. Chtěla bych tímto Nadaci Terezy Maxové dětem velmi poděkovat.“

5) Patrik M.
„V dětském domově jsem od svých tří let. Vyrůstal jsem zde celý svůj život po boku sourozenců, ale i kamarádů, ze kterých se pomyslně stala rodina, a také s lidmi, kteří mě vychovávali. Jako dítě jsem rozdíl mezi rodinou a dětským domovem nevnímal. Až postupem svého dospívání jsem začal cítit, o čem celá moje životní situace je a co to vše kolem mě vlastně znamená. Nebyl jsem nijak odlišný od svých vrstevníků. Bavil mě sport, jako fotbal, florbal a mnoho dalších. Bavilo mě to, co většinu z nás. Byl to hlavně sport jako fotbal, florbal a mnoho dalších. Jeden zájem se u mě v dospívání prohloubil, a to byl tanec, který mě doprovází dodnes. Vystudoval jsem taneční konzervatoř. Aktuálně ale studuji třetím rokem na univerzitě Jana Ámose Komenského v Praze na oboru scénická a mediální studia.  Díky Nadaci Terezy Maxové dětem mám toto studium zdarma. Po studiu bych se chtěl umění věnovat naplno.“

6) Tereza V.
„Mé jméno je Tereza a již od tří let jsem v opatrovnictví u svých nejmilejších prarodičů. Ti mi dali především lásku a dobré zázemí pro dobrý start do života. Přesto je nemohu považovat za jediné anděly, kteří mi na mé cestě pomáhají. Je potřeba zmínit i Nadaci Terezy Maxové dětem, díky níž mohu studovat vysokou školu. Sama či s pomocí rodiny bych si studium po střední nemohla finančně dovolit, a proto jsem nesmírně vděčná za takovou šanci. Ne nadarmo se říká, že studentský život je potřeba žít naplno. Já tu možnost mám a už teď vím, že na svá studentská léta budu moc ráda vzpomínat. Minulý rok jsem měla příležitost studovat ve Finsku, což bylo super, ale Česko je Česko a české pivo je stále české pivo. Tenhle rok (snad) získám bakalářský titul a co bude potom, zatím nevím. Jedno je však jisté, ať mě čeká cokoliv, budu dělat to, co mě baví a naplňuje, a to díky pomoci Nadace Terezy Maxové dětem a podpoře rodiny. Děkuji.“

7) Ondrik T.
„Moje cesta na vysokou školu nebyla úplně přímočará. Vzhledem k mým studijním výsledkům na základní škole, jsem neměl pomyšlení ani na střední školu a moje kroky vedly na tříletý učební obor automechanik. Po získání výučního listu jsem se rozhodl dodělat si maturitu formou nástavbového studia. V té době mě učení asi začalo více bavit a postupně jsem se dostal až na vysokou školu. V průběhu bakalářského studia jsem odešel z dětského domova a díky Nadaci Terezy Maxové dětem jsem toto studium úspěšně ukončil. Nadace mě formou zaplacení školného na vysoké škole podporovala i v dosažení úplného vysokoškolského vzdělání. V červnu jsem měl státnice a získal jsem titul Ing. v oboru Finance a finanční služby. Je to obor, ve kterém bych se také rád dále realizoval. Opravit auto už opravdu neumím.“

8) Adriana K.
„ Do dětského domova jsem přišla v sedmi letech. Jelikož jsem jedináček, bylo pro mě začlenění do kolektivu složité. Přesto jsem se časem dokázala přizpůsobit novému prostředí a dětský domov mi poskytl oporu při studiu. Po úspěšném dokončení základní školy, jsem nastoupila na Střední zdravotnickou školu v Kroměříži, obor Sociální činnost, který mě velmi bavil, a kde jsem také odmaturovala. Momentálně studuji na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně v posledním ročníku bakalářského studia, obor Sociální pedagogika. Věřím, že ukončím studium s titulem Bc. a budu pokračovat na navazující magisterské studium, díky čemuž se mi naskytnou lepší pracovní příležitosti. Jsem vděčná Nadaci Terezy Maxové dětem, že mi pomohla splnit můj sen studovat na vysoké škole.“

9) Denisa N.
Moje dětství nebylo zrovna růžové. Po tátově smrti šla mamky péče o mě úplně bokem. Dost věcí jsem si musela zařizovat sama. Už tehdy jsem dost přemýšlela, že je možné, že se dostanu do dětského domova, ale pořád jsem doufala, že to tak nebude. Do domova jsem přišla, když už jsem byla v prváku na střední. První moje myšlenky byli o tom, jak uteču a kam uteču. Nakonec jsem si řekla, že to ty 2 roky než mi bude 18, vydržím. Nikdy jsem neměla ráda moc lidí okolo sebe, ale rychle jsem se oťukala. Vystudovala jsem obor hotelnictví na Obchodní akademii a hotelové škole v Třebíči. Po maturitě jsem se nakonec ještě rozhodla zůstat v domově. Nyní studuji obor ekonomicko-právní činnost na vyšší odborné škole v Brně. Chtěla bych studovat, dokud mám možnost. Tuto možnost mi nyní umožňuje Nadace Terezy Maxové dětem, která mi financuje školné a cestovné. Jsem moc vděčná, že díky ní můžu studovat obor, který mě baví. Věřím, že díky studiu budu mít větší pracovní možnosti a najdu práci, která mě bude bavit.“

10) Filip U.
„Dětství jsem měl trochu těžší. Ve svých 14 letech jsem byl převezen do dětského domova se sestrami z důvodu, že rodiče pili alkohol a neměli jsme moc dobrou finanční situaci. V prvních letech v dětském domově to bylo těžké, nemohl jsem si pořád zvyknout na ten režim, proto jsem byl pořád v konfliktu s vychovatelkami. Vzdělání jsem vždy bral na prvním místě, proto jsem se ve škole snažil, a nakonec jsem odmaturoval v oboru gastronomie s maturitou. Po maturitě jsem zůstal v domově kvůli studiu na VŠ, kde momentálně studuji obor Aplikovaná informatika. V současné době již mám všechny předměty do školy hotové a už zbývá jen dokončit BP. Díky podpoře od Nadace Terezy Maxové dětem jsem dokázal projít všechny ročníky úspěšně. Mockrát děkuji za podporu.“

11) Mária K.
„Moje dětství bylo velmi chaotické, ale nikdy by mě nenapadlo, že bych mohla skončit v náhradní rodinné péči či v dětském domově. Náhradní rodinná péče mi dala do života mnoho nových zkušeností, dovedností, ale také možnost studovat obor, který je mi bližší, jelikož předešlý obor nevyhovoval mé osobnosti. Škola, kterou aktuálně studuji je soukromá, proto mi byla nabídnuta finanční pomoc ze strany Nadace Terezy Maxové dětem. Díky této organizaci mohu studovat obor Předškolní a mimoškolní pedagogika, který mě naplňuje, protože mám ráda děti a práci s nimi. V náhradní rodinné péči jsem mohla strávit pouze krátkou dobu, jelikož byla tato péče na úvazek krátkodobý, a proto jsem rok na to skončila v ústavním zařízení, kde žiji doposud. Začátky byly pro mě opravdu těžké, jelikož jsem si hodně zvykla na pěstouny, kteří se o mě starali a snažili se pro mě dělat mnoho. Každopádně jsem si na dětský domov velice rychle zvykla a díky vychovatelům, kteří mě ve všem podporují, jsem si uvědomila, že mé vzdělání je opravdu důležité pro můj život. Dětský domov mě spolu s Nadací Terezy Maxové dětem podporují v mém studiu a já se snažím jejich důvěru nezklamat. Můj životní cíl je dokončit školu, najít si své zázemí a budovat svoji budoucnost, abych mohla být později inspirací a motivací pro ostatní děti.“

12) Petr S.
„Do dětského domova jsem přišel ve svých 13 letech. Z důvodu finančních problémů mé biologické rodiny. V novém prostředí jsem si zpočátku zvykal těžce. Teta na mé skupině ve mně hodně věřila a věnovala mému vzdělávání mnoho času. Zpočátku jsem měl k učení odpor, ale teta, která věděla, že mám na víc, byla důsledná. Vlastně její důslednost byla základním stavebním kamenem mého dalšího vzdělávání. V květnu 2019 jsem dokončoval třetí ročník VŠ v oboru Regionální rozvoj a veřejná správa. Státnice jsem zdárně dokončil a přihlásil se na navazující studium. Měl jsem ohromnou radost a spadl mi kámen ze srdce. Za pomoc vděčím i dětskému domovu, tetě a strejdovi, kteří mi pomáhali s přípravou a byli mi oporou. O prázdninách jsem měl možnost, díky Nadaci Terezy Maxové dětem, vycestovat na jazykový kurz do Anglie. Kurz mi byl velkým přínosem. Odboural jsem bariéru strachu a vydal se tak do neznáma. V současné době se znova připravuji na státnice, které proběhnou v květnu tohoto roku. Doufám, že vše proběhne bez komplikací. Chtěl bych poděkovat dětskému domovu a nadaci za podporu. Vážím si toho.“

13) Robert B.
„Ačkoli můj příběh nezačal úplně šťastně, jsem dnes více než spokojený s tím, jakým směrem se můj život ubírá. Od svých pěti let jsem z rodinných důvodů vyrůstal v dětském domově v Jablonném v Podještědí. Vzhledem k mému dobrému prospěchu ve škole, jsem se v páté třídě rozhodl, absolvovat přijímací zkoušky na prestižní gymnázium Open Gate, na které jsem byl následně přijatý. Osmileté studium jsem zakončil maturitní zkouškou a mezinárodně uznávanými certifikáty z ekonomie, španělštiny a angličtiny. Po gymnáziu jsem se rozhodl pokračovat na vysoké škole CEVRO Institut. Tento rok jsem získal titul Bc. v oboru Obchodního práva. Díky Nadaci Terezy Maxové dětem mohu nyní pokračovat v navazujícím magisterském programu a nadále studovat to, co mě opravdu baví.“

14) Tereza B.
„Když jsem se narodila, rodiče spolu nežili a já vyrůstala ve střídavé péči. Táta byl vážně psychicky nemocný, a tak jsem zůstala pouze s mámou. Máma také onemocněla. Později se o mě již nestarala a neposílala mě do školy, a tak jsem ve 14ti letech skončila v dětském domově. Začátky v domově byly těžké, ale nyní vím, že bez něj bych nebyla tam, kde jsem dnes. Škola mě začala zase bavit a úspěšně jsem odmaturovala. Po maturitě jsem pokračovala na vyšší odborné škole, kterou jsem zakončila s vyznamenáním. Uvědomila jsem si, že vzdělání je velmi důležité a naplňuje mě. Proto jsem se rozhodla pokračovat na vysoké škole. Díky Nadaci Terezy Maxové mohu studovat obor Andragogika. Tento obor jsem si vybrala, jelikož mě baví a naplňuje práce s lidmi. Doufám, že jednoho dne budu moc pomáhat ostatním stejně tak, jako ostatní pomohli mně.“

15) Diana H.
„Z kojeneckého ústavu jsem v mých šestnácti měsících přešla do pěstounské péče. Postupem času v této rodině přibyly i další děti z kojeneckých ústavů. Celkem je nás pět děvčat. Od mala jsem mou novou rodinu brala jako tu pravou. Při studiu na základní škole jsem navštěvovala základní uměleckou školu, kde jsem se věnovala kreslení. Ve volném čase jsem se zajímala o počítače. Úspěšnou maturitní zkoušku jsem složila na střední průmyslové škole, obor Informační technologie. Pár měsíců před maturitou mi náhle zemřel taťka a mamka zůstala na všechno sama. Díky Nadaci Terezy Maxové dětem, která nám pomáhá hradit ubytování, mohu studovat dál na Vysoké škole VUT v Brně – Fakulta Elektrotechniky a Komunikačních technologií. Jsem moc ráda, že díky nadaci mohu studovat na své vysněné škole a mít tak lepší uplatnění v pracovním životě.“

16) Kristýna M.
„V Dětském domově v Kroměříži bydlím již 15 let. Moje dvě starší sestry již z domova odešly. Nyní jsem tam se svým bratrem Matějem. Moji sourozenci jsou mi velkou oporou. I když v mém životě nešlo vše tak, jak by mělo, tak i nadále pokračuji na své cestě za svými sny. Nedávno jsem dokončila bakalářské studium a nyní pokračuji magisterským studiem. Studuji marketing na vysoké škole NEWTON Academy v Praze. To že můžu stále studovat, za to vděčím především Nadace Terezy Maxové dětem, která mi hradí školné a také dopravu při mém studiu na vysoké škole. A především mi finančně přispívá na mé bydlení. Jsem velmi vděčná, že mě nadace podporuje a umožňuje mi splnit si své sny. A ne jenom mě. Podporovala také moje sestry, mého bratra a spoustu jiných dětí z dětských domovů po celé České republice. Děkujeme Vám, že tu jste pro nás.“

17) Nikol S.
„Příští rok to bude již 10 let, co jsem se rozhodla, že s mladší sestrou odejdeme kvůli celkově neúnosné životní situaci od mámy. Tehdy jsem stála na samém začátku cesty za snem o lepší budoucnosti. Splnil se mi tento sen? Můžu říct, že se mi plní každým dnem. A nyní se zhmotňuje. Mám život ve svých rukou. Před nedávnem jsem po 8 letech opustila dětský domov a začala se osamostatňovat a postupně se stavět na vlastní nohy. Nedílnou součástí mého snu je také studium. Studuji 3. ročník bakalářského studia na FF Masarykovy univerzity, obor Sociální pedagogika a poradenství. V budoucnu bych ráda pracovala s ohroženými dětmi, mladými lidmi a rodinami, protože z vlastní zkušenosti vím, jak důležitá je podpora a pomoc v nelehkých životních situacích, a jak může člověku pozitivně ovlivnit jeho život. Tak, jako se to stalo mně. Jedním z těch, kteří mě podporují, je Nadace Terezy Maxové dětem. Nadace mě již několik let podporuje ve studiu a nyní také při osamostatňování se po odchodu z dětského domova. A já Nadaci za tuto podporu a pomoc nesmírně děkuji.

18) Roman D.
„Je mi 24 let a pracuji ve firmě na pozici administrativního pracovníka. Od osmi let vyrůstám v dětském domově. Dětský domov mne naučil, že vzdělání je půl úspěchu a jediné, co si z dětského domova mohu odnést, je právě dosažené vzdělání. Pokud vyrůstáte v dětském domově, většina lidí vás začne odepisovat. To jsem brzy zjistil na vlastní kůži a právě proto jsem začal na sobě tvrdě pracovat, abych všem dokázal, že se mýlí. Absolvoval jsem bakalářský a také magisterský studijní program se zaměřením na právo, přičemž v obou případech jsem získal červený diplom. Studentská léta plánuji završit studiem v zahraničí. Nadace Terezy Maxové dětem mi umožnila pokračovat v navazujícím magisterském studiu tím, že mi uhradila školné. Dále mi poskytnula možnost zúčastnit se jazykového pobytu ve Velké Británii a rovněž zúčastnit se stáže v jedné prestižní nadnárodní společnosti věnující se oblasti práva. Jsem velmi rád, že se najde někdo, kdo v nás věří a snaží se nám připravit stejnou startovní čáru, jako mají ostatní děti z rodin. Pomalu se začínají plnit mé cíle, které se zdály být ještě nedávno tak daleko. Díky Nadaci Terezy Maxové dětem jsem těm cílům zase o krok blíže!“

19) Kateřina K.
„Můj život se dělí na takové tři fáze, které korespondují s různými školami. Na základní škole jsem ještě bydlela v teple běžného domova a rodiny. Střední školu jsem již strávila v dětském domově. Když se na to takhle zpětně dívám, tak se dá říci, že z vlastní vůle. V domově jsem prožila něco málo přes 4 roky a musím říct, že mi to dalo hodně do života a ani v nejmenším této životní zkušenosti nelituji. Po střední škole jsem se samozřejmě hlásila na vysokou školu a byla jsem přijata na jednu z pražských univerzit. V této části mého života, již v dětském domově nejsem, nyní bydlím na koleji a jsem již sama za sebe. Nyní jsem ve třetím ročníku bakalářského programu oboru Marketingová komunikace, takže si lámu hlavu s bakalářkou a přípravou na státnice. Ráda bych ve studiu pokračovala buď v navazujícím magisterském studiu, nebo bych si ráda zkusila i jiný obor. Nadace Terezy Maxové dětem mě velmi podporuje v mých mimoškolních aktivitách, díky ní mohu navštěvovat již 2 rokem jazykové kurzy angličtiny a španělštiny. Nevím jak vás, ale mě jazyk hodně baví, takže za každou podobnou příležitost jsem vděčná. Protože pro mě je vzdělání to nejdůležitější, co v životě mám.“

20) Markéta M.
„Dětský domov, pro někoho budova plná sirotků, pro jiného zas dětí, před nimiž je potřeba mít se na pozoru. Pro mě je to místo, které ze mě vychovalo dívku hodnou samostatného života. Když jsem ve třinácti letech poprvé spatřila ceduli s nápisem Dětský domov Čeladná, vůbec mě nenapadlo, jak moc se můj život změní. Ačkoliv je pro mě dodnes těžké smířit se s myšlenkou, že jsem nezažila dětství v milující rodině, na dětský domov vzpomínám s úsměvem na tváři a hřejivým pocitem u srdce. Po odchodu z dětského domova mé kroky mířily do Prahy, kde jsem po gymnáziu nastoupila na vysokou školu a postupem času si zde začala budovat zázemí. Již během studií jsem věděla, že pouze teoretické znalosti nabyté ve škole nestačí k uplatnění se na trhu práce, proto jsem si našla brigádu jako účetní v jedné mezinárodní společnosti. Za těch téměř 27 let, jsem už ušla pořádný kus cesty a zdolala nespočet překážek, studiem na vysoké škole počínaje a sjednáním hypotéky pro koupi vlastního bytu konče. Nemůžu však říct, že za to vše vděčím pouze vlastnímu úsilí, neboť jsem vždy byla obklopená lidmi, kteří při mně stáli, ať už se jednalo o vychovatele v dětském domově, hostitelskou rodinu, přátelé a v neposlední řadě nestátní neziskové organizace. Mé velké díky patří zejména Nadaci Terezy Maxové dětem, která mě podporovala nejen po dobu trvání mého vysokoškolského studia, ale zájem o mne jeví dodnes a to i přesto, že už stojím na vlastních nohou, čehož si nesmírně vážím.“

21) Veronika P.
„Do dětského domova jsem byla umístěna ve svých dvanácti letech společně se svojí starší sestrou. Důvodem byly dlouhodobé finanční potíže ze strany rodičů. Otec nikdy nepracoval a máma pobírala částečný invalidní důchod. Takto jsme žili dlouho a neustále měnili bydliště, jednou mě už ani rodiče neposílali do školy a to byl hlavní impuls pro sociální pracovnici, aby nás odebrala rodičům. Vyrůstání v dětském domově jsem brala jako něco úplně normálního. Až v dětském domově jsem měla pocit, že mám domov. Dětský domov mě vždy podporoval a to ne jen ve studiu. Na střední škole jsem vystudovala obor Veřejnosprávní činnost, ale už od začátku jsem věděla, že v budoucnu budu chtít dělat úplně něco jiného a věnovat se něčemu mně blízkému. Proto jsem pokračovala ve studiu na vysoké škole.  Nyní jsem ve třetím ročníku obor Sociální pedagogika na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. Vím, že je to obor, ve kterém budu moci uplatnit své zkušenosti a být nápomocná druhým. Jsem vděčná Nadaci Terezy Maxové dětem, že mi pomáhá při studiu a věřím, že tak budu mít více možností jak se v životě uplatnit. 

22) Sandra P.
„Moje dětství bylo těžké. Do dětského domova jsem se dostala v 11 letech, začala jsem chodit na základní školu do 5. třídy, spoustu věcí jsem neznala a neuměla, ale i přesto všechno jsem dokončila základní školu s jedničkami a dvojkami. V mém dětství nebylo nic moc hezkého a o některých věcech nebudu radši psát, jen nebylo lehké žít ve velké rodině a s nevlastním otcem. V dětském domově jsem nastoupila na střední školu v oboru sociální činnosti a úspěšně jsem odmaturovala. Za všechno jsem vděčná svým tetám a strejdům v domově. Minulý rok jsem nastoupila na vysokou školu v oboru Sociální pedagogika. Chtěla bych udělat bakaláře a pokračovat dál na magistra. Za to, že mohu studovat vysokou školu, vděčím Nadaci Terezy Maxové dětem, která mi už dva roky přispívá na školu, ubytování a cestovné a případně i na studijní materiály. Jsem za to vše velice vděčná a doufám, že to vše dotáhnu do konce. A že už budu mít jen spokojený a klidný život.“

23) Hana A.
„Do dětského domova jsem se dostala v roce 2002, když mi bylo 11 let. Nejprve to byl šok, ale brzy jsem si zvykla a nyní musím říci, že jsem ráda, že jsem v dětském domově byla. Nejen, že mi poskytl stabilní sociální zázemí, které jsem doma neměla. Také jsem zde potkala pár lidí, kteří mě psychicky podpořili a vždy, když jsem potřebovala, mohla jsem se jim svěřit. Již od základní školy jsem byla „premiantkou“ třídy. Po základní škole jsem se dostala na obchodní akademii v Mladé Boleslavi a úspěšně vystudovala maturitní obor Ekonomické lyceum. To mi však nestačilo a podala jsem si přihlášku na Vysokou školu finanční a správní, kde jsem začala studovat obor Řízení podniku a podnikové finance. Jelikož mě čísla a vše okolo baví, byla jsem úspěšnou studentkou i na vysoké a jsem již inženýrkou. Jediným problémem bylo, že jsem se od základní školy učila německý jazyk a tak jsem se bála přejít na angličtinu, která je v dnešní době téměř nutností. Posledním rokem na vysoké jsem se rozhodla to změnit a začala se věnovat ve volném čase studiu angličtiny. Oslovila jsem Nadaci Terezy Maxové dětem, která mě podpořila v rámci financování jazykových kurzů. V brzké době mě čeká 3-týdenní jazykový pobyt v Anglii, který mi nadace taktéž zprostředkovala. Díky Nadaci jsem zase o krůček blíže svému vysněnému povolání. Děkuji J

24) Veronika F.
„Tíživá situace v mé rodině byla pro mě velmi těžkým břemenem, už když jsem byla malá. Na dětský domov ve Frýdlantu se dnes dívám jako na vysvobození, podporu při boji se stigmaty z minulosti a šanci na důstojný život. Ačkoliv jsem na základní škole, kde jsem byla outsiderem, neměla výborné známky, na následném jazykovém gymnáziu jsem odmaturovala s vyznamenáním a poté absolvovala roční pomaturitní studium angličtiny. Vedení domova do mě vkládá velké naděje a to je spolu s mojí mnohaletou vášní pro angličtinu a jazyky všeobecně hnací motor pro úspěšné studium. V dětském domově bych ráda zůstala do dosažení bakalářského titulu. Dnes si díky podpoře Nadace Terezy Maxové dětem plním svůj sen a studuji na Metropolitní Univerzitě obor Anglofonních studií a mám za sebou zatím úspěšně první semestr studia, které mě velmi baví. Podporu nadace beru jako velkou šanci, díky níž mohu udělat další pozitivní krok kupředu.“

25) Radek L.
„Nikdy by mne nenapadlo, že budu studentem vysoké školy.  Na základní škole jsem neměl ani tušení, co vysoká škola znamená.  Mé nedobré výsledy ze čtvrté třídy tomu nasvědčovaly.  Po základní škole jsem se rozhodl nastoupit na střední školu, kterou jsem ukončil maturitou. Pamatuji si okamžik, kdy jsem o přestávce seděl v lavici a přemýšlel, jakým směrem se můj život bude uchylovat. První myšlenka byla jasná, udělat maturitu a poté se zkusit přihlásit na vysokou školu a zkusit tak dosáhnout na bakalářský titul. Nyní mám titul Bc. za sebou a díky Nadaci Terezy Maxové dětem, která mne podporuje, jsem úspěšně ukončil první semestr magisterského studia oboru Marketingová komunikace na Vysoké škole finanční a správní. Je pro mne ctí, že do mne nadace vkládá naději, důvěru a pozitivní energii.“

Nadace Terezy Maxové dětem slaví 25 let.
Od roku 1997 se Tereza Maxová a její nadační tým snaží být oporou pro ty, kteří jsou na pomoc dospělých bytostně odkázáni. Opuštěným a ohroženým dětem. Nadace věří, že každé dítě by mělo mít svou mámu a tátu, místo, kterému se říká domov. Pomáhá proto všem dětem, které jsou bez rodičů, vyrůstají v dětských domovech, náhradních rodinách nebo jejichž vlastním rodinám hrozí krize či rozpad. Za 25 let své činnosti podpořila statisíce dětských příběhů a rozdělila bezmála 500 mil. Kč.

 V rámci oslav nadace:

  • ledna 2022 vydala knihu TERIBEAR  – Tajemství modré krabice, kterou speciálně pro nadaci napsala Alena Mornštajnová. Knihu vydal Albatros Media. Pohádka o méďovi TERIBEARovi, který hledá domov, v květnu 2022 vyšla i jako audiokniha. Tu ve spolupráci s OneHot Book namluvil Hynek Čermák.
  • května 2022 ve spolupráci s Českou poštou byla uvedena na trh Emise vlastních známek „25 LET NADACE TEREZY MAXOVÉ“.
  • května – 1. června 2022 proběhne charitativní aukce na Aukro.cz, jejíž výtěžek podpoří Fond pro vysokoškoláky
  • Od 12. září do 18. září 2022 proběhne TERIBEAR hýbe Prahou aneb Prima den s medvědem. Sportovně charitativní akce pro všechny věkové kategorie, které chtějí svým pohybem pomoci dobré věci. Více na teribear.cz
  • Každý den se snažíme mnoha dětským příběhům dopsat šťastnější konce.

Zdroj a foto: www.terezamaxovadetem.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.