Nejčastější oční vady: narůstá počet krátkozrakých lidí. Problémy se týkají i dětí

Mezi nejčastější oční vady patří krátkozrakost, dalekozrakost, vetchozrakost a astigmatismus.  Právě počet krátkozrakých lidí rapidně narůstá. Pacienti, kteří vidí špatně na dálku, tvoří nyní v Česku zhruba pětinu populace, za necelých 30 let by to mohla být až polovina. Podle australsko-singapurské studie by totiž v roce 2050 mohlo na světě žít téměř pět miliard krátkozrakých.

Počet lidí s dioptrickou oční vadou každým rokem roste, nejvíc přibývá lidí s krátkozrakostí, na které se velkou měrou podílí časté dlouhodobé ostření zraku do blízka, například na počítači nebo mobilním telefonu. „Krátkozrakost je oční vada, při které se při pohledu do dálky paprsky světla sbíhají už před sítnicí, a na sítnici tak nevzniká ostrý obraz. Projevuje se neostrým viděním do dálky. Koriguje se brýlemi, kontaktními čočkami nebo chirurgickým zákrokem. Ten se provádí buď laserem, nebo implantací nitrooční čočky. Především v důsledku nadměrné práce do blízka na počítačích, tabletech a mobilních telefonech se předpokládá, že v budoucnu nejvíce vzroste počet krátkozrakých lidí. Celosvětově roste i počet dětí s krátkozrakostí. Aktuálně se krátkozrakost vyskytuje u přibližně 15 až 20 procent školáků,“ uvedl Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Další častou vadou je hypermetropie neboli dalekozrakost. Dalekozrací lidé vidí hůř na blízko. Málokdo ví, že tato vada postihuje v raném věku každého. Po narození jsou totiž oči všech dalekozraké, časem se ale u zdravých očí vše srovná. „Při této oční vadě se paprsky světla sbíhají až za sítnicí, a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz. Při nižší dalekozrakosti pacient vidí relativně dobře do dálky, pociťuje ale zhoršení vidění do blízka, zejména při čtení. Stejně jako krátkozrakost i tato vada se koriguje brýlemi, kontaktními čočkami nebo operací,“ popsala Martina Kolářová, lékařka zlínské oční kliniky Gemini.

Problémy při čtení pociťují i lidé s vetchozrakostí. „Presbyopie neboli vetchozrakost je oční vada, která souvisí se stárnutím organismu, a tedy i oka. Projevuje se jako ztráta schopnosti čočky zaostřovat na blízko po 40. roce věku, takže dotyčný má potřebu si při čtení oddalovat text od očí,“ řekl Pavel Stodůlka.

Kolem deseti procent populace trpí astigmatismem. „Astigmatismus je oční vada, která se vyskytuje často společně s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí. Rohovka oka má rozdílnou lomivost v různých směrech. Lidé, kteří astigmatismem trpí, vidí neostře na blízko i na dálku. Onemocnění se projevuje mlhavým, rozmazaným viděním. Koriguje se cylindrickým sklem v brýlích nebo laserovou operací, kontaktními čočkami jen výjimečně,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.

Stoprocentní prevence proti vzniku oční vady sice neexistuje, některé ale vývojem oka v dětství samy vymizí. „Spolehlivý způsob, jak předcházet krátkozrakosti, dalekozrakosti nebo astigmatismu, bohužel neexistuje. Tyto dioptrické vady se ale v průběhu života mohou měnit. Například občasné zašilhání u kojenců je běžné. Léčba je nutná až při výskytu v pozdějším věku. Děti mají do předškolního věku fyziologicky mírnou dalekozrakost, která růstem většinou vymizí. Naopak krátkozrakost se typicky v pubertě růstem oka zhoršuje,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.

Pro některé pacienty ve věku mezi 18 až 45 lety může být řešením laserová operace. Díky ní se mohou bezbolestně za pár minut své oční vady zbavit. „Laserovou operací se lze zbavit i dioptrických brýlí. Takový zákrok podstoupí v Česku kolem 15 tisíc lidí ročně. Zákroky jsou rychlé, nebolí a jsou maximálně bezpečné. I to je důvod, proč zájem lidí o laserové operace stále stoupá, za posledních pět let zhruba o deset procent,“ uzavřel Pavel Stodůlka.

Zdroj: Gemini, foto: archiv

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.