Školní obědy v Česku oslaví 60. narozeniny. Pro ¾ dětí a jejich rodičů jsou důležitou garancí teplého jídla,  čekají od nich ale víc: větší výběr, lepší kvalitu i víc inovací

Školní oběd je grunt – to v Česku platí už téměř 60 let1. V právě startujícím školním roce si  připomeneme vznik první organizační a výživové normy o školním stravování u nás. Ta nejenže přinesla  řád, ale postupně vznikl systém, který funguje dodnes. Jak v této souvislosti vyplývá z exkluzivního  průzkumu agentury IPSOS pro Scolarest, ve školních jídelnách se dnes stravuje přes ¾ dětí a  teenagerů (76,7 %). Pro přibližně jednoho z deseti rodičů (13 %) je ale cena obědů zásadní překážkou, a  to navzdory tomu, že vnímají, jak důležitý je školní oběd i z hlediska sociálních kontaktů dětí. Jak dál  vyplynulo z nezávislého průzkumu, hlavně v menších městech realita jídelen zaostává za očekáváním rodičů, především co se týče výběru, kvality i pružnějšího reagování na novinky a výživové trendy. 

Priority rodičů 
Aby si dítě pochutnalo. Aby jedlo zdravě a vyváženě. Aby nemělo hlad, nemuselo jíst, co nemá rádo, a bylo  v průběhu oběda v kolektivu se svými spolužáky. To jsou nejdůležitější aspekty, které rodiče zdůraznili v  reprezentativním výzkumu IPSOS pro Scolarest. Téměř 1/4 dětí se ve školní jídelně nestravuje, nejméně  tuto formu stravování využívají děti v Karlovarském kraji a v Praze – nejčastějším důvodem pro to je skutečnost, že se stravují doma (40,2 %). Finance jako zásadní překážku (12,8 %), proč se děti nestravují  ve školní jídelně, přiznali rodiče v Praze, ale taky v Olomouckém, Pardubickém a ve Zlínském kraji, přičemž  pro 3,4 % z nich jsou školní obědy zcela nad možnosti rodinného rozpočtu. K zásadním zjištěním patří i to,  že 5 % dětí si obědy „řeší“ samo, to znamená, že dostávají od rodičů peníze a kupují si, co chtějí. 

Jídelny pod „drobnohledem“  
Z průzkumu dál vyplývá, že drtivá většina rodičů se ve stravování svých dětí sice angažuje (86 %), zároveň  ale přiznává, že 2/3 dětských strávníků (71,4 %) si vybírá jídlo ve školní jídelně bez nebo jen s „lehkou“  kontrolou rodičů. Zároveň ale rodiče mají řadu návrhů, co by se mělo zlepšit: zapracovali by na výběru a  pestrosti jídel (33,8 %), nabídce čerstvého ovoce a zeleniny (33,5 %), kvalitě surovin a jídel (25,2 %),  inovacích v jídelníčku (20,8 %) nebo například sezonním výběru surovin (17,1 %). Překvapivým zjištěním  reprezentativního průzkumu je, že každé přibližně desáté dítě (10,4 %) nemá v rámci školního oběda  jakoukoliv možnost výběru.  

„Ve školních restauracích by se měly děti seznámit s tím, jak vypadá a chutná zdravé a kvalitní jídlo. A právě výběř je něco, na co jsme se cíleně zaměřili v novém školním menu. Naši strávníci ho měli zajištěný vždy, teď  ho pod dohledem týmu odborníků na výživu a našich kuchařů, ale i na základě názorů rodičů a dětí ještě  rozšiřujeme a dáváme mu ucelenou podobu,“ zdůrazňuje Michal Debrecéni, generální ředitel Compass  Group/Scolarest, a dodává: „Děti už léta v oblasti stravování vychováváme formou hry. Náš maskot  dobrých školních obědů Barvožrout učí děti rozmanitosti a pestrosti na talíři, jak by měla vypadat ideální  porce, respektive že oběd nemusí být pouze smažený a obsahovat maso. Teenagerům zas Barvožrout  připomíná, proč je dobré neplýtvat a nevyhazovat zbytečně jídlo. Teď k tomu přidáváme ještě větší porci  různých forem ovoce a zeleniny, nových surovin a receptur zrcadlících změny ve společnosti. Jako největší  

1./ V roce 1953 bylo péčí o školní stravování pověřeno ministerstvo školství. Vychází první vyhláška, která určuje odpovědné orgány,  výši nákladů na potraviny a výši úhrady za stravování. Rodiče hradí pouze náklady na potraviny (zůstalo doposud). V roce 1960 byl  schválen školský zákon, v roce 1963 jsou pak vyhlášeny první výživové normy pro školní stravování a postupně se zřizují výchovná  střediska školního stravování (školní jídelny).

soukromý poskytovatel školního stravování v Česku neseme zásadní díl zodpovědnosti za výchovu dětí  k udržitelnosti a neplýtvání.“ 

Rozhodně přitom nejde pouze o jednorázové „zero waste“ projekty. Díky dlouhodobé spolupráci s organizací Zachraň jídlo se podařilo zařídit možnost darování nezkonzumovaného jídla. Od začátku  školního roku toto jídlo bezpečně zabalené ve vratných obalech značky REkrabička poputuje potřebným  hned ze dvou restaurací Scolarest, konkrétně z Gymnázia Jana Keplera v Praze i ze SPŠ Prosek. Další  školní jídelny Scolarest se postupně připojí dle svých možností a kapacit v následujících měsících. 

Co na talíř?  
Jak vyplývá z reprezentativního průzkumu IPSOS pro Scolarest, v tomto ohledu jsou priority rodičů jasné.  Panuje mezi nimi shoda v důrazu na nutriční a zdravotní parametry stravování – důležitost přikládají kvalitě  jídelníčku připraveného skutečných odborníkem (13,8 %), ale i tomu, aby se dítě u oběda přirozeně a hravě  vzdělávalo o zdravém životním stylu (11,4 %). Platí, že s vyšším dosaženým vzděláním rodičů význam těchto  parametrů výrazně stoupá. Co se týče dalšího vývoje, žebříčku zásadních očekávání rodičů jednoznačně  dominuje dostupnost čerstvých ovocných a zeleninových salátů (37,3 %), zařazování nových trendových a  moderních surovin – např. kuskusu a bulguru (23,8 %), respektive požadavek na vznik samoobslužných  školních restaurací (22,1 %), kde se dítě obslouží samo, vytřídí zbytky nesnědeného jídla a roztřídí po sobě i  nádobí. Rodičům chybí i pružnější reagování školních jídelen na změny v chuťových preferencích strávníků včetně zařazování nových surovin a koření (21,2 %).  

„Hodně diskutovaná je otázka norem nebo například spotřebního koše – jeho základy jsou věcně správné. I když se jedná o starší normu, určuje základní mantinely a záleží pak na konkrétní spolupráci odborníků na  výživu a kuchařů, jak si s podobou školního menu poradí. Obecně výzkumy ukazují, že školáci, kteří se stravují  ve školních restauracích, konzumují více vlákniny, mléka, ovoce a zeleniny – ochutnají jídla, která by jejich  rodiče možná nikdy nenapadlo připravit, a mají tak víc energie na všechno to každodenní učení a objevování,“ je přesvědčený Michal Debrecéni, generální ředitel Compass Group/Scolarest. 

O průzkumu:  
Sběr dat byl realizován exkluzivně pro společnost Compass Group/ Scolarest prostřednictvím aplikace Instant Research agentury  IPSOS. Šetření probíhalo metodou online dotazování v období od pátku 22. 7. do úterý 26. 7. 2022 na reprezentativním vzorku 1.047  osob z IPSOS CASI panelu. Respondenty byli muži a ženy ve věku 18–65 let z celé ČR. 

O Scolarestu: 
Společnost Scolarest, součást skupiny Compass Group, je největším poskytovatelem stravování na školách s 25letou tradicí. Jen v  České republice stravujeme žáky a studenty z více než 236 mateřských, základních a středních škol. Vaříme podle pečlivě  prověřených receptur z čerstvých surovin té nejvyšší kvality pouze od certifikovaných dodavatelů. Garantujeme stravování dle všech  platných vyhlášek a nařízení. Novinkou školního roku 2022/23 je ještě barevnější, zdravější a zelenější obědové menu, které přináší  dětem i rodičům větší přehlednost, předvídatelnost a kontrolu nad jídelníčkem. Náš maskot Barvožrout učí děti rozmanitosti a  pestrosti na talíři, jak by měla vypadat ideální porce, resp. že oběd nemusí být pouze smažený a obsahovat maso. Prostřednictvím  nástěnek JUŽ: Jíme zdravě, Učíme se s lehkostí, Žijeme zodpovědně, vysvětlujeme teenagerům, jak jídlo ovlivňuje naše tělo, proč  upřednostnit zeleninu před sladkostmi, ale také to, proč je dobré neplýtvat a nevyhazovat zbytečně jídlo. 

Nahlédněte s námi pod pokličku závodního a školního stravování 

Zdroj a foto: www.scolarest.cz, www.ceskyobed.cz