Nezapomeňte na své srdce: jak bojovat se zákeřným cholesterolem?

Na 29. září každoročně připadá Světový den srdce vyhlašovaný Světovou federací srdce (WHF) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Jeho cílem je zejména prevence kardiovaskulárních onemocnění a osvěta o možnostech jejich léčby. Srdeční onemocnění jsou každý rok zodpovědná za asi 30 % úmrtí v České republice. BENU Lékárny kromě jiných komplexních preventivních konzultačních programů nabízí i program měření cholesterolu, který má na zdraví srdce a celkového kardiovaskulárního systému zásadní vliv. Jaký je jeho význam pro lidské tělo a rizika s ním spojená, vysvětluje odborná konzultantka BENU Lékáren PharmDr. Ivana Lánová.

Srdce je ústředním orgánem zajišťujícím oběh krve a hemolymfy tělem, stará se tedy o komplexní přenos dýchacích plynů, živin či odpadních látek. Jeho správná funkce je tak pro lidské tělo zásadní, a proto je nutné o něj náležitě pečovat. Srdeční choroby u nás stejně jako v celém západním světě patří k nejčastějším příčinám úmrtí. Podle dat ČSÚ stojí srdeční onemocnění pravidelně za více než 30 % úmrtí v České republice.[1]

Bez cholesterolu bychom nebyli
Obzvlášť často jsou zmiňována rizika srdečních onemocnění a kardiovaskulárních chorob obecně ve spojitosti s cholesterolem. Ačkoliv bývá cholesterol obvykle vnímán v negativním světle, jeho role v organismu je zásadní. „Cholesterol je pro lidské tělo nepostradatelný. Jedná se totiž o látku nezbytnou při zpracování tuků, syntéze hormonů či tvorbě buněčných membrán. Najdeme ho v každé naší buňce. Nebezpečí pro člověka však obvykle představuje až jeho zvýšená koncentrace v krvi. Ta totiž může způsobovat některá závažná onemocnění srdce,“ vysvětluje PharmDr. Ivana Lánová.

Lidský organismus si většinu potřebného cholesterolu zvládne vyrobit sám v játrech. Zbytek pak přijme ve stravě, konkrétně v potravinách obsahujících živočišný tuk. Měli bychom si ovšem dávat pozor na množství cholesterolu, které tělu dodáváme. Vysoká hladina cholesterolu v krvi nebolí, ale i přesto umí být velmi nebezpečná. „Pro člověka z běžné populace by denní příjem cholesterolu obecně neměl překročit 300 mg. To je pro představu něco mezi jedním a dvěma vejci. U sportovců a lidí s vyšší fyzickou zátěží, u nichž je běžný zvýšený výdej energie během dne, se toto číslo samozřejmě přiměřeně zvyšuje. O poznání nižší by pak měl být denní příjem u lidí s diagnostikovanou zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi,“ říká Lánová.

Není cholesterol jako cholesterol
Ne všechen cholesterol pro nás ale představuje nebezpečí. „Pokud mluvíme o cholesterolu v krvi, myslíme tím látky, které označujeme jako vysokodenzitní lipoprotein (HDL) a nízkodenzitní lipoprotein (LDL). HDL, který bývá podle počátečního písmenka někdy označován, jako ‚hodný‘ cholesterol, není sám o sobě škodlivý. Naopak pomáhá tělu metabolizovat nadbytečné tukové látky. Na pozoru bychom však měli být před nízkodenzitním lipoproteinem (LDL). Jeho zvýšená koncentrace v krvi totiž může způsobovat aterosklerózu, kdy se tukové látky usazují v cévních stěnách a tvoří tzv. sklerotické pláty,“ vysvětluje Lánová „Ty brání bezproblémovému průtoku krve a oslabují pružnost cév. V extrémních případech může dojít až k jejich úplnému ucpání. V důsledku toho nejsou orgány dostatečně zásobeny krví, a tím pádem ani kyslíkem a dochází k jejich poškození. Může tak docházet k závažným onemocněním, jako je tzv. ischemická choroba srdeční projevující se známou anginou pectoris nebo infarktem myokardu, či mozková mrtvice,“ vyjmenovává Lánová.

Nejsnazší obranou před onemocněními srdce a kardiovaskulárními onemocněními obecně je prevence, která je navíc vcelku snadná. Jejím základem je správná životospráva. Pokud se člověk dostatečně hýbe a dbá na pestrou a vyváženou stravu, mívá způli vyhráno. Rizikovými faktory urychlujícími proces vzniku sklerotických plátů ucpávajících cévy je naproti tomu zejména nadváha a obezita, nedostatek pohybové aktivity, nedostatečný příjem rostlinné stravy a vlákniny či kouření, v jehož důsledku bývá oslabována cévní stěna. „Nejlepší prevencí je proto nekouřit, omezit příjem tuků, alkoholu a soli, a naopak do jídelníčku přidat více zeleniny, ovoce a vlákniny a v neposlední řadě se nebát pravidelných fyzických aktivit. Svou roli ovšem může sehrát i genetika,“ upozorňuje Lánová. „Nadprodukce cholesterolu v játrech je často dědičná. I přes příkladnou životosprávu je tak třeba mít se na pozoru. Abychom měli náš stav vždy pod kontrolou, je nezbytné hladinu cholesterolu v krvi pravidelně monitorovat. Buď v rámci pravidelných zdravotních prohlídek u praktického lékaře, nebo přímo v našich lékárnách a nově otevřených Centrech prevence s poradenstvím,“ radí Lánová.

Centra prevence s poradenstvím BENU
BENU Lékárny v rámci programu měření cholesterolu nabízí bezbolestné preventivní konzultace a poradenství, jejichž součástí je mimo jiné měření glykemie, krevního tlaku či lipidového panelu informativně mapující orientační hladinu cholesterolu v krvi. Z těchto dat je pak možné stanovit i rizika rozvoje srdečních onemocnění, kardiovaskulárních onemocnění obecně či metabolického syndromu v nejbližších letech. „Většinou od pacientů slyšíme, že nemají čas na to, aby si došli nechat zkontrolovat hladinu cholesterolu ke svému praktickému lékaři. V lékárnách se dostáváme k lidem blíž. Na konzultaci se pacient může objednat jednoduše telefonicky, nebo přes mobilní aplikaci, či rovnou osobně v lékárně. Ve stanovený termín má potom lékárník vyhrazen čas jen pro něj, a má tedy dostatek prostoru vše důkladně vysvětlit a doporučit, co nejlépe dále dělat. Pacientovi informativně změříme hodnotu lipidového panelu (lipidogramu), glykemie, krevního tlaku či obvodu pasu a informujeme jej o možných rizicích rozvoje onemocnění srdce, kardiovaskulárních onemocnění obecně, nebo o rizicích vzniku metabolického syndromu,“ popisuje Lánová. Více informací o prevenci a měření cholesterolu najdete na stránkách na www.benuprevence.cz.

^[1] https://www.czso.cz/documents/10180/163378569/csu_tk_priciny_smrti_prezentace.pdf/b87f04e6-ca7a-4c3e-9a1b-8eef3fe1c32d?version=1.0

Foto: archiv Benu