Covid střídá epidemie diabetu, varují lékaři! Češi tloustnou a nehýbou se

Česko tloustne a je čím dál tím nemocnější. A tak na pozadí covidu tiše bobtná jiná epidemie: diabetu 2. typu. Každoročně u nás přibude zhruba 30 000 nově diagnostikovaných pacientů s cukrovkou. Ve věku nad 65 let už nemocí trpí každý třetí. Diabetes přitom podle lékařů výrazně zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, poškozuje ledviny nebo zrak. Nemoci se přitom dá snadno předcházet: správnou prevencí a zdravou životosprávou. K dispozici mají lékaři i moderní léčbu tzv. glifloziny, která se však zatím dostane pouze ke zlomku pacientů. I o tom desítky odborníků diskutovali na Jihočeském diabetologickém dni.

V České republice žije přes 1 000 000 pacientů s cukrovkou, podle odhadů by jich do roku 2030 mělo být téměř 1 300 000. „Situace se dlouhodobě nevyvíjí vůbec dobře. Lidé tloustnou, s čímž souvisí přírůstek pacientů s cukrovkou 2. typu a s tím spojených přidružených onemocnění,“ říká MUDr. Ondřej Vrtal, vedoucí diabetologického centra Nemocnice České Budějovice. Podle něj za neustálým nárůstem počtu pacientů stojí zejména špatná životospráva. „To je problém v celé České republice. Málo se hýbeme, máme velkou spotřebu vysoce energetických jídel, alkoholu, hlavně piva,“ vypočítává MUDr. Vrtal. Mnoho pacientů si podle něj příliš neuvědomuje, jaké další komplikace s sebou cukrovka přináší. Ta přitom ničí kardiovaskulární systém, ohrožuje ledviny a škodí i nervům – proto se diabetikům horší zrak nebo trpí tzv. neuropatií, tedy odumíráním nervů v nohou.

„Diabetici mají výrazně vyšší riziko srdečního infarktu nebo cévní mozkové příhody a na tyto komplikace také častěji umírají. Cukrovka je v Česku nejčastější důvod slepoty, potřeby dialýzy v důsledku selhání ledvin nebo neúrazové amputace dolní končetiny u takzvané diabetické nohy,“ popisuje MUDr. Vrtal. Než lékaři začnou předepisovat léky, snaží se nemoc u pacientů zvrátit úpravou životosprávy. „S tím máme u nás v nemocnici obecně problém, pacienti nechtějí dodržovat ani základní režimová opatření. Přitom pokud by se začali hýbat, jedli zdravěji a zhubli, často diabetes vůbec nemusíme řešit. Řada pacientů také zanedbává prevenci u praktického lékaře, a tak o své cukrovce dlouho ani neví,“ popisuje situaci MUDr. Vrtal. Do nemocnice je tak často přivádí úplně jiný zdravotní problém, který však s cukrovkou souvisí – například covid-19, jenž diabetiky ohrožuje výrazně více. V roce 2021 u nich byl dokonce nejčastější příčinou úmrtí. Prevence v podobě pravidelných prohlídek je tak podle MUDr. Vrtala klíčová.

Životně důležitým orgánům škodí už tzv. prediabetes, tedy stav, který cukrovce předchází. Na ten lékaři většinou reagují doporučením změny životosprávy. Co se týče samotného diabetu, lékaři mají k dispozici široké možnosti terapie, včetně moderní léčby tzv. glifloziny. „Jedná se o skutečně velmi účinné preparáty, které vedle toho, že léčí cukrovku a pomáhají pacientům zhubnout, snižují i riziko kardiovaskulárních komplikací a poškození ledvin,“ říká MUDr. Vrtal. I přesto se zatím tyto léky dostanou pouze asi k 10 % diabetiků – podle lékařů zejména proto, že nemají ve všech případech úhradu od zdravotních pojišťoven.

Foto: archiv

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.