Gynekologické zdraví pod vlivem hormonů

Hormonální změny spojené s přechodem z dětství do plodného období, s těhotenstvím a s přechodem do období hormonálního klidu jsou běžnou součástí života každé ženy. Přestože jsou fyziologické, mohou mít významný vliv na gynekologické zdraví – projevují se různými způsoby a mohou přinášet určité zdravotní problémy. Nicméně za pomoci zdravého životního stylu, léků a potravinových doplňků se i s potížemi, které s sebou přináší hormonální změny, dá aktivně bojovat.

Puberta a menstruační cyklus
Přechod z dětství do puberty se vyznačuje výrazným zvýšením produkce pohlavních hormonů. Samotná puberta pak přináší kromě rozvoje sekundárních pohlavních znaků také nástup menstruačního cyklu. První menstruační krvácení se objevuje průměrně kolem 13. roku věku. Pokud se nedostaví do 15 let, je třeba dívku vyšetřit a zjistit, zda nejde o nějakou závažnou poruchu zrání organizmu. Minimálně stejnou pozornost si zaslouží také první známky pohlavního dospívání (růst prsů) před 8. rokem života.

Syndrom polycystických vaječníků
Zpočátku může být menstruační cyklus nepravidelný (i několik let), poté by se měl ustálit na délku 28±5 dní s krvácením trvajícím průměrně 5 dní. Extrémně dlouhé rozestupy mezi jednotlivými menstruacemi může způsobit syndrom polycystických vaječníků. Tato porucha řízení zrání vajíček ve vaječníku je spojena s poruchou metabolizmu cukrů, často i obezitou nebo nadprodukcí testosteronu a bývá příčinou akné, nadměrného ochlupení i snížené plodnosti. Propojení syndromu polycystických vaječníků s metabolizmem cukrů je natolik silné, že jednou z cest, jak se zbavit potíží, je redukce tělesné hmotnosti a užívání léků na cukrovku (metformin, kyselina inositolová).

Dysmenorea
K menstruaci mají ženy různý vztah. Mohou ji považovat za otravnou, ale mohou ji vnímat i jako známku zdraví. V mládí se na ni mohou těšit jako na potvrzení, že nedošlo k nechtěnému otěhotnění, o pár let později ji mohou oplakat jako známku toho, že nedošlo k otěhotnění chtěnému. Každopádně je nemalá skupina žen, která se na menstruaci vysloveně netěší – jsou to ženy s dysmenoreou a není jich málo (udává se 30–50 %). Někdy až krutá bolest v podbřišku bývá doprovázena bolestmi hlavy, nevolnostmi, zvracením, průjmem či kolapsovými stavy. Pokud žena trpí těmito potížemi od první menstruace, jde o dysmenoreu primární, zatímco dysmenorea sekundární vzniká kdykoli v průběhu života. V každém případě je bolest vyvolána nadprodukcí prostaglandinů.

Primární dysmenoreu mohou způsobovat vrozené vývojové vady (septum v pochvě, stenóza děložního hrdla), u sekundární je nutné vyloučit zánět. Metody minimálně invazivní chirurgie (laparoskopie, hysteroskopie) umožní nejen vyloučit či potvrdit některé příčiny dysmenorey, ale rovnou je i ošetřit. Tam, kde příčinu neodhalíme, anebo ji neumíme odstranit, přichází na řadu podávání léků na bolest, které umí snížit tvorbu prostaglandinů, poslů bolesti i zánětu. Pokud jde o fytoterapii, jsou publikovány studie, ale jejich výsledky nejsou zcela přesvědčivé.

Ženy, kterým umožňuje jejich zdravotní stav užívat hormonální antikoncepci, mohou s vysokou mírou úspěšnosti použít jak antikoncepci kombinovanou (estrogen-gestagenní), tak čistě gestagenní. Hormonální antikoncepce významně snižuje růst děložní sliznice, tím oslabuje procesy při jejím odlučování a zároveň snižuje lokální produkci prostaglandinů. Monofázickou antikoncepci (všechny účinné tabletky mají stejné složení) lze dokonce spojovat po několik měsíců za sebou s vynecháním dnů bez hormonů, takže se menstruace ani dysmenorea nedostaví. Ženy s myomy pak mají nově možnost použít kombinaci blokátoru gonadoliberinů, ženského hormonu estradiolu a norethisteronu ve formě pilulek. Princip této léčby je známý již několik desetiletí, ale tato kombinovaná pilulka ho výrazně zjednodušuje.

Těhotenství
Období, kdy chce žena otěhotnět, je velmi citlivé na souhru hormonů. Zralá vajíčka se musí uvolnit a dorazit do děložní dutiny přesně v době, kdy je na ně sliznice dělohy připravená (receptivní endometrium). K tomu je nutná správná hladina progesteronu, ale například i správná funkce štítné žlázy. V prvních 12 týdnech pak budoucnost těhotenství závisí ještě na žlutém tělísku, které produkuje progesteron – poté jeho funkci zcela přebírá placenta.

Vysoké hladiny progesteronu, ale i estrogenů v těhotenství způsobují v menší či větší míře nevolnosti, varixy, hemeroidy, otoky dolních končetin a zácpu, ale také infekce močových cest nebo tromboembolické nemoci. Na druhé straně nedostatek progesteronu může být příčinou těhotenské ztráty a předčasného porodu.

Klimakterium a menopauza
Hormonální hladiny v těle ženy se v důsledku poklesu funkce vaječníků začínají měnit v období klimakteria (přechodu), které může nastat i několik let před menopauzou. Menopauza znamená konec menstruačního cyklu – když má žena 12 měsíců po sobě bez krvácení, je v menopauze. Po menopauze přichází postmenopauza, trvající po zbytek života.

V průběhu posledního století se život ženy prodloužil průměrně o 30 let, ale věk, kdy přestávají fungovat vaječníky, se podstatně nezměnil. To s sebou přináší spoustu nežádoucích změn – ve funkci některých orgánů, ale také ve struktuře kostí, sliznic a kůže. Přitom není jednoduché rozeznat změny způsobené nedostatkem estrogenu od změn, na kterých se podílí proces obecného stárnutí organizmu. Potíže v přechodu se rozdělují na akutní klimakterický syndrom a chronický klimakterický syndrom (tzv. organicko-metabolický syndrom).

Akutní klimakterický syndrom
Vyhasnutí funkce vaječníků souvisí s výrazným poklesem estrogenů, což je asi u 70 % žen spojeno s akutním klimakterickým syndromem různé intenzity. Potíže trvají průměrně 7 let a mohou významně snížit kvalitu života. Akutní klimakterický syndrom zahrnuje:

• psychické potíže – nespavost, plačtivost, podrážděnost, úzkost, ztráta libida, změna nálady, ztráta sebevědomí, snížená rozhodnost a schopnost koncentrace
• vazomotorické změny – návaly horka, noční pocení, bušení srdce

Akutní potíže klimakterického syndromu může žena překonat sama. Zvýšení pohybové aktivity (alespoň třikrát týdně 30 minut) pomáhá až dvěma třetinám žen odbourat akutní problémy a současně udržuje tělesnou hmotnost i kvalitu kostí. Úprava jídelníčku může snížit četnost potíží. A dostatečný příjem vhodných tekutin, který je základní podmínkou pro dobrou funkci organizmu, zmírní únavu, bolesti hlavy, nevýkonnost, ospalost i další nepříjemnosti. Výhodnou součástí každodenního pitného režimu jsou přírodní minerálky, které doplňují tělu důležité minerální látky, zejména hořčík, vápník a draslík.

S překonáním akutního klimakterického syndromu mohou pomoci také potravinové doplňky, léčivé přípravky a volně prodejná léčiva. Jako účinnou látku obsahují fytoestrogeny ze sóji, jetele nebo lnu, extrakt z ploštičníku hroznatého, směsi mikronutrientů, včelí produkty či extrakty pylových zrn. Pod vedením lékaře mohou ženy užívat i určité léky. Účinná je hormonální substituční terapie, která funguje na akutní klimakterický syndrom, současně brání rozvoji aterosklerózy (při časném startu, tj. do 10 let od přechodu) a prokazatelně chrání kostní hmotu. Potíže akutního klimakterického syndromu účinně ovlivňuje i kombinovaná hormonální antikoncepce.

Chronický klimakterický syndrom
Na rozdíl od akutního klimakterického syndromu, jehož příznaky jsou obvykle kratší a intenzivnější, je chronickým stavem, který přetrvává dlouhou dobu. Chronický klimakterický syndrom zahrnuje:

• porucha růstu sliznice pochvy a močových cest
• osteoporóza (řídnutí kostí)
• ateroskleróza (kornatění tepen)
• rozvoj neurodegenerativních onemocnění – stařecká demence, Alzheimerova nemoc, Parkinsonova nemoc, degenerace sítnice

Pro obnovu kvality poševní sliznice je ideální volbou lokální estrogenní léčba, s tou lze začít v jakémkoli odstupu od menopauzy a je bezpečná i pro ženy, které nemohou užívat systémovou hormonální léčbu. Na rozvoji osteoporózy, aterosklerózy i neurodegenerativních onemocnění se podílí mnoho vlivů – rizikových faktorů (kouření, vysoký tlak, vysoké hladiny tuku v krvi, cukrovka, nízká pohybová aktivita a androidní typ obezity), kterým je třeba předcházet zdravým životním stylem.

Zdroj: Doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D., gynekolog a porodník, předseda České menopauzální a andropauzální společnosti, foto: archiv