NE druhému infarktu – jak snížit riziko?

Red 8.5.20237.5.2023 0 komentářů

Srdeční infarkt je závažná událost, která člověku změní život. Přestože ho většina lidí díky moderním lékařským postupům přežije, neznamená to, že mají vyhráno. Pacient, který jej prodělal, se stává vysoce rizikovým z hlediska opakování příhody nebo vzniku dalších srdečně-cévních komplikací. Tato událost by proto měla odstartovat životní změny, které těmto rizikům zabrání. Přibližně 1 z 5 osob, které prodělaly infarkt, je totiž do pěti let znovu hospitalizována kvůli druhému infarktu. Na pomoc a podporu pacientů se srdečně-cévními chorobami byla nedávno založena také Česká aliance pro kardiovaskulární onemocnění.

K srdečnímu infarktu dochází, když je zablokován průtok krve do srdce, čímž nastává poškození nebo zničení části srdečního svalu. Přežití může záviset na tom, jak rozsáhlé je poškození a jak rychle se dá léčit pomocí léků a chirurgických zákroků. I díky vyspělosti dnešní akutní kardiologie počet úmrtí na srdeční infarkt neustále klesá – v České republice mu ročně podlehne asi 3 000 lidí, před deseti lety to byl přitom ještě dvojnásobek.^[1]

Ideální je samozřejmě infarktu předcházet a žít zdravě – nekouřit, zdravě se stravovat, pravidelně cvičit, omezit alkohol, stres a udržovat si normální tělesnou hmotnost. Součástí této primární prevence by měly být také pravidelné prohlídky u praktického lékaře, aby se včas odhalily známé rizikové faktory, jako je vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu nebo genetické predispozice – například hypercholesterolemie.

NE druhému infarktu
Pokud pacient prodělá infarkt, riziko dalších srdečně-cévních komplikací se výrazně zvyšuje – měsíc po infarktu je úmrtnost přibližně 5 % a přibližně 1 z 5 osob, které prodělaly infarkt, je do pěti let znovu hospitalizována kvůli druhému infarktu. V pěti letech po infarktu myokardu je pak až 30 % pacientů ohroženo rizikem rozvoje srdečního selhání.[2] „Dostat další infarkt je jako dostat další ránu. Jeden je hodně a dva už jsou pro srdce opravdu velkým zá sekundární prevence, aby se zabránilo dalšímu zatěžování srdce.“

Infarkt tak odstartuje v životě pacienta mnoho změn, zejména v oblasti životního stylu. Je nutné pochopit, jaké jsou obecně rizikové faktory, které k infarktu vedly, a eliminovat je, aby se předešlo opakovanému infarktu nebo srdečnímu selhání. Na prvním místě proto nastupuje farmakologická léčba – léky na snížení krevního tlaku, cholesterolu a srážlivosti krve. Je důležité je užívat pravidelně a podle předpisu, i když se člověk cítí dobsahem,“ varuje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti a přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, a dodává: „Proto by měl být pacient po infarktu léčen v rámci tzv.ře. Stejně podstatné jsou změny životního stylu, jako je zanechání kouření, zdravá strava, pravidelný pohyb a vyhýbání se stresu. Neméně důležité jsou i pravidelné kontroly u lékaře.

Každý si myslí, že jemu se to stát nemůže
Pan Vít Vojtěch (68) prodělal srdeční infarkt už ve svých 58 letech, a to za poměrně dramatických okolností. Srdeční příhoda ho zastihla úplně samotného v zimě na horách, při jízdě na běžkách. Infarkt se navíc projevil trochu atypicky, pan Vít nemohl najednou vůbec hýbat rukama. S vypětím sil se mu podařilo dostat se do horské chaty, odkud mu zavolali zdravotnickou záchrannou službu, která pacienta dopravila do nejbližšího města. Odtud byl pan Vít dál transportován vrtulníkem do Krajské nemocnice Liberec.„I když mi v tu chvíli asi šlo o život, byl jsem kupodivu celkem klidný a nepamatuji si, že bych prožíval nějaké pocity ohrožení nebo strach. Vlastně mám na transport do nemocnice a první dny po příhodě spíše zastřené vzpomínky. V každém případě se o mne lékaři a sestry skvěle postarali,“ vzpomíná pan Vít. Horší ale byly první týdny po propuštění z nemocnice: „Byl jsem hrozně slabý, jako po těžké nemoci, takový stav tělesné nedostatečnosti jsme nikdy předtím nezažil. Nebylo to vůbec příjemné.“ Navíc si pan Vít z nemocnice odnesl řadu léků, které musel dlouhodobě denně užívat – na vysoký cholesterol, na vysoký krevní tlak a zpomalení srdeční činnosti a také léky proti srážení krve. Nelehké začátky nového života po příhodě mu pomohla překonat rodina a koníčky.

„Také jsem si uvědomil, že musím začít trochu víc naslouchat svému tělu a tomu, co se mi snaží říct. Můj život před infarktem byl hodně hektický, plný stresu v zaměstnání, stravoval jsem se nepravidelně, nepovažoval jsem životosprávu za důležitou. Znáte to – každý z nás si myslí, že jemu se žádná zdravotní potíž stát nemůže. Přitom můj tatínek prodělal mozkovou mrtvici v nepříliš vysokém věku, to mohlo být také varovné znamení. A jestli jsem chodil na preventivní prohlídky kvůli cholesterolu a tlaku? Nechodil,“ přiznává pan Vít. Dodává, že sice upravil svoji životosprávu, zvolnil v práci a začal si více všímat toho, co jí, ale na druhou stranu si nechce příliš připouštět, že už do konce života bude „kardiologickým pacientem“ se všemi riziky, které s tím souvisejí (např. vyšší riziko opakování srdeční příhody).

„Sice svůj zdravotní stav tolik neprožívám, ale to neznamená, že podceňuji léčbu. Léky beru a chodím na kontroly k lékaři – jak ke svému kardiologovi, tak ke specialistovi, který měl léčí na vysoký cholesterol. Vím, že je to důležité, pan doktor mi to dobře vysvětlil. Svoje hodnoty cholesterolu znám a pan doktor je s nimi při kontrolách spojený, protože odpovídají cílovým hodnotám, kterých mám dosáhnout vzhledem k riziku, ve kterém se nacházím,“ dodal pan Vít, který má posledních několik let navíc implantovaný podkožní defibrilátor.

Mezi počátkem infarktu před deseti lety a zprůchodněním ucpané věnčité tepny na srdci bohužel uběhlo několik hodin (vzhledem k okolnostem, za kterých pacienta infarkt zastihl) a srdce pana Víta tím utrpělo poškození s trvalými následky. Podkožní defibrilátor je zavedený pro případ, že by srdce náhle přestalo pracovat.

„Ptal jsem se kardiologa, jestli poznám, že defibrilátor zasáhl. Řekl, že to tedy opravdu poznám, že je to docela rána,“ usmívá se pan Vít, který se se svou diagnózou nemocného srdce vypořádává s nadhledem, ale respektem. „Snažím se užívat si každý den, neřešit hlouposti, dodržovat důležitá opatření v léčbě a nemyslet moc na budoucnost,“ prozrazuje na závěr svůj recept na život po srdečním infarktu.

Proč a jak bojovat s cholesterolem?
Většina kardiovaskulárních onemocnění souvisí s aterosklerózou, což je proces, při němž se v cévách hromadí tuk a další látky tvořící plaky, které mohou způsobit jejich zúžení nebo dokonce uzavření. „Srdečně-cévním příhodám způsobeným aterosklerózou lze v naprosté většině případů předcházet zdravým životním stylem. Přesto je dnes v České republice ateroskleróza nejčastější příčinou úmrtí v důsledku srdečně-cévních onemocnění,“ říká prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., předseda České společnosti pro aterosklerózu z III. Interní kliniky endokrinologie a metabolismu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Z tohoto důvodu je proto nutné udržovat v rámci prevence nízkou hladinu cholesterolu, který riziko aterosklerózy významně zvyšuje – u osob s nízkým rizikem by hladina LDL cholesterolu neměla překročit 3 mmol/l, pacientům po infarktu se doporučuje udržovat tuto hladinu ještě významně nižší – pod 1,4 mmol/l. [3]

Statiny vs. nové léky
Jednou z nejčastěji předepisovaných skupin léků snižujících hladinu cholesterolu jsou statiny. Působí tak, že blokují enzym zodpovědný za tvorbu cholesterolu v játrech. Používají se už přes 30 let, jejich účinnost a bezpečnost již byla prokázána v mnoha studiích a díky nim se podařilo celosvětově velmi významně snížit riziko srdečně-cévních příhod.

Nicméně výzkum v oblasti snižování cholesterolu se nezastavil. Už několik let mohou být pacienti v České republice léčeni vysoce účinnými monoklonálními protilátkami proti enzymu PCSK9, které se aplikují podkožními pery jednou za 14 dnů nebo jednou za měsíc. Tyto léky jsou řešením pro pacienty, kteří jsou ve vysokém nebo velmi vysokém kardiovaskulárním riziku a pro dosažení cílových hodnot LDL cholesterolu jim nestačí standardní hypolipidemická léčba v maximálně tolerovaných dávkách. Tyto léky již také nasbíraly důkazy o tom, že snižují riziko vzniku kardiovaskulárních příhod a úmrtnost na ně.[4]

Od loňského roku je pak v zemích EU včetně ČR schválený lék z nové lékové skupiny, které lze říkat sirany. Od dubna 2023 mohou lék s inovativním mechanismem účinku dostávat čeští pacienti s úhradou od své zdravotní pojišťovny[5]. Nový lék snižuje hladiny LDL cholesterolu v podobné míře jako monoklonální protilátky a je stejně tak určen rizikovým pacientům v primární a sekundární prevenci. Jeho předností je ale pro pacienty velmi komfortní způsob podání – aplikuje se pod kůži pouze jednou za šest měsíců, a to v ordinaci ambulantního kardiologa, internisty nebo angiologa, např. v rámci pravidelné kontroly. „Jedná se o zcela nový typ léčby, jejímž výsledkem je útlum syntézy enzymu PCSK9 v játrech a následné snížení hladin LDL cholesterolu v krvi až o 50 %. Působení je dlouhodobé, bez nutnosti každodenního užívání, a navíc s minimálními nežádoucími účinky,“ vysvětluje prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., viceprezident České kardiologické společnosti a přednosta I. Interní – kardiologické kliniky FN v Olomouci.

Nová pacientská organizace ČAKO
V České republice žijí více než tři miliony pacientů s nějakou formou onemocnění srdce a cév a jejich počet neustále roste. Podle kardiologů je proto nutné nastavit léčbu a zejména prevenci tak, aby se tento vzestupný trend zastavil.

S cílem podpořit informovanost pacientů a poskytnout jim podporu a odborné konzultace byla nedávno založena také Česká aliance pro kardiovaskulární onemocnění (ČAKO). „Jsme pacientskou organizací pro pacienty se srdečně-cévními onemocněními nebo s rizikovými faktory, která tato onemocnění mohou způsobit. Naším cílem je pomáhat jim jak v oblasti vzdělávání a osvěty, tak v oblasti prosazování jejich zájmů a potřeb,“ říká Mgr. Zdeňka Cimická, předsedkyně ČAKO, a dodává, že pacientská organizace má jako důležitý cíl také osvětu široké veřejnosti – v této oblasti buduje úspěšné projekty již od roku 2014 (tehdy ještě pod názvem Diagnóza FH,. z.s). ČAKO úzce spolupracuje s Českou společností pro aterosklerózu a Českou kardiologickou společností, s níž se bude také podílet na aktualizaci Národního kardiovaskulárního plán. Plán by se měl věnovat například i lepší dostupnosti moderních léků a nových léčebných postupů nebo reagovat na stárnutí a horšící se kondici české populace, které boj s nemocemi lékařům výrazně komplikují. Neopomine ani oblast sekundární a terciální KV prevence.

Zdroj:
^[1] https://www.czso.cz/csu/czso/ceska-republika-podle-pohlavi-a-veku-20122021
[2] https://ca-ko.cz/diagnozy/srdecni-selhani/
[3] https://www.ahajournals.org/doi/10.1161/circulationaha.108.784215
[4] https://www.ahajournals.org/doi/10.1161/CIRCULATIONAHA.122.061620
https://www.acc.org/latest-in-cardiology/clinical-trials/2018/03/09/08/02/odyssey-outcomes
[5] https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/leciva/0255591