„Je to hezké, když člověk pomůže ostatním,“ říká Milan, který už stokrát daroval krevní plazmu

Milan Boťcha zná prostředí odběrového centra jako své staré boty. Už posté usedá do pohodlného křesla a nastavuje předloktí, aby daroval svou krevní plazmu. Z této vzácné transparentní žluté tekutiny se následně vyrábějí léky, které pomáhají nemocným zachránit život, anebo jej alespoň zkvalitnit.

Usměvavý jednašedesátiletý Milan se narodil v Příbrami a vyučil se kuchařem. Už jedenáct let ale žije v Chomutově, kde dělá přípraváře výroby ve firmě produkující autodíly. Do města na severozápadě Čech jej osud zavál díky přítelkyni Daně, za kterou se sem přistěhoval. A byla to právě ona, která jej také přivedla na myšlenku stát se dobrovolným dárcem. Ona sama totiž téměř celý život darovala krev. „Poprvé jsem šla na odběr krve v osmnácti nebo devatenácti letech s tím, že to jen zkusím. Všechno šlo hladce, tak jsem u toho vydržela. Chodila jsem pravidelně až skoro do šedesáti let. Pauzu jsem měla jen když jsem byla těhotná nebo rodila. Mám za sebou už 161 odběrů,“ prozrazuje Milanova partnerka Dana. Společně s ní chodily darovat i obě její sestry, ale také sestřenice nebo neteř. A když se seznámila s Milanem, šla dobrým příkladem i jemu.

Nevěděl jsem, do čeho jdu, ale nebál jsem se
Milan od Dany převzal „dárcovskou štafetu“, ale na rozdíl od své přítelkyně se rozhodl darovat krevní plazmu. Jde o součást krve, jež se odděluje za pomoci procesu, kterému se říká plazmaferéza. „Zatímco získaná plazma je zachytávána do speciálního plastového vaku, přístroj vrací lehce zahuštěnou krev zpět do oběhu dárce. Během odběru je kontrolován krevní obraz dárce a odebraná plazma je na závěr procedury částečně kompenzována podáním fyziologického roztoku,“ vysvětluje princip odběru plazmy MUDr. Miroslav Šuta, lékař z plazmaferetického centra Amber Plasma. Jedno ze sítě těchto odběrových center se v Chomutově nachází jen kousek od historického náměstí a poprvé do něj Milan Boťcha zavítal před téměř čtyřmi lety. „První odběr byl dobrý. Nevěděl jsem sice, do čeho jdu, ale nebál jsem se. Přišel jsem se registrovat, proběhla lékařská prohlídka a paní doktorka mě pak poslala na odběr vzorku krve. Test dopadl dobře, tak mi řekli, že můžu chodit darovat plazmu každé dva týdny. Nevěděl jsem tehdy, že je to možné tak často,“ vzpomíná pan Milan na svou první zkušenost s dárcovstvím. Jelikož tělo nemusí na rozdíl od odběru plné krve obnovovat ztracené krvinky, lze plazmu darovat výrazně častěji. Proto Milan od té doby každých 14 dní pravidelně usedá do známého křesla a zůstává věrný chomutovskému odběrovému centru, ve kterém si chválí příjemné sestřičky.

Neváhejte a zkuste to
Objem odebrané plazmy závisí na hmotnosti člověka, pohybuje se v rozmezí 650 až 890 ml. Milan Boťcha už tedy daroval přes 85 litrů plazmy! „Je to hezké, když člověk pomůže ostatním,“ přiznává. A co by vzkázal lidem, kteří váhají, zda se také stát dárci plazmy? „Aby neváhali a zkusili to,“ odpovídá. On sám plánuje chodit na odběry dále, dokud to jen půjde. „Jsem na něj hrdá. Já jsem darovala 40 let, takže má co dohánět,“ usmívá se Dana. Plazmu lze darovat do 65 let, takže se ještě Milan může přiblížit i ke kulaté dvoustovce a pomoci mnoha lidem. „Plazma je výchozí surovinou pro výrobu mnoha různých život zachraňujících léků. Tyto léky nelze vyrobit jiným způsobem a celosvětově jejich spotřeba rok od roku stoupá. Darováním plazmy pomáhají dárci zachránit nebo vylepšit lidské životy,“ vysvětluje lékař Miroslav Šuta.

Malá vnučka mu dělá velkou radost
Milan společně s Danou sdílejí nejen dobré srdce, ale také řadu koníčků. Dana už je v důchodu, proto rádi tráví volný čas procházkami, na zahradě a jednou za dva týdny si berou na víkend Milanovu čtyřletou vnučku Adélku. „Je to naše radost. Chodíme ven, jezdíme vlakem, hrajeme karty,“ usmívá se Milan Boťcha. A malá Adélka bude na svého dědečka jednou jistě právem hrdá…

Zdroj a foto: Amber Plasma