Bennewitzovo kvarteto oslaví 25 let na hudební scéně novým albem
Mezinárodně úspěšné a oceňované Bennewitzovo kvarteto letos na podzim oslaví 25 let na hudební scéně. Oslavy odstartují již v předstihu – na konci května vychází nové album smyčcových kvartetů Josepha Haydna a v červenci se již po sedmé představí ve věhlasné londýnské Wigmore Hall. V nové sezóně se Bennewitzovo kvarteto vrátí na koncertní pódia v Německu a USA. Pražskému publiku bude věnované vystoupení na festivalu Dvořákova Praha a speciální koncert pořádaný Českým spolkem pro komorní hudbu při České filharmonii.
Bennewitzovo kvarteto má za sebou úctyhodnou řádku koncertů v nejvýznamnějších koncertních síních světa (Wigmore Hall, Musikverein Vídeň, Konzerthaus Berlín, Théâtre des Champs-Elysées Paříž, New York, Seoul) a na festivalech jako Salzburger Festspiele, Luzerne Festival či Rheingau Musik Festival. Na mnohých z nich zazněl právě „jejich“ Haydn, kterého mají v lásce a kterému velice sluší jejich transparentní zvuk, lehkost i smysl pro detail. A právě Smyčcové kvartety Op. 17/5, 33/2, 54/2 Josepha Haydna tvoří nové album, které Bennewitzovo kvarteto vydává u Supraphonu v pátek 26. května 2023 na CD i v digitálních formátech.
Člen Bennewitzova kvarteta – houslista Štěpán Ježek uvedl: „Na svém novém albu se snažíme ukázat určitou část Haydnova kompozičního vývoje. Kvartety op. 17 jsou všeobecně považovány za stále ještě rané dílo. Op. 33 je bodem zlomu. Sám Haydn upozorňuje, že v nich dokázal uplatnit zcela nový kompoziční styl. Op. 54 se již řadí k vrcholným skladbám. Opravdu fascinující ovšem je Haydnova neutuchající chuť experimentovat a hledat stále nové cesty a nová východiska. Kvartet C dur, op. 54/2 není o nic méně novátorský a o nic méně plný ne-klasických kompozičních postupů než kvartet G dur, op. 17/5. Někdy má člověk pocit, že snad Haydn tak tvrdě pracoval na ustálení kompozičních zákonitostí klasicismu jen proto, aby pak mohl sám hudebně těžit z jejich neustálého porušování. Všechny tři kvartety na naší nové nahrávce hrajeme již dlouhou dobu a mohli jsme s nimi tedy dostatečně interpretačně srůst. Právě to je pro nás při výběru skladeb pro nahrávku vždy velmi důležité hledisko.“
Smyčcový kvartet si během 18. století získával postavení nejnáročnějšího oboru komorní hudby a stále více se stával i tlumočníkem emočního světa skladatelů. Jméno Josepha Haydna bývá spojováno s klasickou formou kvartetu. Zkomponoval jich bezmála sedmdesát a vedle symfonií tvoří nejpočetnější i nejvýznamnější součást jeho odkazu. Na třech kvartetech na nové nahrávce Bennewitzova kvarteta lze zahlédnout vývoj od hudebního rukopisu čtyřicetiletého Haydna v op. 17 (1771) přes op. 33 s přídomkem „gli Scherzi“až po formálně experimentální kvartety op. 54 (1788).
Bennewitzovo kvarteto: Jakub Fišer – 1. housle, Štěpán Ježek – 2. housle, Jiří Pinkas – viola, Štěpán Doležal – violoncello
Rozhovor: Posluchači jsou živostí a přímostí Haydnovy hudby často překvapeni
Bennewitzovo kvarteto má za sebou úctyhodnou řádku koncertů v nejvýznamnějších koncertních síních světa (Wigmore Hall, Musikverein Vídeň, Konzerthaus Berlín, Théâtre des Champs-Elysées Paříž, New York, Seoul) a na festivalech jako Salzburger Festspiele, Luzerne Festival či Rheingau Musik Festival. Na mnohých z nich zazněl právě „jejich“ Haydn, kterého mají v lásce a kterému velice sluší jejich transparentní zvuk, lehkost i smysl pro detail. Haydnovy smyčcové kvartety nyní Bennewitzovo kvarteto nahrálo na své nové album, které 26. května vydává Supraphon.
U příležitosti vydání novinky jsme položili několik otázek členu Bennewitzova kvarteta – houslistovi Štěpánu Ježkovi.
Jméno Josepha Haydna bývá spojováno s klasickou formou kvartetu. Zkomponoval jich bezmála sedmdesát a vedle symfonií tvoří nejpočetnější i nejvýznamnější součást jeho odkazu. Jak vznikala dramaturgie vašeho nového „Haydnovského alba“?
Na svém novém albu se snažíme ukázat určitou část Haydnova kompozičního vývoje. Kvartety op. 17 jsou všeobecně považovány za stále ještě rané dílo. Op. 33 je bodem zlomu. Sám Haydn upozorňuje, že v nich dokázal uplatnit zcela nový kompoziční styl. Op. 54 se již řadí k vrcholným skladbám. Opravdu fascinující ovšem je Haydnova neutuchající chuť experimentovat a hledat stále nové cesty a nová východiska. Kvartet C dur, op. 54/2 není o nic méně novátorský a o nic méně plný ne-klasických kompozičních postupů než kvartet G dur, op. 17/5. Někdy má člověk pocit, že snad Haydn tak tvrdě pracoval na ustálení kompozičních zákonitostí klasicismu jen proto, aby pak mohl sám hudebně těžit z jejich neustálého porušování. Všechny tři kvartety na naší nové nahrávce hrajeme již dlouhou dobu a mohli jsme s nimi tedy dostatečně interpretačně srůst. Právě to je pro nás při výběru skladeb pro nahrávku vždy velmi důležité hledisko.
Bennewitzovo kvarteto vystupuje po celém světě, kde všude jste právě Haydnovi kvartety hráli?
Haydna zařazujeme do programu rádi a často, takže jsme jeho skladby hráli skutečně na mnoha místech od Japonska až po západ USA. Haydn se nebojí oslovovat publikum velmi napřímo. Pomocí různých formálních a harmonických kotrmelců nebo jiných hudebních překvapení dokáže s posluchači bezprostředně komunikovat a někdy je i rozesmát. Jedna ze skladeb na našem novém albu také nese přízvisko “Žert“. Posluchači jsou právě živostí a přímostí Haydnovy hudby často překvapeni. Očekávají, že Haydn, coby klasik, bude jaksi nedotknutelný. Jsou pak uchváceni tím, že mohou Haydna vnímat, jako kdyby stál přímo před nimi na podiu a z očí do očí jim líčil nějaký zábavný příběh. Když se nám na koncertě v tomto smyslu daří, vždycky se najde po vystoupení několik posluchačů, kteří s námi chtějí mluvit právě o tom, jak je Haydn živostí a nápaditostí své hudby překvapil.
Na třech kvartetech na vašem novém albu lze zahlédnout vývoj od hudebního rukopisu čtyřicetiletého Haydna až po formálně experimentální kvartety… Jak vnímáte tyto hudební proměny při nastudování skladeb?
Jedna z hudebních veličin, která se u Haydna postupem času zjevně proměňuje, je plnost kvartetního zvuku. V op. 17 je mnoho velmi křehkých a jemných míst, hudba je tak nějak něžně průsvitná. Později naopak získává Haydnova hudební řeč na větší plnosti a zvukové hutnosti. V op. 54 je nejedno místo, kde překvapivé tutti celého souboru může posluchače zaskočit svou prudkostí. Zvuková stránka je přitom právě u nahrávky velmi choulostivá a je třeba mnoha pokusů a korekcí, než se podaří najít uspokojivý výsledek. Hrát pro mikrofony umístěné jen decimetry od našich nástrojů je něco úplně jiného než přednášet hudbu několika stovkám posluchačů v rozlehlém sále. Nejobtížnější ovšem bylo přenést do záznamu něco ze zážitku živé komunikace mezi námi a posluchači v hledišti. Tento autentický prožitek je z našeho hlediska u Haydnovy hudby naprosto nepostradatelný. Bylo třeba udržet svěžest, čerstvost a vtipnost naší hry i přes nutná opakování, kterým se při natáčení nelze vyhnout. Největší radost pak přicházela ve chvíli, kdy jsme cítili, že se to i přes všechny praktické obtíže podařilo.
Bennewitzovo kvarteto letos slaví 25 let na hudební scéně, jak rekapitulujete a oslavíte toto své výročí?
Nemáme ani tak v plánu uspořádat jednu určitou akci, ale dá se snad říci, že naše kvartetní jubileum důstojně oslavíme na mnoha opravdu pěkných koncertech, které nám na nadcházející, tedy právě onu jubilejní, sezónu připadly. Začneme vlastně už v předstihu v červenci tohoto roku naší sedmou návštěvou Wigmore Hall v Londýně, v září opět vystoupíme na festivalu Dvořákova Praha po boku skvělých českých i zahraničních kvartet naší generace, v průběhu celé sezony nás čeká několik vystoupení v Německu – mimo jiné návrat do Liederhalle Stuttgart, koncert pro Komorní spolek České filharmonie a další turné v USA, při kterém se na některá pódia vrátíme, na některých si naopak užijeme svůj debut. Mimo to máme samozřejmě v hlavách různé plány, které jsou zatím ve stadiu zrodu. Uvidíme, co vše se nám podaří uskutečnit.
ALBUM: https://supraphon.lnk.to/BennewitzQuartetHaydnPR
Zdroj a foto: www.bennewitzquartet.com
