Tojesenzace.cz

Tak trochu bulvární web nejen o českých celebritách, ale i o všech radostech, které život nabízí – lásce, jídle či cestování!

Zábava

Letní slavnosti staré hudby příští týden zahájí německý vokální soubor Ensemble Polyharmonique

V pořadí 24. ročník festivalu Letní slavnosti staré hudby zahájí již v úterý 18. července česká premiéra německého vokálního souboru Ensemble Polyharmonique. Pod klenbami pražského kostela Panny Marie a slovanských patronů se mohou posluchači nechat okouzlit podmanivými duchovními koncerty, motety a madrigaly 17. století z Benátek a německých zemí. Letošní ročník festivalu je věnován Múzám a slavnostní zahajovací koncert dostal do vínku antickou patronku hymnického básnictví Polyhymnii. Tou pravou múzou večera však bude italská hudba, která v několika vlnách inspirovala hudební kulturu 17. století ve zbytku Evropy. Ensemble Polyharmonique nabídne v atraktivní dramaturgii konfrontaci italských vzorů a jejich ohlasů v německých protestantských zemích. Zazní tak například díla italských mistrů Claudia Monteverdiho a Giovanniho Antonia Rigattiho společně s díly nejvýznamnějšího předbachovského německého skladatele Heinricha Schütze či německých autorů Michaela Praetoria a Christopha Bernharda.

Letní slavnosti staré hudby zvou až do 8. srpna do historických sálů pražských paláců, klášterů a kostelů za hudebními skvosty evropských skladatelů 16. až 18. století v podání předních ansámblů i sólistů mezinárodní i domácí scény. V objevné dramaturgii představují mnohdy neprávem opomíjená či zapomenutá díla a autory. Letošní ročník má podtitul Musae a nabízí rozmanitost inspirací Múzami – ušlechtilými, krásnými a vševědoucími bohyněmi múzických umění, i řeckou mytologií. Během sedmi festivalových večerů se návštěvníci mohou nechat unést například podobami lásky v italské raně barokní hudbě, žertovnými příběhy ve španělských písních, nesmrtelným příběhem lásky Orfea a Eurydiky, ale i třeba zažít renesanční maškarní ples. Za téměř čtvrt století existence mají Letní slavnosti staré hudby díky vytříbené dramaturgii neochvějnou pozici mezi hudebními festivaly. „V letošním roce nás zájem festivalových návštěvníků velmi mile překvapuje. Některé koncerty se ještě před začátkem festivalu blíží svému vyprodání,“ dodává ředitelka festivalu Josefína Knoblochová.

Další festivalový večer 27. července v Zámku Troja bude patřit Vlámskému souboru Hathor Consort s uměleckou vedoucí Rominou Lischkou, který doprovodí vynikající nizozemskou sopranistku Hannah Morrison v pozdně renesančních a raně barokních skladbách jihoevropské, především italské provenience. Trojice renomovaných německých interpretů Christine Schornsheim – Hille Perl – Michael Freimuth provedou 27. 7. ve Strahovském klášteře virtuózní skladby pro cembalo, violu da gamba a teorbu z per německých a francouzských mistrů 18. století. 29. července zvou pořadatelé do vršovického Vzletu na baletní a pantomimické představení pro všechny generace – renesanční maškarní ples na polském dvoře královny Bony Sforzy. Program vhodný pro děti od 7 let, spojí polský taneční soubor Cracovia Danza Ballet, jehož uměleckou vedoucí je Romana Agnel, a český instrumentální ansámbl Capella Ornamentata pod vedením Richarda Šedy. Mladý španělský soubor Cantoría provede 31. července ve Strahovském klášteře výběr z proslulých ensalád Matea Flechy st., které vyšly roku 1581 v Praze. Koncert tohoto souboru připomene, jak významným kulturním centrem byla Praha na konci 16. století. Proslulí italští interpreti Alessandro Tampieri (barokní housle) a Valeria Montanari (cembalo) pak zavedou 3. srpna ve Strahovském klášteře posluchače na Apeninský poloostrov za virtuózními skladbami, do nichž jejich autoři zakomponovali mytologická témata. Festival slavnostně uzavře 8. srpna v Kostele sv. Šimona a Judy rezidenční ansámbl Collegium Marianum, který přizval ke spolupráci francouzskou altistku Delphine Galou. V programu sestaveném z árií a ouvertur z barokních oper Antonia Vivaldiho, Christopha Willibalda Glucka, Johanna Josepha Fuxe a Carla Heinricha Grauna ožije nesmrtelný příběh lásky Orfea k Eurydice.

Součástí festivalu jsou také mezinárodní mistrovské interpretační kurzy Akademie Versailles (plánované na říjen 2023) a masterclass s předními německými interprety – Christine Schornsheim (cembalo), Hille Perl (viola da gamba) a Michaelem Freimuthem (teorba, loutna, barokní kytara), které se budou konat 28. července.

Polyhymnia
Německý Ensemble Polyharmonique, který se při zahajovacím festivalovém koncertě 18. července v Praze představí vůbec poprvé, se pod klenbami kostela Panny Marie a slovanských patronů nechá „políbit“ Múzou hymnických zpěvů a sborové lyriky Polyhymnií. Další múzou večera bezesporu bude italská hudba, která v několika vlnách inspirovala hudební kulturu 17. století ve zbytku Evropy. Spirituální atmosféra Emauzského kláštera vtáhne posluchače do programu s atraktivní dramaturgií a přímou konfrontací italských vzorů a jejich ohlasů v německých protestantských zemích.

Heinrich Schütz, nejvýznamnější předbachovský německý skladatel, studoval v Benátkách u Giovanniho Gabrieliho a Claudia Monteverdiho, kteří jej významně ovlivnili. Jeho zaalpští kolegové a následovníci sice do Itálie nikdy nezavítali, ale zcela si osvojili tamější hudební styly. Podmanivá krása jejich duchovních koncertů, motet a madrigalů ozdobí slavnostní zahájení 24. ročníku Letních slavností staré hudby.

Erató & Caritas
Přelom 16. a 17. století patří k nejpozoruhodnějším a také nejvýznamnějším obdobím dějin hudby. Dodnes své posluchače fascinuje napodobováním lidské řeči ve všech jejích odstínech, podmanivými tanečními rytmy, rafinovanými ozdobami či neobvyklými harmonickými spoji. Koncert 24. července v Zámku Troja nazvaný Erató & Caritas dá posluchačům okusit z pozdně renesančních a raně barokních skladeb jihoevropské provenience, v nichž nalezneme působivá vyjádření hlubokých citů, vášní, bolesti i touhy v pozemském i nebeském slova smyslu.

Pomyslnou záštitu nad koncertem převzala nejkrásnější z Múz – Erató, pečující o milostné básně a písně, a personifikovaná křesťanská láska – Caritas, jedna z nejdůležitějších hodnot křesťanského učení. Příběh o rozmanitosti lásky bude vyprávět vlámský soubor Hathor Consort pod uměleckým vedením Rominy Lischky společně s vynikající sopranistkou Hannah Morrison.

Hudební Parnas
Cembalistka Christine Schornsheim, gambistka Hille Perl a teorbista Michael Freimuth – trojice renomovaných německých umělců zamíří 27. července ve Strahovském klášteře se svým interpretačním mistrovstvím až do mytického sídla bohů – na Parnas. Právě zde pobývalo i devět Diových dcer – krásných Múz, jež vdechovaly umělcům nápady a tvůrčí elán. Jistě podrží ochrannou ruku i nad koncertem v inspirativním prostředí Letního refektáře Strahovského kláštera!

Dramaturgie večera představí například Múzu Melpomené („Zpívající“), která je ochránkyní veškerého druhu zpěvu, či Úranii („Nebeská“), jež je Múzou hvězdářství a počtářství. Jejich přízeň si snad chtěl naklonit i Johann Caspar Ferdinand Fischer: Múzám zasvěcené suity pocházejí z jeho cyklu Musikalischer Parnassus, jenž je dokladem francouzského vlivu přejatého do tradice německé klávesové literatury. Múzický zážitek umocní virtuózní skladby pro violu da gamba a teorbu, které dají vyniknout bohatosti zvukových témbrů obou nástrojů a potěší každého posluchače.

Terpsichoré
Polskou královnu Bonu Sforzu, jednu z nevlivnějších a nejpozoruhodnějších panovnic evropské renesance, by nepochybně bylo možné pojmenovat též „Terpsichoré“ (tedy „těšící se z tance“). Byla to právě tato ambiciózní a mimořádně schopná italská aristokratka, která v Polsku iniciovala módu maškarních tanečních zábav, jimž vládla rozverná Múza tance.

Baletní a pantomimické představení polského tanečního souboru Cracovia Danza Ballet za hudebního doprovodu českého ansámblu Capella Ornamentata nechá diváky 29. července ve Vzletu nahlédnout do prostředí šlechtických zábav, které tvořily neodmyslitelnou součást politické reprezentace polského královského dvora v první polovině 16. století. Italské, francouzské, německé i polské tance, bohaté renesanční kostýmy a stylizované masky, fantazie, láska a dvorské intriky, proslulý šašek Stańczyk i sama královna Bona… Přijměte pozvání na živoucí, rafinovaný a pestrobarevný karneval jedné z nejzajímavějších aristokratek renesanční epochy!

Euterpé
Múza hudby a lyrického básnictví Euterpé bude patronkou koncertu vokálního ansámblu Cantoría, který se za doprovodu tří instrumentalistů představí 31. července v Císařském sále Trojského zámku. Jméno této Múzy bychom přeložili jako „potěšující“ či „obveselující“ – a právě taková bude i interpretace temperamentního španělského kvarteta. Okouzlující, vtipný, avšak zároveň dramatický program je založen na ryze španělských hudebních útvarech – proslulých ensaládách (tj. salátech) a villancicos. Tyto skladby mají tendenci k programnosti a jejich námětem je většinou boj, v němž ovšem vždy dobro zvítězí nad zlem. Zatímco villancicos známe především ze tří rozsáhlých zpěvníků označovaných jako cancioneros, pocházejících ze 16. století, v ensaládách nacházíme českou stopu. Nejznámější ensalády Matea Flechy st. totiž vyšly tiskem v roce 1581 v Praze. Koncert souboru Cantoría tak připomene, jak významným kulturním centrem byla Praha na konci 16. století.

Concerto d’Apollo
Apollón – bůh slunce, umění či tance. Je vůdcem a ochráncem Múz, původcem řádu a harmonie. A také patronem koncertu, který zazní 3. srpna pod malovanou klenbou Letního refektáře Strahovského kláštera. Jeho program zavede posluchače především na Apeninský poloostrov za instrumentální hudbou, do níž její autoři zakomponovali mytologická témata. A tak se prostřednictvím partitur houslových i cembalových sonát publikum setká například s Psýché, Dídó, Múzou hudby Euterpé a samozřejmě i se samotným Apollónem. Přestože večeru bude vládnout expresivní italská virtuozita, stranou nezůstane ani rafinovaná francouzská grácie. Mimořádně náročných partů se s lehkostí ujmou houslista Alessandro Tampieri a cembalistka Valeria Montanari. Jejich cit pro hudební jazyk 17. a 18. století, improvizační schopnosti a mimořádný hudební talent jsou proslulé po celé Evropě!

Canto d’ Orfeo
Slavnostnímu zakončení múzického 24. ročníku Letních slavností staré hudby bude 8. srpna přihlížet sám bájný pěvec Orfeus. Syn Múzy epického básnictví Kalliopé dostal do vínku okouzlující hlas a svým hudebním uměním dokázal uchvátit bytosti lidské i mytické. Mimořádným uměleckým zážitkem se stane i koncert Canto d’Orfeo v kostele sv. Šimona a Judy, jemuž bude vládnout lahodný témbr francouzské altistky Delphine Galou, půvabná flétna v rukou Jany Semerádové a interpretační mistrovství rezidenčního souboru Collegium Marianum.

Nesmrtelný příběh lásky Orfea k Eurydice a jejich dramatický osud ožijí v programu sestaveném z árií
a ouvertur z barokních oper Antonia Vivaldiho, Christopha Willibalda Glucka, Johanna Josepha Fuxe a Carla Heinricha Grauna. V jejich mistrných kompozicích najdeme jiskřivé emoce upřímné radosti, výbušného vzrušení i hlubokého smutku, stejně jako vyjádření mírumilovného spočinutí a nebeského klidu. Závěrečný koncert festivalu bude poctou bájnému pěvci Orfeovi, jehož umění se klaněli bohové, lidé, zvířata, přírodní živly i bytosti z podsvětí.

Vstupenky je možné rezervovat i zakoupit online na www.letnislavnosti.cz. Rezervované vstupenky je možné vyzvednout a zaplatit ve Festivalovém centru, nebo zaplatit kartou online. Seznam dalších prodejních míst na www.colosseumticket.cz.

Zdroj a foto: www.letnislavnosti.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *