Čestné doktoráty udělila Univerzita Karlova hned dvěma světovým vědcům

19.10.2023 Red

Titul doktor honoris causa, tedy nejvyšší ocenění, které Karlova Univerzita může udělit, obdrželi profesoři James McKerrow a Ohad Medalia. Univerzita ocenila nejen jejich významný vědecký přínos, ale také dlouholetou příkladnou spolupráci s českými vědci, kteří díky nim mohli pracovat na mezinárodních vědeckých pracovištích a společně publikovat v prestižních vědeckých časopisech.

Univerzita Karlova a její Přírodovědecká fakulta ocenily významný přínos profesora Jamese McKerrowa, emeritního děkana Skaggs School of Pharmacy and Pharmaceutical Sciences na University of California San Diego, v oblasti biomedicínského výzkumu se zaměřením na studium lidských patogenů. Profesor McKerrow je skutečnou ikonou ve svém oboru. Jeho práce se věnují biochemii a molekulární biologii parazitických organismů. Je zakladatelem a vedoucím iniciativy Center for Discovery and Innovation in Parasitic Diseases a podílí se na vývoji nových léčiv proti medicínsky významným parazitickým organizmům. Jedním z příkladů jeho práce je vývoj inhibitoru peptidáz původce Chagasovy choroby, tedy prvoka Trypanosoma cruzi. Není bez zajímavosti, že některé z takových inhibitorů peptidáz blokují i průnik koronavirů a flavivirů do buněk, což se ukázalo jako vysoce aktuální během pandemie SARS-CoV-2, která stimulovala rozšíření tohoto výzkumného směru s významným aplikačním potenciálem. Profesor McKerrow také založil a působil jako výkonný ředitel neziskové společnosti Demeter Pharmaceuticals, která se zaměřuje na získávání a screening největší knihovny mořských přírodních produktů ve Spojených státech.

Univerzita spolu se svou 1. lékařskou fakultou ocenily titulem doktor honoris causa lékařských věd profesora Ohada Medaliu, vedoucího týmu na katedře biochemie Curyšské univerzity ve Švýcarsku, za jeho přínos vědě, zvláště pak strukturální buněčné biologii. Profesor Medalia vnesl revoluční změny do problematiky kryoelektronové mikroskopie, když publikoval trojrozměrné mapy proteinových uskupení uvnitř neporušených buněk. Jeho práce získala uznání jako jeden z převratných počinů roku 2002 a stala se základem nového odvětví, kterému se dnes říká strukturální biologie in situ. Spolu s dnes již zesnulým nositelem Nobelovy ceny Sirem Aaronem Kluge založil profesor Medalia laboratoř kryo-elektronové mikroskopie a centrum na Ben Gurionově univerzitě v Tel Avivu. Na půdě univerzity v Curychu pak vypracoval první vysoce detailní obraz struktury buněčné adheze, což je buněčná struktura klíčová pro tvorbu tkání, podařilo se mu také přesně popsat konkrétní buněčné procesy, které umožňují interakci s mimobuněčnou hmotou (ECM). Tyto interakce jsou klíčové pro hojení a hrají důležitou roli při řadě onemocnění, včetně vzniku nádorů a metastáz, ale i při zánětech a opravě poškozených tkání.

Poté, co profesor Medalia se svým týmem objevil strukturu molekulární organizace cytoskeletonu v buňkách, učinil další průlomové objevy týkající se organizace buněčného jádra a umožnil lidstvu lépe porozumět tomu, jak může do buněčného jádra proniknout molekula nebo třeba virus. Práce profesora Medalia a jeho týmu zásadně posunula naše porozumění organizaci nukleárních lamin a je dnes v učebnicích po celém světě. Nedávno se skupině profesora Medalii podařilo jako první popsat strukturu intermediárních filamentů, což je součást cytoskeletu. Tato práce bude mít dopad na naše chápání stability kůže i svalů, ale i dalších aspektů buněčné mechaniky.

Univerzita Karlova