Stále více lidí se identifikuje jako LGBT+. Největší podíl patří bisexuálům, nejčastěji jde o příslušníky generace Z
Podíl lidí, kteří se hlásí k jiné než heterosexuální orientaci, se za poslední dekádu zdvojnásobil, ukazují data společnosti Gallup. Zatímco největší podíl patří bisexuálům, nejčastěji se s LGBT+ orientací ztotožňují příslušníci generace Z, která tvoří zhruba pětinu. K jiné, než heterosexuální orientaci se přitom hlásí čtvrtina mladých od 14 do 18 let. Klíčové je podle expertů vytvořit systém respektující komunikace a vzdělávání.
Počet lidí, kteří se identifikují jako LGBT+* (Lesbian, Gay, Bisexual, Transgender) se kontinuálně zvyšuje. Za posledních deset let vzrostla otevřená příslušnost ke queer identitě v dospělé populaci na dvojnásobek. Zatímco v roce 2012 činil podíl otevřeně LGBT+ osob 3,5 %, v loňském roce to bylo již 7,2 %. Ukazuje to aktuální zpráva analytické společnosti Gallup, do jejichž průzkumů se zapojilo přes 10 tisíc lidí. „LGBT lidé se nejčastěji – konkrétně v 58 % případů charakterizují jako bisexuálové. Po nich v četnosti následují gayové s 20% podílem, lesby s 13% podílem a transgender osoby, které tvoří zhruba 9% podíl LGBT+,“ popisuje výsledky Adam Durčák ze společnosti Ruzovyslon.cz.
K LGBT+ se hlásí pětina generace Z
V posledním desetiletí se mnohem více lidí ztotožňuje s jinou než homosexuální orientací, obzvláště mezi mladšími generacemi. To potvrzují i nová data společnosti Gallup, podle nichž nejvíce lidí identifikujících se jako LGBT+ pochází z generace Z, tedy z lidí, jimž bylo v roce 2022 mezi 18 a 25 lety. Připadá na ně téměř 20procentní podíl. Přibližně desetina LGBT+ lidí pak náleží ke generaci mileniálů. LGBT+ příslušníci generace Z a mileniálů se nejčastěji identifikují jako bisexuální, konkrétně v 66 % a 62 % případů.
Až čtvrtina středoškoláků se necítí být heterosexuály
V blízké budoucnosti lze navíc očekávat, že se podíl osob, které se nebojí přiznat svou identitu nebo orientaci v populaci ještě zvýší, společnost Gallup odhaduje, že v příštích letech překročí hranici 10 %. Jiná, než cis identita (=identita korespondující s pohlavím a genderem, do kterého jsme společností zaškatulkováni) nebo heterosexuální identita je blízká velkému množství mladších členů generace Z a starším členům generace Alfa, kteří ještě nejsou plnoletí a do průzkumů zatím nejsou zahrnuti. „Podle dat americké federální agentury Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) z roku 2021 se jako jinak, než heterosexuální identifikuje téměř 25 % z více než 17,5 tisíce dotazovaných středoškoláků (zhruba 14 až 18 let),“ upřesňuje Adam Durčák.
Systém respektující komunikace a vzdělávání je klíčový
Vzhledem k přibývajícímu počtu lidí, kteří se otevřeně hlásí k LGBT+ je v každé společnosti klíčové vytvořit systém respektující komunikace a vzdělávání. Přestože je v České republice podle odborníků stále zakořeněná homofobie, kultura queer lidí se postupně dostává do běžných životů. „Drag vystoupení (pozn. převlékání a vystupování v extravagantní ženské personě, nejčastěji prováděné muži) se například konají i v menších městech, nejen v Praze a tématu inkluzivity se snaží věnovat i více firem,“ popisuje posun Kateřina Panzerová z osvětového projektu Respektuju, který šíří povědomí o současných společenských problémech.
Důležitým krokem vpřed je podle ní empatie vůči queer lidem, zodpovědnost vůči problematickým názorům a jejich odmítání. „Musí se pousnout laťka toho, co je a není přijímané a je potřeba se ozvat, když se někdo vyjadřuje homofobně. Změna ale musí začít primárně u osob, kteří do LGBTQ+ nepatří. Ti, kteří jsou diskriminování, nejsou zodpovědní za boj proti těmto výjevům, jsou to právě ti přihlížející. Tento standard ale začíná v médiích a u politiků a političek,“ dodává Kateřina Panzerová.
S tím souhlasí i Lukáš Rychetský, ředitel vzdělávacího projektu Lajfr, který se zaměřuje na edukaci v oblasti sexuální výchovy na školách. „LGBTQ+ je dost politicky nabité téma. Na základních školách se studenti bohužel o tématice nebaví a nestávají se občany, kteří by získávali obecné informace o této problematice a mohli ji pochopit. Místo toho přejímají názory, které slyší doma,“ říká Rychetský. I přesto se ale podle něj vyvíjí nová generace, která je obecně tolerantnější a otevřenější. Nebojí vyjadřovat své názory, hledat informace a pracovat s nimi více než předchozí generace.
Tomuto trendu se však musí přizpůsobit také systém vzdělávání. Klíčová je přitom edukace nejen dětí, ale zejména pedagogů. „Dříve jsme řešili pouze problémy gayů a leseb, nyní jsme v situaci, kdy přibyli osoby, které se nehlásí ani k mužskému, ani k ženskému pohlaví. Pro ně neexistují žádné pokyny pro učitele, děti o nich nemají informace, učitelé nevědí, jak se k nim chovat. Obecně pro školství je tedy obtížné k nim přistupovat podle platné metodiky,“ zmínil Rychetský.
Přestože je podle Rychetského vzdělávání stávajících i budoucích učitelů klíčové, problémem je, že někteří z nich nejsou otevřeni změnám, které se ve společnosti dějí, a nechtějí se dodatečně vzdělávat. „Školy by měly mít jasné pokyny, určitý manuál nebo metodiku pro sexuální výchovu. Důležitým aspektem je také respektování žáků a jejich preferencí, například jak se chtějí nazývat a jaké toalety chtějí používat,“ uzavírá Rychetský.
LGBT+ je zkratka označující lesby, gaye, bisexuály, transgender osoby a další osoby mající jinou než heterosexuální orientaci a cis identitu (tzn. identitu korespondující s pohlavím a genderem, do kterého jsme společností zaškatulkováni). Patří sem například i intersex, asexuální osoby a spoustu dalších identit.
Zdroj: https://news.gallup.com/poll/470708/lgbt-identification-steady.aspx, foto: archiv