Průjem vás doběhne i na podzim. Lékárnice radí, jak předejít potížím – řiďte se pravidlem šesti O
Návrat do škol s sebou kromě nových znalostí může přinést také nepříjemné zdravotní komplikace. Jedním z nejčastějších sezónních onemocnění je průjem, za který mohou často rotaviry, noroviry či adenoviry. [1] V období od roku 2018 do roku 2022 bylo nahlášeno přes 43 000 nákaz střevní chřipkou. [2] Se správnou prevencí se jí ale můžeme vyhnout. Stačí znát pravidlo šesti „O“! Lékárnice Mgr. Veronika Piepenhagen připomíná i další užitečné tipy, včetně návodu na přípravu domácího rehydratačního roztoku.
Průjem patří mezi časté střevní potíže. Sám o sobě však není nemoc – jde o příznak jiného onemocnění. Projevuje se častou a řídkou stolicí – člověk má nutkání se vyprázdnit minimálně 3x denně.[3] Nejrizikovější skupinou jsou malé děti, starší lidé a lidé s chronickým onemocněním.
Na vině je infekce, viry i paraziti
Za průjem infekčního původu mohou obvykle bakterie – například Salmonela.[4] Mezi typické příznaky patří bolesti nebo křeče v břiše, zvracení a horečka. Stolice může obsahovat krev nebo hlen. Průjem však mohou způsobit i viry – typickým příkladem jsou rotaviry, které nákazu způsobují až z 50 %.*[5] Přenášejí se fekálně-orální cestou, tedy přímým kontaktem s nemocným, například podáním ruky či nesprávnou hygienou po doteku kontaminované plochy, například kliky. Onemocnění se projeví zhruba od 1 do 3 dnů od kontaktu.
Nakazit se však můžeme i noroviry, které se přenáší například ve větším kolektivu či adenoviry.[6] Virovou střevní chřipkou se většinou rychle nakazí celá domácnost. Mezi projevy patří vodnatá stolice a zvracení. Průjem si ale můžeme způsobit i sami – nedostatečnou hygienou, nevhodnou stravou či výraznou změnou jídelníčku. Objevit se může i v důsledku nadměrného stresu.
„Původ onemocnění je často těžké rozklíčovat. Pro laiky proto může být obtížné zvolit správný volně prodejný lék na průjem. S výběrem léčiv by tak měl vždy poradit farmaceut. Některé léky totiž nejsou vhodné, pokud je ve stolici hlen nebo krev. Může dojít ke snížení hybnosti střev a tím pádem hrozí zástava přirozeného odstraňování toxických látek z těla. To je problematické u průjmu infekčního původu,“ přibližuje Mgr. Veronika Piepenhagen, lékárnice z EUC Lékárny Praha – Plaňanská.
Pravidlo šesti O
Prevenci vzniku průjmu můžeme shrnout do jednoduchého pravidla – takzvaných šesti „O“ – obchod, originál, otevřít, oloupat, omýt, ovařit. „Pokud si nejsme jistí, zda je voda pitná, měli bychom zvolit vodu a další nápoje z uzavřených originálních lahví. V cizině se to týká například i vody k čištění zubů. Syrovou zeleninu a ovoce je vhodné před konzumací omýt nezávadnou vodou a oloupat. Vyhýbat bychom se měli také pokrmům, které nejsou dostatečně tepelně zpracované. Nezbytné je i pravidelné mytí rukou, zejména před jídlem, po toaletě či při příchodu domů,“ říká Mgr. Piepenhagen.
Hydratace je základ – roztok připravíte i doma
Lidské tělo je v důsledku průjmu vystaveno intenzivnímu odvodňování. Léčba průjmu proto spočívá v pravidelném doplňování tekutin v malých dávkách. Nápoje by měly být spíše vlažné. Nedoporučuje se pít káva ani alkohol. „Mezi léky využívané k symptomatické léčbě na běžná průjmová onemocnění patří takzvané střevní adsorbens, což je například černé uhlí. Případně doporučuji i střevní dezinficiencia, což jsou léky, které napomáhají ničení mikroorganismů. U průjmu bakteriálního původu s těžším průběhem se obvykle nasazují antibiotika. Jejich preventivní užívání ale nedoporučujeme – mohou naopak běžnou střevní mikroflóru oslabit,“ vysvětluje Veronika Piepenhagen.
Rehydratační roztok, který pomáhá při boji s průjmem a odvodněním, si můžeme připravit i doma. V jednom litru převařené vody rozpustíme osm čajových lžiček cukru a jednu lžičku kuchyňské soli. Přidáme vymačkanou šťávu ze dvou pomerančů nebo grepů. Děti by tento roztok měly popíjet v objemu zhruba 125-250 ml za hodinu. Roztok bychom již rozhodně neměli dochucovat šťávami či sirupy.
Zdroj:
[1] https://hradec.rozhlas.cz/na-podzim-a-v-zime-dochazi-k-narustu-virovych-strevnich-infekci-mohou-za-8571748
[2] https://szu.cz/tema/a-z-infekce/a/alimentarni-onemocneni/nejcastejsi-virove-strevni-nakazy-v-ceske-republice-v-letech-2018-2022-a-jejich-zakladni-epidemiologicke-charakteristiky/
[3] https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2002/05/07.pdf
[4] https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2002/05/07.pdf
[5] https://szu.cz/tema/a-z-infekce/a/alimentarni-onemocneni/nejcastejsi-virove-strevni-nakazy-v-ceske-republice-v-letech-2018-2022-a-jejich-zakladni-epidemiologicke-charakteristiky/ (data od roku 2018 do roku 2022)
[6] https://szu.cz/tema/a-z-infekce/a/alimentarni-onemocneni/nejcastejsi-virove-strevni-nakazy-v-ceske-republice-v-letech-2018-2022-a-jejich-zakladni-epidemiologicke-charakteristiky/
Foto: archiv