Tojesenzace.cz

Tak trochu bulvární web nejen o českých celebritách, ale i o všech radostech, které život nabízí – lásce, jídle či cestování!

Ze života

Podnikatelé a obce sdružené v Asociaci horských středisek se ohrazují proti zkratkám o „konci lyžování“

První letošní měsíce znovu probudily démony mnohokrát vyvrácených mýtů o údajné škodlivosti technického zasněžování a vyprovokovaly část médií i veřejnosti ke zkratkovitým závěrům v duchu „technický sníh je fuj, lyžovat se má jen na přírodním sněhu, a když ten nebude, ať se sjezdovky klidně zavřou, stejně je to zábava pro úzkou elitu“. Proti tomu se důrazně ohrazují podnikatelé i obce sdružené v Asociaci horských středisek (AHS), které podpořil i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Dané téma má mnohem více vrstev, které při takovém „posuzování problému z kokpitu vrtulníku“ lze snadno přehlédnout.

Nesmysl č. 1: „Technický sníh je špatný.“
Libor Knot, ředitel AHS: Dvě studie pro MŽP ČR (studie Přírodovědecké fakulty MU Brno pro MŽP ČR 2018-2021 o dopadu technického zasněžování na biologické složky přírodního prostředí, a studie Výzkumného ústavu vodohospodářského Praha 2017-2020 o dopadu technického zasněžování na průtoky a vodní hospodářství), potvrdily v zásadě to, co AHS společně s nezávislými odborníky říká dlouhodobě: že technické zasněžování nepředstavuje pro přírodní prostředí nadměrnou zátěž a jeho vliv je nadsazován. Ke stejným závěrům došla i zahraniční horská střediska, kde je technický sníh naprostým standardem. Technický sníh je jen voda a vzduch, žádná chemie. Voda není spotřebována, jen změněna na jiné skupenství a ze 100 % se vrací do přírody. Je využívána dle platných povolení v době jejího dostatku nebo přebytku, jinak by jen bez užitku odtekla. Téměř 70 % Čechů souhlasí, že technické zasněžování je v dnešní době nezbytné pro zajištění kvalitního lyžování během celé zimní sezóny*“.

Nesmysl č. 2: „Zrušením technického zasněžování se omezí vliv klimatických změn.“
Tvrzení, že technické zasněžování spotřebuje neúměrně moc vody a elektrické energie, ignoruje fakta. Celková plocha zasněžovaných sjezdovek v ČR je necelých 1500 ha (což je jedno větší zemědělské družstvo), objem zadržené (nikoliv spotřebované) vody tvoří jen 0,2 % celkového množství odebraných povrchových vod, navíc k odběrům dochází v zimním období, kdy je vody významně více než v letních měsících. Naproti tomu tolik rozšířené české zahradní bazény spotřebovávají vodu právě v letním období, a to až 7x více. K zasněžování je třeba jen cca 1 kWh elektrické energie na m2 sjezdovky, takže celková roční spotřeba není zásadní (celkem cca 15 tis. MWh). Například veřejné plavecké bazény, postavené a často i dotované z veřejných zdrojů, spotřebují nejméně 4x více elektřiny, podobně je to i u zimních stadionů, kde je celková spotřeba 8x větší než u zasněžování. V ČR je ročně realizováno téměř 7 milionů lyžařodnů, spotřeba elektřiny na jednoho lyžaře a den je tedy cca 2-3 kWh. Technické zasněžování tedy není z hlediska vodohospodářského i energetického ničím zásadním ani výjimečným.

Nesmysl č. 3: „Lyžujte jen na přírodním sněhu. Když nebude, ať se skiareály klidně zavřou, stejně jde jen o zábavu pro pár bohatých.“
Jana Nýdrová, starostka horské obce Loučná pod Klínovcem: „Nejde o enviromentální, ale závažné sociálně-ekonomické téma. Studie KPMG konstatovala, že 1 Kč utracená ve skiareálu znamená dalších 7 Kč utracených v dalších službách; skiareály jsou motorem horských středisek; v horských střediscích, což jsou nejčastěji malé obce v příhraničních oblastech, je v cestovním ruchu zaměstnáno až 25 % místních obyvatel; horský turismus v ČR zaměstnává okolo 45 tisíc lidí a do veřejných rozpočtů ročně přispívá 13 miliardami korun atd.“

Provoz všech aktivit v horských střediscích (nejen lyžování, ale i ubytování, stravování a dalších navazujících služeb) ale nemůže fungovat při nejistotě pramenící z čekání na přírodní sníh jako „jediný povolený“. Postrádalo by to ekonomický smysl a drtivá většina z areálů by přestala fungovat (to platí nejen u v ČR, ale i v Alpách), což by výrazně dopadlo na ekonomiku horských regionů.

Kateřina Neumannová, prezidentka AHS: „International Report on Mountain Tourism 2023 uvádí, že lyžování se v ČR věnuje téměř 2,2 mil. osob (v přepočtu na obyvatele 6. místo na světě); počet uskutečněných lyžařských dnů v ČR je téměř 7 milionů (14. místo na světě). Lyžování v ČR má obrovskou tradici, je zde nadále jedním z pěti nejoblíbenějších sportů, a zároveň významně přispívá k ekonomické a sociální stabilitě celých horských regionů. Je to tedy spíš naopak – určitá „elita“ chce diktovat velké části společnosti, co má či nemá dělat.“

Nesmysl č. 4: „Letos už nemá cenu jezdit na české hory, nikde se tam nedá lyžovat.“
V posledních týdnech není těžké v Česku narazit na reportáže o travnatých sjezdovkách v některém malém níže položeném středisku, korunovanou sdělením, že „už 25 % areálů v ČR je mimo provoz“. Ale co těch 75 % areálů, které i teď fungují? Mají upravené a technicky zasněžené sjezdovky, zájem ze strany lyžařů je pořád vysoký, záleží jen na aktuálním počasí. Těchto 75 % areálů ale autoři podobných výstupů ignorují, protože by se nehodily do tragického vyznění. V alpských zemích, kde každý chápe, že cestovní ruch je významnou součástí ekonomiky, se takové útoky neobjevují. “Horská střediska jsou v řadě oblastí jediným atraktivním zaměstnavatelem a jen díky úspěšné zimní sezóně mohou mít dostatek prostředků na další investice, které na české hory přilákají návštěvníky i mimo zimu. Měli bychom proto dělat všechno pro to, abychom rozvoj horských středisek podpořili, protože alternativou jsou skomírající horské oblasti, odkud se lidé stěhují pryč. Zahraniční příklady přitom ukazují, že chytré země svá horská střediska a jejich celoroční využití naopak intenzivně podporují,” upozorňuje Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.

AHS: klimatické změny si uvědomujeme a řešíme
Kateřina Neumannová, prezidentka AHS: „Členové AHS berou vlivy klimatických změn na srážky i teploty už řadu let velmi vážně. Do udržitelnějších a úspornějších technologií každoročně investují řádově stovky milionů korun. Jednou z cest je i budování akumulačních nádrží, které řeší případné problémy s limity odběrů vody, a umožňují vyrábět technický sníh za ideálních mrazivých podmínek, kdy efektivita zasněžování je až několikanásobně vyšší. Šetří se tedy elektřina, pohonné hmoty apod.“

Podle České centrály cestovního ruchu – CzechTourism je význam cestovního ruchu pro českou ekonomiku nezpochybnitelný. Má pozitivní dopad na rozvoj regionů, brání jejich vylidňování a podporuje investiční příležitosti. Takřka 78 % Čechů souhlasí, že fungování horských středisek s navázanými službami jako restaurace, ubytování, půjčovny atd. je důležité pro obživu místních lidí a zachování pracovních a podnikatelských příležitostí v českých příhraničních regionech*.

Petr Matyáš, starosta horské obce Rokytnice nad Jizerou: „Lyžování není kratochvíle pro horních 10 tisíc, ale regulérní průmysl se spoustou zaměstnaneckých míst v lokalitách, kde nikdo jiný doposud nepřišel s žádnou alternativou, když ne přímo rozvoje, tak alespoň dlouhodobé udržitelnosti.“

Libor Knot, ředitel AHS: „Téměř každá lidská činnost má svůj podíl na klimatické změně. Cestou není některé činnosti zcela omezit, ale inteligentní rozvoj efektivity, úspor a nacházení nových řešení. Dnes je terčem lyžování, ale kdo ví: zítra se možná začne volat po zákazu veřejných bazénů, zimních stadionů, wellnessů, a třeba i eskalátorů v nákupních centrech – hokej se přece má hrát, jen když zamrzne rybník, plavat se má jen v létě, když bude u jezera dost teplo, a chůze po schodech je zdravá.“

Ke zdravému životnímu stylu každého jednotlivce patří neodmyslitelně pohyb a sport, ideálně na čerstvém vzduchu. Lidé v každém věku mohou být aktivní. Ať už se jedná o chůzi, běh, cyklistiku, nebo třeba lyžování. Když budeme investovat čas a energii do pohybu, a to především u dětí, v dlouhodobém horizontu ušetříme nemalé prostředky, které bychom pak museli vynakládat na zdravotní systém.

PODEPSÁNI: Kateřina Neumannová, prezidentka AHS; Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu; Libor Knot, ředitel AHS; a obce a města sdružené v Asociaci horských středisek: Bedřichov, Boží Dar, Černý Důl, Deštné v Orlických horách, Dolní Morava, Harrachov, Jáchymov, Janské Lázně, Krkonoše – svazek měst a obcí, Kubova Huť, Lipno nad Vltavou, Loučná pod Klínovcem, Malá Úpa, Pec p. Sněžkou, Rokytnice n. Jizerou, Strážné, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Tanvald, Vítkovice v Krkonoších, Železná Ruda.

* Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos ve dnech 9.–12. 10. 2023 na vzorku N=1014 osob ve věku 18-65 let, pobyt na horách N=502 osob ve věku 18-65 let.

Zdroj a foto: Asociace horských středisek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *