Tojesenzace.cz

Tak trochu bulvární web nejen o českých celebritách, ale i o všech radostech, které život nabízí – lásce, jídle či cestování!

Zdraví

Kardiologové chtějí více ambulancí srdečního selhání

Kardiologové usilují o vznik specializovaných ambulancí srdečního selhání. Ty zatím fungují především při velkých nemocnicích s kardiocentry. Vzhledem k tomu, že se o výskytu srdečního selhání hovoří už jako o pandemii, bude jich třeba otevřít mnohem víc. O kardiaky totiž není po ukončení hospitalizace vždy kvalitně postaráno. Odborníci na srdce budou nejenom o tomto problému diskutovat 6. března, na akci Den I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA) a LF MU.

„Podle našich zkušeností do roku po odchodu z nemocnice, kam byli převezeni se srdečním selháním, zemře přibližně 20 % pacientů. Dalších asi 25 % se musí do nemocnice vrátit kvůli potížím už po jednom měsíci,“ říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a zároveň předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti. Tato čísla by mohla být dle lékařů výrazně nižší, kdyby pacienta okamžitě po propuštění z nemocnice převzal do péče ambulantní kardiolog, který má zkušenosti s léčbou srdečního selhání. A hned se postaral o ladění léčby. „Podle nejnovějších doporučených postupů musí být pacient co nejlépe zaléčen při hospitalizaci a v prvních 6 týdnech po propuštění z nemocnice. To se však bohužel vždy neděje kvůli nedostačující kapacitě specialistů na srdeční selhání. Není bohužel výjimkou, že když si pacient po propuštění z nemocnice zavolá do ambulance kardiologa s žádostí o termín kontroly, dostane jej za 3 měsíce, nebo dokonce za půl roku. První dny jsou přitom nejdůležitější. Do 5 let po stanovení diagnózy zemře až 50 % nemocných se srdečním selháním. Po druhé hospitalizaci pro srdeční selhání je medián přežití jen málo přes 2 roky“ vysvětluje prof. Krejčí.

„Studie z roku 20221 ukázala, že intenzivní monitoring pacienta spolu s úpravou léčby dokáže ve 180 dnech snížit úmrtí nebo hospitalizace pro srdeční selhání až o třetinu. Dnes už lze nejen měřit krevní tlak, puls a sledovat hmotnost nemocných, ale můžeme také pravidelně monitorovat hladinu natriuretických peptidů. Tyto informace nám umožňují zintenzivnit léčbu, pokud se stav nevyvíjí příznivě, tak aby se nemocný vyhnul hospitalizaci. Právě v období krátce po propuštění z nemocniční péče je riziko komplikací nejvyšší. Abychom jim zabránili, je třeba zásadním způsobem navýšit kapacitu ambulancí pro léčbu srdečního selhání, které by ideálně měly být v každé nemocnici či při většině kardiologických ambulancí,“ pokračuje prof. Krejčí. Cílem kardiologů tak je zajistit péči ve všech regionech a menších městech. Česká kardiologická společnost se také snaží o zvýšení úrovně znalostí a pravomocí zdravotních sester, které by mohly řadu měření a úkonů dělat samy.

Další úlevu systému by měla přinést telemedicína. V řadě nemocnic už různé telemedicínské systémy používají, ale vznikaly živelně a neumí spolu komunikovat. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny několik let funguje telemedicínský systém pro nemocné, jehož vývoj pro potřeby společných programů podpořilo Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie. „Stačí když se pacient pod svým heslem přihlásí na portál, a systém mu každý den vygeneruje dotazník. Pacient vyplní například kolik váží, jak se cítí, jaký má tlak, zda je dušný, má otoky a pokud ano kde a jak velké. Jakmile uvidíme, že se zhoršuje, okamžitě zasáhneme. Upravíme například medikaci tak, aby se jeho stav stabilizoval,“ vysvětluje vrchní sestra I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA Mgr. Monika Černá. V současné době takto sledují deset pacientů s mechanickou podporou srdce a dalších deset, kteří čekají na transplantaci – všichni kvůli své nemoci trpí pokročilým srdečním selháním. „Pro pacienty je výrazně lepší, když je monitorujeme průběžně. Může se totiž stát, že přijdou po půl roce na kontrolu s osmi kily navíc, kvůli zadrženým tekutinám, a tento stav se pak upravuje těžce,“ dodává Monika Černá.

Kardiologové odhadují, že do roku 2040 může být v České republice až 900 000 lidí se srdečním selháním. Podle předsedy České kardiologické společnosti prof. MUDr. Petra Ošťádala, Ph.D., FESC, jsou nemoci oběhové soustavy dlouhodobě hlavní příčinou úmrtí v Česku.

 Reference:

  1. A. Mebaza at al. Safety, tolerability and efficacy of up-titration of guideline-directed medical therapies for acute heart failure (STRONG-HF): a multinational, open-label, randomised, trial. The Lancet. VOLUME 400, ISSUE 10367, P1938-1952, DECEMBER 03, 2022. Published: November 07, 2022DOI: https://doi.org/10.1016/S0140-6736(22)02076-1.

Foto: archiv

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *