Tojesenzace.cz

Tak trochu bulvární web nejen o českých celebritách, ale i o všech radostech, které život nabízí – lásce, jídle či cestování!

Zábava

České muzeum stříbra v Kutné Hoře láká na mumii Hereret, husitské nálezy nejen z hradu Sion i slavnou varhanářskou tradici

Hereret, česky Květina, je nejkrásnější staroegyptskou mumií v České republice. Její půvab a poutavý příběh budou moci od 26. března obdivovat návštěvníci nové výstavy Ve stínu pyramidy v Českém muzeu stříbra v Kutné hoře, v budově Hrádku v Barborské ulici. Návštěvníci zde uvidí také mumie kočky a sokolovitého dravce, amulety v podobě staroegyptských božstev, skaraby, pohřební sošky zvané vešebty, náhrdelníky a nádoby z počátku egyptské civilizace. Výstavu doprovodí také přednášky a komentované prohlídky věnované starověkému Egyptu, mumifikaci a sběratelství egyptských starožitností v českých zemích.

„Výstava Ve stínu pyramidy představí jedinečnou mumii mladé urozené ženy, která byla pohřbena v Lahúnu ve středním Egyptě, a poukáže i na další kulturně-historické souvislosti spojené s vystavenými egyptologickými předměty. Vzácné nálezy věnoval v roce 1912 svému rodnému městu moravskotřebovský sběratel a mecenáš Ludwig Holzmeister,“ říká ředitelka Českého muzea stříbra Lenka Mazačová. „Téma starého Egypta považujeme za velmi prestižní a vzhledem k rekonstrukci Městského muzea v Moravské Třebové můžeme teď jejich celou egyptologickou kolekci ukázat i u nás. Nově s ní vystavíme také další pozoruhodné starožitnosti a amulety pocházející z našich vlastních sbírek a ze sbírek Náprstkova muzea v Praze,“ dodává Mazačová.

K výstavě chystá České muzeum stříbra také vzdělávací programy pro žáky základních a středních škol. „Po stopách mumie budeme putovat i v létě, kdy jsme pro děti připravili dva turnusy příměstského tábora,“ uvádí ředitelka muzea, které patří k nejnavštěvovanějším památkám Středočeského kraje.

Do boje se slepým Žižkou i za slávou kutnohorských varhanářů 
Vedle egyptologické výstavy připravuje muzeum od 5. dubna na Hrádku ještě další výstavu: „Letos si připomínáme 600 let od husitské bitvy u Malešova. Odehrála se poblíž malešovské tvrze, což je asi šest kilometrů od Kutné Hory. Bitvě velel tehdy již zcela slepý Jan Žižka. Přesto dokázal využít terénu tak, aby eliminoval početní převahu pražanů, které zde v jedné z nejkrvavějších bitev husitských válek porazil. Výstavu Kutná Hora husitská chceme pojmout jako interaktivní instalaci zaměřenou zejména na rodiny s dětmi,“ dodává Lenka Mazačová.

K vidění bude například ukázka dobové zbroje a zbraní. Představí se rovněž soubor nálezů z nedalekého hradu Sion. „Díky kopiím řady předmětů se budou moci návštěvníci přenést do 15. století, stát se husitou a zařadit se po bok Jana Žižky táhnoucího na Kutnou Horu,“ zve na výstavu Mazačová.

Souběžně s Hrádkem otevře novou výstavu i Kamenný dům, který je také součástí kutnohorského muzea. Zde bude – rovněž od 5. dubna – probíhat výstava Kutnohorská varhanářská škola. Ta představí dlouholetou tradici kutnohorského varhanářství od 17. do 20. století se zaměřením na jednotlivé varhanářské rody a jejich nástroje právě v tomto městě.

Vzácné razidlo, housle i zlomek mlecího kamene
České muzeum stříbra se pyšní i novým unikátním nálezem, jímž je bronzové razidlo na brakteáty. „Brakteáty byly jednostranné tenké stříbrné mince přímo předcházející ražbě pražských grošů, kterou v roce 1300 v Kutné Hoře zavedl Václav II.,“ vysvětluje Lenka Mazačová. „Do Vlašského dvora soustředil všechny dosavadní mincovny z celého království, včetně té ze Zhořelce, z níž pochází i toto razidlo. Brakteátová razidla jsou vzácná a v celé ČR je můžeme spočítat na prstech jedné ruky,“ upozorňuje ředitelka muzea.

Druhou mimořádnou akvizicí jsou housle kutnohorského mistra houslaře Ferdinanda Josefa Homolky z roku 1847, jemuž se říkalo „kutnohorský Stradivari“. „A do třetice všeho mimořádného: od soukromého dárce jsme získali zlomek mlecího kamene určeného k rozemílání rudy, který našel v korytě říčky Vrchlice. Nález je jedinečný, jde o první doložený kámen z rudního mlýna v celém kutnohorském revíru. Stříbrnou rudu bylo totiž nutné před jejím tavením nejprve rozdrtit nebo rozemlít,“ líčí Lenka Mazačová a zdůrazňuje, že k Hrádku a jeho lákadlům patří také návštěva dolu, která je velmi oblíbená. „Bezpochyby patříme k muzeím, kam by měl alespoň jedenkrát v životě zajet každý, kdo má rád historii a památky,“ zve na návštěvu Českého muzea stříbra Lenka Mazačová.

Víte, že…
…sběratelství a cestování na Blízký východ a dovoz tamějších suvenýrů – originálních archeologických nálezů – bylo na počátku 20. století téměř módní záležitostí?

Kutnohorskému muzeu daroval egyptologické předměty již v roce 1880 MUDr. František Stáně, dlouholetý předseda Archeologického sboru Vocel.

…příběh krásné mumie Hereret začal v letech 1911 až 1912?
V té době Ludwig Holzmeister společně s manželkou Marthou a dvěma neteřemi podnikl cestu po severní Africe. Nejdříve navštívil Maghreb, konkrétně Alžírsko a Tunisko, a následně procestoval celý Egypt. Během pobytu v Káhiře zavítal pravděpodobně i do obchodu vysloužilého amerického diplomata Ralpha Huntingtona Blancharda, který prodával starožitnosti při Egyptském muzeu v Káhiře. Právě zde nejspíš Holzmeister zakoupil mnoho cenností, včetně ženské mumie ve dvojité rakvi. Ta pocházela s největší pravděpodobností z výkopů slavného egyptologa Flinderse Petrieho ve středoegyptském Lahúnu. Pečlivě mumifikované ženské ostatky uložené ve dvojité rakvi pak společně s ostatními předměty dorazily do moravskotřebovského muzea v květnu roku 1912. Zde byla pak Hereret po dalších 111 let nejvýraznějším exponátem celého muzea.

…mumie Hereret je stará bezmála tři tisíce let?
Šlo o osobu vyššího společenského postavení. Mumie již dvakrát prošla radiologickými vyšetřeními: první se uskutečnilo na počátku 70. let minulého století, druhé na sklonku prvních let 21. století. Vyšetření mimo jiné prozradila, že žena zemřela mezi 20. a 30. rokem života. Tělo je zabaleno v malované kartonáži a uloženo ve dvou dřevěných rakvích z cedrového dřeva, které zdobí půvabné portréty. Samotné ostatky chrání původní přiléhavý, dobře zachovalý obal z obinadel, zbytků papyrů, dřeva a štukovací omítky. Tento kartonážový krunýř je podle odborníků výjimečně bohatě zdobený a celkově vydařený. Jsou na něm zobrazeny náboženské výjevy, které se vztahují k posmrtnému životu.

Zdroj a foto: www.cms-kh.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *