Tojesenzace.cz

Tak trochu bulvární web nejen o českých celebritách, ale i o všech radostech, které život nabízí – lásce, jídle či cestování!

Ze života

S diskriminací v zaměstnání se setkalo 14 % českých LGBTQ+ lidí. Ve veřejném sektoru se nejčastěji dotýká pracovníků v ozbrojených silách ČR

V zaměstnání se s diskriminací setkalo podle dat Eurostatu přes 50 tisíc Čechů. Ačkoli z prosincového šetření Eurobarometr vychází Česko v této oblasti relativně příznivě, studie ukazují, že realita je podstatně horší. Nejčastěji se s diskriminací v zaměstnání setkávají ženy a podle průzkumu Být LGBTQ+ se s ní za poslední rok potkal i každý sedmý z LGBTQ+ skupiny – jednalo se o slovní útoky i výhružky násilím. Nejhorší situace ve veřejném sektoru je v ozbrojených silách ČR, kde se s negativními komentáři a jednáním setkalo 39 % LGBTQ+ lidí. Vyplývá to z analýzy datového portálu Evropa v datech.

Diskriminaci v současném zaměstnání čelilo přes 50 tisíc Čechů. Poměrově se jedná častěji o ženy, kterých se s diskriminací setkalo více jak 30 tisíc. Výrazně u nich totiž převyšuje diskriminace na základě pohlaví, vyplývá to z dat Eurostatu. Tyto informace je nicméně potřeba zasadit do širšího kontextu. „Vpřepočtu na tisíc obyvatel se u nás s diskriminací v práci setkal 4. nejnižší počet lidí v porovnání s ostatními sledovanými evropskými zeměmi. Jak ale ukazují další studie, mezinárodní průzkumy mají výrazné limity. Například existují rozdíly v kulturním vnímání diskriminace. V některých zemích může být jednání, které je jinde vnímané jako diskriminační, považované za zcela běžné a legitimní, případně se může lišit míra tabuizace takového jednání,“ vysvětluje Milan Mařík z Evropy v datech.

Každý 7. z LGBTQ+ komunity se v posledním roce setkal v zaměstnání s diskriminací
S otevřenou diskriminací či obtěžováním se podle průzkumu Být LGBTQ+ v Česku setkalo během posledního roku 35 % LGBTQ+ lidí (za posledních pět let dokonce 43 %). Přímo v zaměstnání se pak setkal s diskriminací kvůli sexuální orientaci každý sedmý (14 %) z LGBTQ+. Nejčastěji se jednalo o slovní útoky, ale také o výhružky fyzickým či sexuálním násilím.

Situace se významně liší i podle oblasti zaměstnání. Například v rámci veřejného sektoru se LGBTQ+ lidé s útoky nejčastěji setkávají v ozbrojených silách ČR, upozornil na to nedávný průzkum LGBTQ+ lidé zaměstnaní ve veřejném sektoru. Z něho totiž vyplynulo, že 39 % LGBTQ+ lidí v nich bylo během posledních pěti let často vystaveno negativním komentářům a negativnímu jednání. U bezpečnostního sboru to bylo 14 % a ve zdravotnictví 10 %.

Pětina LGBTQ+ lidí skrývá v zaměstnání svou orientaci kvůli strachu z obtěžování a zhoršení vztahů
Diskriminací se zabýval i prosincový Eurobarometr, ze kterého vyplývá, že přibližně každému sedmému Čechovi (14 %) by vadilo potkávat se v pracovním kolektivu s transgender nebo intersexuální osobou. Naopak pro 77 % by to nebyl problém. Z eurounijního srovnání tak Česko vychází jako 15. nejtolerantnější země vůči transgenderu v zaměstnání. Ať už bychom výsledek vnímali jako pozitivní, nebo negativní, vypovídá spíše o tom, jak se Češi považují za tolerantní, než že by reflektoval skutečnou atmosféru na pracovišti.

České průzkumy totiž ukazují, že pozice LGBTQ+ lidí v zaměstnání není ani zdaleka ideální. Například podle Být LGBTQ+ v Česku skrývá svou sexuální orientaci v práci na 22 % LGBTQ+. Mezi hlavní důvody patří strach z reakce kolegů, ohrožení kariérního postupu, obtěžování, napadení či obavy ze zhoršení vztahů. Právě posledně zmíněné stojí za skrýváním orientace podle 80 % příslušníků LGBTQ+ komunity, ještě v roce 2018 to bylo 77 %.

Diskriminace je v Česku trestná, a to i ta na základě sexuální orientace, nicméně realita tomu i kvůli nízké vymahatelnosti neodpovídá. „Opora v zákoně a to, co firma deklaruje, jako svou hodnotu, je jedna věc, klíčová je nicméně skutečná atmosféra na pracovišti. Ta firemním hodnotám totiž často neodpovídá. Není to nicméně jen problém Česka. Z mezinárodního průzkumu vyplývá, že polovina LGBTQ+ lidí není na pracovišti otevřena stran své sexuální orientace. Z dat je přitom patrné, že si často nepřejí skrývat svou orientaci. Už jenom kvůli tomu, že si kolegové povídají například o tom, co dělali o víkendu nebo jaké mají plány na dovolenou. LGBTQ+ ale musí své soukromé aktivity minimálně částečně tajit,“ říká Lukáš Ondřej, který se věnuje tématu diverzity ve společnosti T-Mobile Czech Republic.

[Infografika – Diskriminace v Evropě]
Změnit firemní kulturu není jednoduché, ale jak dodává Ondřej, není to předem prohraný boj. „Upravit prostředí ve firmě tak, aby se v něm LGBTQ+ lidé cítili bezpečně, je běh na dlouhou trať. Firma si sice může dát respekt do svých hodnot a realizovat školení pro své zaměstnance, to se ale nemusí setkat s pozitivní odezvou. Úspěšná změna vyžaduje zejména intenzivní a upřímnou komunikaci. Obecně je za dobrou praxi považováno třeba vytváření podpůrných LGBTQ+ skupin, které mohou komunikovat s vyšším managementem. Podobné skupiny lze vytvořit i pro všechny zaměstnance, aby mohli vyjádřit a probrat své postoje a obavy.”

České ženy mají průměrně o 17,9 % menší plat než muži
Mezi nejvíce medializovaná témata patří v rámci diverzity gender pay gap neboli rozdíl v odměňování mužů a žen. I přesto, že se na problém aktivně upozorňuje, dostávají v Česku ženy podle dat Eurostatu o 17,9 % menší plat než muži. Odpovídá to 3. největšímu rozdílu v EU. S nerovným odměňováním se ale potýkají také ve Velké Británii, Rakousku nebo Švýcarsku.

[Infografika – Pay gap]
Navzdory tomu, že mezi lety 2021 a 2022 gender pay gap v Česku vzrostl téměř o 3 procentní body, z dlouhodobého hlediska se zmenšuje a přibližuje eurounijnímu průměru. Podle Lenky Šťastné, prezidentky Business & Professional Women CR, je důležitým nástrojem pro odstranění rozdílů zvýšení počtu žen v rozhodovacích pozicích. Firmy ale nemají zavedený systém a narážejí tak na řadu překážek. „Například studie McKinsey Win-win z roku 2021 doložila, že ač jsou ženy stejně ambiciózní jako muži, na nejvyšší manažerské pozice se v CEE regionu propracuje jen 20 % z nich. Důvodů je několik, ženy oproti mužům méně věří ve své schopnosti a velkou bariérou je i neplacená práce, kterou lidé věnují péči o rodinu a domácnost. Ta v našem regionu leží ze 70 % na bedrech žen,“ říká Šťastná.

Z nefinančních reportů, které firmy zveřejňují, vyplývá, že ve vedoucích pozicích stále převažuje nepoměr mezi muži a ženami. Například Plzeňský Prazdroj uvádí 20% podíl žen na vedení firmy a představenstvo Škody Auto tvoří 6 mužů a 1 žena. Právě tyto reporty nicméně pomáhají poukázat na současnou situaci a firmy v nich často představují své plány, jak ženy podpořit. Například zmíněný Plzeňský Prazdroj usiluje o vyrovnání zastoupení mužů a žen ve vedení do roku 2030.

Zvláště u technických oborů muži převládají i mezi zaměstnanci, což ovlivňuje i strukturu vedení. „V loňském roce tvořily ženy přibližně jednu třetinu všech zaměstnanců T-Mobile, a tento nepoměr se následně promítá i do vedoucích pozic. Zaměřujeme se nicméně hned na několik oblastí, abychom mohli pomáhat jak ženám, které začínají svoji kariéru, vrací se z rodičovské dovolené nebo i těm, které uvažují o změně oboru v rámci firmy,“ přibližuje situaci v T-Mobile jeho HR ředitelka Jitka Adámková.

Foto: archiv

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *