Tojesenzace.cz

Tak trochu bulvární web nejen o českých celebritách, ale i o všech radostech, které život nabízí – lásce, jídle či cestování!

Zdraví

Mikrobiom je jako druhý mozek. Jeho špatná funkce může způsobit depresi, obezitu i zvyšovat rizika závažných onemocnění

V našich střevech žije jedno až dvě kila bakterií, virů a dalších mikroorganismů, které jsou součástí naší střevní mikrobioty, tedy mikrobiomu. Tento neviditelný svět bakterií má velký vliv nejen na naše tělo, ale i na naši psychiku. Skládá se z širokého spektra mikrobů, zahrnujících jak prospěšné, tak i potenciálně škodlivé druhy. Jeho složení je u každého z nás tak unikátní, že by se dalo přirovnat k otisku prstu, čehož se ve forenzní biologii již využívá.

Mikrobiom si vytváříme už v dětství
Mikrobiom sdružuje přibližně 100 trilionů buněk, což je desetkrát více než počet buněk v lidském těle. První setkání s mikroorganismy nastává už během porodu. Výzkumy ukazují, že způsob porodu má významný vliv na první osídlení mikrobiomu novorozence. Děti narozené přirozenou cestou jsou vystaveny mikroorganismům z porodních cest matky, zatímco mikrobiom miminek narozeným císařským řezem vykazuje obecně větší výskyt potenciálně patogenních mikrobů nemocničního prostředí. U císařského řezu se dokonce doporučuje udělat vaginální stěr a aplikovat ho do úst dítěte, což má dobré výsledky pro simulaci přirozeného porodu.

Klíčovou roli podle odborníků hraje i kojení. „Mateřské mléko obsahuje nejen výživné látky, ale i  probiotika a prebiotika, jako jsou oligosacharidy, které podporují růst prospěšných bakterií ve střevech dítěte. Děti kojené mateřským mlékem mají obvykle rozmanitější mikrobiom s vyšším podílem prospěšných bakterií, jako jsou Lactobacillus a Bifidobacterium,“ prozrazuje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D. z vědeckého týmu Chromozoom.

V prvních letech života je pak důležitá i expozice mikrobů z vnějšího prostředí, včetně těch, které se nacházejí v domácnosti, na domácích mazlíčcích a v přírodě. Kontakt s okolím pomáhá v rozvoji silné a rozmanité střevní mikrobioty, která může přispět k lepší imunitě nebo menšímu vzniku alergií a autoimunitních onemocnění. U dospělých jedinců mikrobiom váží přibližně 1–2 kg, což je srovnatelné s hmotností mozku. Vyvíjí se po celou dobu života a ovlivňuje ho celá řada faktorů.

Fyzickou i psychickou pohodu ovlivňuje rovnováha ve střevech
Střeva jsou často označována za druhý mozek, protože obsahují přibližně 100 milionů nervových buněk, což je více než v jakékoli jiné části těla kromě samotného mozku. Zároveň produkují velké množství neurotransmiterů, včetně serotoninu, který je znám jako „hormon štěstí“. Zhruba 90 % serotoninu, který ovlivňuje mnoho aspektů naší nálady a chování, se vyrábí ve střevech. Osoby, které mají tuto funkci narušenou, jsou pak více senzitivní k tomu být náladoví, podráždění, obvykle také častěji podléhají depresím a úzkostným stavům.

„Střevní mikrobiom je komplexní ekosystém, který má vliv na mnoho aspektů lidského zdraví. Nedávné studie naznačují, že dysbióza mikrobiomu může být spojena s různými onemocněními, včetně obezity, metabolických chorob, a dokonce i duševních poruch,“ upozorňuje vědecká specialistka v oblasti biochemie a výživy Mgr. Soňa Talacko, Ph.D. ze společnosti Chromozoom.

Pozor na zpracované potraviny, antibiotika, antikoncepci i alkohol

Správná funkce mikrobiomu napomáhá mnoha oblastem lidského zdraví. Jedním z nich je trávení a vstřebávání živin, jako jsou vitamíny a minerály. Pomáhá také s trávením vlákniny a produkcí mastných kyselin s krátkým řetězcem, které jsou důležité pro zdraví střevní sliznice. Podporuje správnou funkci imunitního systému, chrání organismus před infekcemi a podílí se na chodu metabolismu i jeho regulaci. Málokdo ví, že ovlivňuje také naši tělesnou hmotnost a hladinu cukru v krvi.

Mikrobiální rovnováhu narušují nezdravé a vysoce průmyslově zpracované potraviny. Jedná se o jídlo z rychlých řetězců, uzeniny, které většinou obsahují minimální množství masa, chipsy, potraviny s velkým obsahem cukru a sladké limonády. Negativní dopad může mít i mléko, lepek nebo glutamáty a radikální druhy diet. Naopak potraviny, které mají dobrý vliv na funkci našeho mikrobiomu, jsou ty, které jsou minimálně průmyslově upravené, nejlépe vůbec. Ryby, ovoce, zelenina, jogurty, fermentované potraviny, jako je kvašené zelí či kimchi, kefíry, acida nebo i kváskový chléb. Ne nadarmo se říká, že jsme to, co jíme.

Střevnímu mikrobiomu neprospívají ani antibiotika, protože snižují biodiverzitu mikrobiomu, tedy počet rozdílných druhů bakteriálních kmenů. To může vést až ke snížení odolnosti střevního mikrobiomu, který tak může být vyveden z rovnováhy škodlivými vlivy.

Také alkohol zabíjí prospěšné bakterie, které jsou důležité pro trávení, imunitu a celkové zdraví. Zároveň narušuje mikrobiální rovnováhu a podporuje přemnožení škodlivých bakterií. To může vést k trávicím potížím, zánětům a dalším zdravotním potížím. Výjimkou je snad jen červené víno. „Mírná konzumace červeného vína může prospět střevnímu mikrobiomu díky obsahu polyfenolů, které podporují růst prospěšných bakterií,“ dodává genetička Procházková.

Existují ovšem způsoby, jak zmírnit negativní dopady alkoholu na střevní mikrobiom. Důležité je omezit jeho konzumaci, jíst zdravou stravu bohatou na vlákninu, doporučuje se i užívání probiotik a prebiotik, které podporují zdravý střevní mikrobiom. Správné funkci napomáhá i pravidelný pitný režim, pohyb na čerstvém vzduch a kvalitní spánek.

Foto: archiv

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *