Tojesenzace.cz

Tak trochu bulvární web nejen o českých celebritách, ale i o všech radostech, které život nabízí – lásce, jídle či cestování!

Ze života

Rodina jako základ, který však v posledních letech zažívá nejisté období

Rodina v našich životech představuje pevný pilíř bezmezné důvěry a nekonečné lásky. Její důležitost si v rámci světového dne, který můžeme slavit 15. května, připomínají lidé po celém světě. Poslední roky však ukázaly, že nejen v České republice, ale i v celé Evropě se děti nerodí. Porodnost u nás je dokonce nejnižší za posledních 150 let!  Jedním z důvodů je odkládané rodičovství. Ve vyšším věku však pokusy o otěhotnění mívají často velmi nejistý výsledek.

 Alarmující data a nepříznivé vyhlídky budoucích let
Porodnost v České republice prudce klesá a klesat nepřestává. Za minulý rok se na našem území narodilo pouhých 92 000 dětí. Jde o údaj, který naznačuje dlouhodobý nepříznivý trend v návaznosti na data z předešlých let. Porodnost v roce 2023 v porovnání s rokem 2022, kdy se na svět přišlo 101 299 novorozenců, klesla o znepokojivých 9 %. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že v Čechách připadá 1,6 dítěte na jednu ženu. Jde o alarmující zjištění, které v rámci výhledu budoucích let nevypadá vůbec pozitivně. Ideální hodnota pro zachování generační rovnováhy a zajištění reprodukce ve společnosti je 2,1!  I když naši sousedé na tom nejsou o moc lépe, v rámci Evropy se Česká republika řadí mezi země s nejnižší porodností. kromě nás trápí nízký počet narozených dětí také Polsko nebo třeba vzdálenější Slovinsko. Nejhůře jsou na tom státy jižní Evropy, kde se počet potomků na jednu matku pohybuje okolo kritického čísla 1,2. Počátky tohoto společensky negativního trendu sahají až do 90. let, kdy se svět vydal vstříc pozitivním ekonomickým a technologickým zítřkům a lidem se otevřely dveře neprobádaných příležitostí a na zakládání rodiny zkrátka nebyl čas.

Ani budoucí výhledy nejsou pro Česko dvakrát pozitivní. Odborníci z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze očekávají, že během dvou až tří let porodnost znovu klesne. Půjde tedy o nejnižší hodnoty za poslední dekády! Nadcházející roky budou mít nejspíš nahnuté i některé porodnice. Minimální hranice, která stanovuje, že může být dané oddělení pro maminky v očekávání nadále provozováno, udává hodnotu 600 porodů za jeden rok. Toto minimum však skoro třetina nemocnic či samostatných porodnic nemá šanci ročně naplnit.

První dítě až po třicítce?!
Děti jsou radost, ale i starost. Rodičovství je náročnou rolí, na kterou je třeba být připraven nejen finančně, ale i mentálně. Mladé ženy v aktuálním světě nekonečných možností nechtějí své nejlepší roky, v rámci, kterých se jejich potenciál uspět dotýká životního maxima, věnovat starosti o děti a rodinu. Před třiceti lety běžná situace, kdy se mladá žena krátce po střední škole provdala a otěhotněla, je v dnešní době vzácným úkazem, na který se perspektivou produktivních mladých žen pohlíží spíš jako na přežitek minulosti.

Jedním z hlavních důvodů odloženého mateřství je právě kariéra a budování finanční samostatnosti a kvalitního zázemí. „Věk prvorodiček se v porovnání s minulými roky razantně zvýšil. Aktuálně se stáří maminek majících svého prvního potomka pohybuje okolo třiceti tří let. Mladé ženy chtějí své produktivní roky zaměřit na kariérní růst a finanční zajištění. Příčin však existuje mnohem více. Paradoxně v dnešní době technologických vymožeností není vůbec jednoduché najít si stabilního partnera, se kterým se člověk rozhodne rodinu založit. Mimo to trápí mladé lidi také například těžká bytová situace či nedostatečná finanční rezerva. Z těchto důvodů se potenciální rodiče rozhodnou odložit potomka až po třicítce. To však může být velmi riskantním rozhodnutím, kterého později mohou velmi litovat,“ varuje medicínská ředitelka kliniky Europe IVF MUDr. Milada Brandejská.

Testování jako cesta vyšší porodnosti
Právě věk je hlavní příčinou neúspěšných pokusů otěhotnět. Zásoby vajíček se totiž s postupnými roky snižují a po třicátém roce života mohou dosahovat počtů blížících se takřka nule. Ženské biologické hodiny jsou neúprosné a dokáží si vybrat i svou daň v podobě nemožnosti početí. Existují však preventivní opatření, která otestují, jak si ženské pohlavní buňky vedou a jaké jsou jejich výhledy do budoucích let. „Žena může podstoupit test ovariální rezervy. Jde o jednoduché preventivní vyšetření z krve, které však může dramaticky ovlivnit budoucí šanci na početí a usnadnit rozhodování o časování založení rodiny. Pokud výsledky testu vykazují nízké hodnoty jsou i možnosti mimotělního oplodnění omezené. Mnohdy je pak jedinou možností mimotělní oplodnění s použitím darovaných vajíček.  V dnešní době mají výhodu ty ženy, které si včas nechaly vajíčka zamrazit, a tak si uchovaly možnost v optimálním čase počít geneticky vlastního potomka“ radí MUDr. Milada Brandejská. Preventivní testování je tedy opravdu dobrým krokem, který budoucím rodičům zajistí čas a ušetří stres z nejistých chvil v prostředí gynekologických ordinací.  A dá jim naději, že i oni budou v budoucnu slavit Světový den rodiny.

Foto: archiv

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *