Tojesenzace.cz

Tak trochu bulvární web nejen o českých celebritách, ale i o všech radostech, které život nabízí – lásce, jídle či cestování!

Bydlení

Zelené střechy stejně jako památky nebo muzea. Česko ve čtvrtek startuje jejich den otevřených dveří!

Po teplotně nadprůměrném začátku roku se ve stejném duchu ponesou i další měsíce. Alespoň tak to vypadá podle prvních předpovědí na léto. Spoustu domácností proto bude řešit, jak snížit teplotu v domovech, aniž by museli investovat do klimatizace. Kromě možností, jakými jsou nová fasáda nebo výměna oken je tu však i další možnost. A tou je ozelenění střechy. Flóra na horních patrech totiž není jen uměleckým dílem, ale také pomáhá předcházet teplotním špičkám, váže na sebe škodlivé látky, dokáže si ukládat srážkovou vodu a zároveň prodlužuje životnost použitých stavebních materiálů. A co mnoho lidí neví, i zelenou střechu lze vybudovat pomocí dotací.

O tom, že ozelenění střechy není namáhavou a komplikovanou záležitost se mohou lidé přesvědčit tento čtvrtek. Asociace zelených střech a fasád pořádá letos na Světový den zelených střech 6. června Den otevřených dveří zelených střech poprvé jako pilotní projekt v celé ČR. Odborníci na místě zájemcům střechy ukážou, a odpoví na jakékoliv otázky. Seznam vybraných zelených střech a termíny prohlídek, které budou doplněny odborným výkladem, zájemci naleznou zde:

https://www.zelenestrechy.info/svetovy-den-zelenych-strech. Pro návštěvu každé střechy je nutné se zaregistrovat.

„Ozelenění povrchů budov je v poslední době účinný a populární nástroj pro boj proti klimatickým změnám. Význam takových řešení si v současnosti uvědomují nejen odborníci ale už i velká část obyvatel, protože výkyvy počasí s jeho extrémními projevy jsou stále častější,“ říká Martin Trešl ze společnosti Austrotherm CZ, která se mimo jiné specializuje i na komponenty pro zelené střechy.

Problémem posledních let se podle něj stávají například obrovské přívalové deště, které kanalizační systémy měst s převahou zpevněných, nepropustných ploch nedokážou vstřebat. K tomu se přidávají i extrémně horká léta rozpalující hlavně v hustě osídlených aglomeracích tmavé povrchy komunikací, střech i vlastních plášťů budov. I proto se v Evropě stále více objevují projekty, jejichž výsledkem je stále více zelených střech, vysazených střešních teras a střešních zahrad nebo celých „zazeleněných“ fasád.

Zelené střechy lze vyhotovit v několika variantách, nejčastější však to bývají teplé nebo obrácené střechy. Do teplé střechy se jako izolace hodí materiály s vynikajícími tepelně izolačními vlastnostmi z tvrzené pěny s uzavřenou strukturou pórů, která umožňuje prostorově úsporné řešení zateplení s velmi nízkou výškou. Praktickým řešením je varianta obrácené střechy. „Tepelná izolace odolná vůči vodě a tlaku je umístěna ve skladbě střechy nad hydroizolací, kterou tak chrání a vytváří skvělý základ, na kterém lze dále stavět. Zde se především používá extrudovaná pěna s uzavřenou strukturou pórů a výbornými tepelně izolačními vlastnostmi. Ta je odolná vůči vlhkosti, hnilobě i tlaku,“ dodává Trešl.

Zelené střechy jsou nejen velmi pěkné na pohled, ale také přinášejí řadu pozitivních efektů. Díky vypařování chladí jejich rostliny své okolí, snižují teplotu a redukují hromadění tepla ve městě. Zároveň se vyrovnáváním teploty starají o příjemné klima uvnitř budovy (resp. v místnostech, které jsou pod střechou) a chrání je před letními teplotními špičkami. V zimě vegetace a střešní substrát naopak zamezují přílišnému úniku tepla, čímž působí jako dodatečná tepelná izolace. Výsledky studií Univerzity HafenCity v Hamburku prokázaly, že zelená střecha je v létě až o 30 stupňů Celsia chladnější než ta běžná.

Další jejich výhodou je zpomalení odtoku a ukládání dešťové vody, čímž přispívají ke snížení rizika bleskových lokálních záplav. V případě střech se štěrkovou vrstvou je do kanalizace odvedeno přibližně 80 až 100 procent srážkové vody, ale v případě střešních zahrad je to jen 30 procent. Zbytek se postupně odpaří do městského ovzduší. Přínosem zachytávání dešťové vody je i to, že dochází k lokálnímu chlazení vzduchu prostřednictvím odpařování a zlepšení mikroklimatu bezprostředního okolí. Zelené střechy dokáží rovněž redukovat ostatní negativní vlivy městského prostředí včetně hluku a přispívají ke zlepšení bilance CO₂.

„Velkým potenciálem je i možnost mít výše položené zahrady, které poskytují místo k odpočinku pro lidi, kteří bydlí v hustě zastavěných částech měst. Na střeše nemusí být hned les. I květiny nebo záhony se zeleninou, dokonce i taková výsadba nenáročných sukulentů, vykazují velmi pozitivní účinky. Zatímco u nás je to považováno za nový trend, ve světě se už jedná o osvědčený koncept.“ uzavírá Martin Trešl.

Na zelené střechy lze v Česku žádat peníze z programu Nová zelená úsporám. Například žadatel s rodinným domem může při kombinaci více podporovaných opatření získat až 60 % způsobilých nákladů. Tempo růstu odvětví zelených střech z posledních dostupných údajů mezi lety 2021 a 2022 dokonce výrazně překonalo vývoj tuzemského pozemního stavitelství. Rostlo o 10,7 % oproti poklesu stavitelství o 3,2 %. Může za to i čím dál častější požadavek investorů i obyvatel po zeleni v nově urbanizovaném území.

Foto: Jakub Cigler, Architekti

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *