Tojesenzace.cz

Tak trochu bulvární web nejen o českých celebritách, ale i o všech radostech, které život nabízí – lásce, jídle či cestování!

Ze života

Generace Z: Jak se staví k přátelství? Umí i jiná než ta online?

Lze věřit těm, které fyzicky neznáme? Svěřovat se jim, nebo ne? Kdy si dávat pozor a kdy si můžeme dovolit zůstat otevření? Jak se k přátelství staví generace Z?

Dospívající to nemají jednoduché. Jak a kde se seznámit? Je možné věřit tomu, kdo se s nimi baví jen po síti, a sejít se nechce? Jak vysvětluje psycholožka Olga Plíčková: „Skutečný přítel může být i ten, se kterým se nevidím a jen si píšu. Za určitých okolností. Pokud jde o sdílení duše, duševních obsahů, sdílení představ, ideálů, možností, snů, tak tam může hrát důležitou roli. Dokonce to má v dnešní době kouzlo, někomu se vyjadřovat písemně. Ono to člověka zastaví, donutí ho to přemýšlet, vyjádřit se, hledat ta správná slova. Mně se to líbí.“

Takovou komunikaci je možné považovat za formu sdíleného deníku. Prostor, kde se může dospívající zbavit své tíže. A je to prostor srovnatelný s fantazijními přáteli. Jak odbornice dodává: „To může mít obrovskou funkci, nevím, jestli bych to ale nazvala přátelstvím, protože tam není ta reciprocita, vzájemnost. Ale může to mít značně pozitivní funkci, vliv na člověka, který takového přítele má, protože Jung pracuje s takzvanou aktivní imaginací, kdy si představuju bezpečné místo, vykreslím si ho, vybavím si, jak se tam cítím. V tom okamžiku, kdy to začnu cítit, se to stává fyzickým zážitkem. To znamená, že to mění chemii těla a najednou je to reálné. Neboli ta představivost může léčit. Takže si myslím, že to může mít benefit pro někoho, kdo to píše, ale nevím, jestli bych to nazvala přátelstvím, protože mi tam chybí ta druhá strana. Na podobném principu funguje i to, pokud si člověk píše deník. Tento deník se stává důvěrným přítelem v uvozovkách. A to má prokázané pozitivní benefity, efekty na člověka, který to provozuje. Je to dokonce i jedna z forem terapie – journaling.“

S navazováním vztahů to má generace Z složitější. Sociální sítě ztěžují rozlišení, kdo je skutečný přítel a kdo je jen kamarád. Navíc vazby na síti odvádí člověka od off-line vazeb. To znamená, že čím více tráví generace Z času na sítích, tím méně může mít sklon pečovat o vztahy mimo ně. Ale může to fungovat i naopak. Pokud máme stabilní kontakty off-line, tak sociální sítě mohou pomoci udržovat je i v mezičase, kdy se třeba není možné vidět.

Jak vysvětluje expertka: „Sociální sítě vše zvětšují jako lupa. Když se tam stane něco dobrého, tak to prožiji mnohonásobně, protože se o tom bavíme i off-line, a navíc to jede on-line, sdílíme třeba fotky, písničky atd. Podobně, když se tam stane něco špatného, někdo mě třeba zradí a pověsí to na zeď FB, IG, neboTikTok, tak o to je to horší.“

Pro všechny generace je stále těžší fungovat v rámci nějaké komunity. Jako savci jsou lidé nastaveni na sociální fungování, jako například vlci. Že tomu tak je, je vidět u malých dětí, které jsou spokojenější, když se okolo nich něco děje. Pokud je tam někde poblíž babička, dědeček, kamarádi, sestřenice atd… Protože lidstvo – až na výjimky – má v sobě tuto potřebu. Jenže to je dnes, speciálně ve městech, skoro nemožné zařídit. I když vznikají různé sousedské aktivity, tak je komunitní život, sdílení a všechny jeho aspekty nedostatkovým zboží a trpí tím všichni. Nejen generace Z.

Vztahy na dálku fungovat mohou. Přátelství rozhodně, milenecké vztahy asi moc ne. Důležité je komunikovat, neposílat si jen emotikony. Využívat ke komunikaci telefon (psaní, povídání, hlasové zprávy, natáčení videí) – tedy kreativně sdílet. Jak dodává expertka: „V dnešní době není těžší navazovat vztahy, ale udržet je. Navíc i ta údržba je jiná. Vztahy se řešily v každé době, v tom výjimeční nejsme. Jenom každá době měla své výzvy a své výhody.“

Obecně se o jižních národech (Itálie, Řecko) tvrdí, že jsou tam milí lidé. Což je pravda, protože míra slunečního svitu má vliv na formování kultury. Ať už té malé nebo velké, jestli se zdravíme nebo zajímáme o sebe. Míra slunečního svitu má vliv i na náladu. Navíc je prokázané, že víc úzkostí a depresí roste směrem na sever a naopak klesá směrem k jihu. Například sociolog Weber na tom založil vlastní teorii, že vznik kapitalismu souvisí s protestantismem. A protestantismus je spíše záležitostí severnějších zemí, s výjimkou Švýcarska, ale obecně spíše severních zemí než jižních. To znamená, že vlivy klimatu, podnebí, kultury, nálady a duševního zdraví jsou provázané. Takže bychom se měli všichni odstěhovat na jih – a bylo by nám lépe, alespoň po duševní stránce.

Chcete vědět víc o tom, jaké starosti řeší dospívající, a hlavně jak? Sledujte reality seriál Escape na prima+.

Zdroj a foto: TV Prima

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *