V říjnu si připomínáme světový týden plazmy: Proč vzrůstá poptávka po lécích z plazmy a komu dárci vlastně pomáhají?

Darování plazmy zachraňuje životy. Pokaždé, když dárce vejde do odběrového centra a vyhrne si rukáv, má to významný dopad pro život některého z nemocných, který potřebuje léky vyrobené z plazmy. Mezinárodní týden plazmy (International Plasma Awareness Week, IPAW) se proto zaměřuje na zvyšování povědomí o důležitosti této nenahraditelné tekutiny a oslavuje dobrovolné dárce jako hrdiny. Letos se koná od 7. do 11. října.

Organizace Plasma Protein Therapeutics Association (PPTA) a její členské společnosti pořádají Mezinárodní týden plazmy již od roku 2013. Asociace uvádí, že v nadcházejícím desetiletí se očekává, že stále více evropských pacientů bude potřebovat přístup k lékům získaným z plazmy. Osvětová akce je proto vzácnou příležitostí k informování veřejnosti o důležitosti léčivých přípravků z plazmatických bílkovin i o pacientech, kteří na ně spoléhají.

Plazmatické bílkoviny mají pro tělo velmi důležité funkce
Každý den se rodí lidé s nedostatkem plazmatických bílkovin. K těmto nedostatkům dochází, když tělo buď postrádá určité základní proteiny nacházející se v krevní plazmě, nebo má dysfunkční proteiny, často kvůli genetickým faktorům nebo jiným základním onemocněním. Tyto proteiny jsou životně důležité, protože pomáhají imunitnímu systému bojovat proti infekcím, zajišťují správné srážení krve, aby se zastavilo krvácení, a udržují tělo celkově zdravé. Pokud tyto bílkoviny chybí, jsou nedostatečné nebo nefungují správně, může to vést k vážným zdravotním problémům, jako jsou imunitní nedostatečnost, krvácivé poruchy, neurologické potíže, zánětlivá onemocnění a další závažné stavy. „Tyto bílkoviny mají specifickou funkci, kterou neumíme nijak uměle nahradit, ať už to jsou faktory krevního srážení, jež se začaly historicky využívat v léčbě jako první, či imunoglobuliny, jejichž význam nabývá v posledních letech na důležitosti. Víme, že existuje minimálně 150 různých imunodeficitů, tedy poruch imunity. Pokud bychom těmto pacientům imunoglobuliny nedodávali, jejich obranyschopnost bude velice snížená a infekce by pro ně mohly být i život ohrožující či smrtelné. Proto má plazma nezastupitelnou roli,“ popisuje MUDr. Jana Zítková, lékařka plazmaferetického centra Amber Plasma. Za posledních 10 let se používání imunoglobulinů téměř zdvojnásobilo. Při ročním nárůstu o přibližně 8 % se spotřeba imunoglobulinů zvýšila z 32 tun v roce 2009 na 60 tun v roce 2019[1].

Proč poptávka po plazmatických proteinech roste?
Průzkum Evropské komise (2014) ukazuje, že poptávka po derivátech plazmy roste přibližně o 6 % ročně[2]. Plasma Protein Therapeutics Association uvádí šest základních důvodů, proč tomu tak je:

1. Zvýšila se přesnost lékařské diagnostiky.
2. Je odhaleno více lidí se vzácnými onemocněními.
3. Nové klinické důkazy ukazují přínosy léků vyrobených z plazmy.
4. Větší informovanost pomáhá včasné diagnostice vzácných stavů.
5. Pacienti žijí déle a zdravěji než kdykoli předtím – o to déle ale potřebují léčbu.
6. Lékařský výzkum nachází pro léky vyrobené z krevní plazmy nové využití.

Minimálně 40 % plazmy se musí do Evropy dovážet
Podle odhadů jen v Evropě žije více než 300 tisíc pacientů, kteří pravidelně užívají léky vyrobené z krevní plazmy a bez těchto léků se neobejdou. Bohužel však Evropa není v dodávkách plazmy soběstačná a nárůst spotřeby léků z plazmy nezvládne pokrýt. „V Evropě jsou de facto čtyři hlavní státy, které plazmu produkují a Česká republika je jedním z nich. Dále je to Německo, Rakousko a Maďarsko. Poptávka není dostatečně pokryta a minimálně 40 % plazmy, z níž se léky vyrábějí, se do Evropy proto dováží ze Spojených států,“ vysvětluje MUDr. Zítková. Uvedené čtyři země jsou hlavními dodavateli plazmy, protože zde existují kromě veřejných transfúzních stanic a odběrových míst také soukromá plazmaferetická centra. Organizace Plasma Protein Therapeutics Association proto apeluje: „Aby země EU udržely krok s rostoucí klinickou potřebou léčivých přípravků získaných z plazmy, měly by zvážit převzetí osvědčených postupů z Rakouska, Česka, Německa a Maďarska. Tyto země ukázaly, jak může fungovat model koexistence veřejného a soukromého sektoru, který zvyšuje dostupnost plazmy pro výrobu léčivých přípravků.“

5 onemocnění, která se léčí léky z plazmy
Existuje celá řada konkrétních onemocnění, které se léčí léky z krevní plazmy. Patří mezi ně například tyto:

• Primární imunodeficientní onemocnění (PID) způsobené chybějícími nebo špatně fungujícími imunoglobuliny. Pacienti trpí na těžké, přetrvávající a opakující se infekce.
• Hemofilie, kde je příčinou chybějící nebo špatně fungující bílkovina srážecího faktoru. Tělo nedokáže regulovat krvácení a často dochází i k poškození kloubů.
• Deficit alfa-1 antitrypsinu může vést ke vzniku plicního emfyzému, takzvané rozedmě plic.
• Chronická zánětlivá demyelinizační polyneuropatie je vzácné neurologické onemocnění. Jedná se o autoimunitní poruchu, při níž dochází ke slabosti a potížím s koordinací, bez léčby může dojít až k invaliditě.
• Hereditární angioedém (HAE) je způsoben chybějícím nebo špatně fungujícím C1 – inhibitorem. Projevuje se otoky na různých částech těla, pokud k nim dojde například v oblasti krku, může dojít k ucpání dýchacích cest a udušení.

Na roční léčbu je potřeba až přes tisíc odběrů
Díky dárcům krevní plazmy mohou pacienti trpící těmito nemocemi vést mnohem kvalitnější život a často jim užívání léků z plazmy život zachrání. Pro roční léčbu je však zapotřebí velké množství odběrů. Například na roční léčbu jednoho pacienta s hemofilií je třeba více než 1200 odběrů plazmy, pro jednoho pacienta s deficitem ALFA-1 více než 900 darování plazmy a na jednoho pacienta s primárním imunodeficitem více než 130 darování. Objem odebrané plazmy při jednom odběru se pohybuje v rozmezí 650 až 890 ml a závisí zejména na váze dárce, přičemž bílkoviny jako je albumin, globulin či koagulační faktory tvoří pouhých 7 % z tohoto objemu. Navíc celkově může cesta léků od odběru plazmy přes výrobu až po podání nemocnému trvat 6–12 měsíců a nemocní potřebují mít zajištěno pravidelné dodání léků. Každý dárce je tedy velmi potřebný. „Prvodárcem se může stát zdravý člověk od 18 do 60 let, pravidelní dárci mohou darovat až do 65 let. Podmínkou je váha nad 50 kilogramů a zdravotní pojištění uzavřené na území EU. Odběr trvá obvykle 45 až 60 minut a darovat lze v České republice každé dva týdny,“ doplňuje informace o darování MUDr. Richard Král, ředitel plazmaferetických center Amber Plasma.

Akce v rámci Týdne plazmy: Kdo v říjnu dvakrát daruje, může zjistit svou krevní skupinu
V rámci Týdne plazmy se po celém světě konají nejrůznější akce, které informují o důležitosti plazmy, ale také motivují k dárcovství, anebo odměňují stávající dárce. „V našich odběrových centrech například nabízíme dárcům plazmy možnost zjistit svou krevní skupinu. Stačí přijít v říjnu dvakrát darovat a po třetím odběru nabereme krev a necháme ji laboratorně vyšetřit. Toto vyšetření se standardně dárcům plazmy neprovádí, jelikož krevní skupina není pro darování plazmy a výrobu léčiv z plazmy důležitá. Víme ale, že tato informace naše dárce zajímá, a nyní mají příležitost ji zjistit,“ uvádí MUDr. Richard Král, ředitel plazmaferetických center Amber Plasma.

Zdroj a foto: Amber Plasma
[1]  Zdroj: Marketing Research Bureau, 2019 (https://www.euneedsmoreplasma.com)

[2] Zdroj: Zpráva Darování plazmy: nové myšlení pro evropské pacienty, Publikováno asociací Plasma Protein Therapy Association (PPTA), © 2021, Sestavili, sepsali a editovali Michael Devlin a Hugo Beeckmans, Brusel, www.pptaglobal.org